Máme děti odvézt do ciziny?
Manžel dostal novou pracovní nabídku. Velice zajímavou a hodně o ní uvažuje. Vlastně už je rozhodnutý, že ji využije a od ledna příštího roku odjede na dva roky do USA. Já nejsem proti, přeji mu to, vím, že taková šance by se mu podruhé v životě naskytnout nemusela.
Problém, který v souvislosti s tím řešíme, je fungování naší rodiny. Dva roky jsou dost dlouhá doba a Amerika není za rohem. Vzhledem k tomu, že máme dvě děti mladšího školního věku, je to pro nás skutečné dilema. Absence tatínka po dobu dvou let by jim rozhodně neprospěla. Myslíme, že by to nezachránily ani občasné návštěvy.
Byla by možnost odjet do USA s manželem. Všichni, celá rodina. Plat, který tam bude mít, nás dostatečně zajistí, bydlení je také bez problémů. Co se mne týká, dala bych v práci výpověď, na svém místě příliš nelpím, nečinilo by mi to potíž.
Otázkou je, jak by tuto změnu snášely děti a zda by jim to nemohlo nějak ublížit v jejich rozvoji. Starší syn půjde do čtvrté třídy, mladší do druhé. Ten větší má navíc ve škole poměrně velké problémy, na vysvědčení měl dokonce jednu čtyřku. Máme obavy, aby pro něj přerušení školní docházky u nás a dvouleté působení v americké škole nebylo přílišným náporem. Stejně tak u toho mladšího. Anglicky neumí ani jeden, museli by zvládnout řeč, změnu prostředí, nové děti, odlišný způsob výuky. Připadá nám to na dva malé kluky docela velký záhul.
Na druhou stranu si říkáme, že by to pro ně mohla být výborná příležitost, naučili by se skvěle anglicky, což by se v budoucnu rozhodně neztratilo. Jsem na vážkách, jak se rozhodnout, aby to našim synům co nejméně ublížilo.
Neřešily jste, nebo neznáte ve svém okolí někoho, kdo se s podobným problémem potýkal? Byli bychom neradi, kdyby tak razantní změna prostředí měla na naše syny negativní dopad. Ale možná se bojíme zbytečně, říká se, že děti takové záležitosti snášejí mnohem lépe než dospělí. Opravdu nevíme a budeme moc rádi za každý váš podnět.
29.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máme děti odvézt do ciziny?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
lonkue: 
lip bych to nenapsala... bez anglictiny, kterou za ty dva roky navic bravurne zvladnou se uz dneska neobejde nikdo.. je ostuda neumet aspon jeden uredni jazyk EU.
sallie: zbytecne strasis.Pokud neni pani retardovana tak to zvladne....
Rozhodne! Nevahat. Neotalet. Pro deti to bude obrovsky prinos. Je to velka skola zivota....
Neváhejte a vyražte všichni. Mluvím z vlastní zkušenosti. Rok a půl jsem chodila do základky v Německu, protože táta tam pracoval jako obchoďák. Nebylo to jednoduché, ale po půl roce, kdy už jsem dobře rozuměla a našla si kamarádky, to už bylo v pohodě. A ze zkušeností těžím dodnes. A to nemluvím o jazyce, který se děti nejlépe naučí ve škole a v budoucnu využijí.
Začala bych intenzivní výuku jazyka doma co nejdřív, ať jim to začlenění do kolektivu jde rychleji, do ledna se tohoještě dá stihnout hodně.
V tomhle případě platí: Co tě nezabije, to tě posílí. A tahle změna děti určitě nezabije.
Kolega měl opačný problém - emigroval do USA a když se po pěti letech v roce 1992 chtěl vrátit (to už tu byl párkrát s dětmi na návštěvě, jeho pubertální dcerky kvůli svým klukům zpátky nechtěly).
přesně, jak píšeš - deti tohle snášejí mnohem lépe než si myslíme. pohybuji se tak trochu mezi lidma kolem mezinárodních škol a za celých deset let jsem nezaznamenala, že by nejaké díte v okolí našich melo problém (samo nejaké postesknutí asi nikdo veřejně něřeší, ale nic závažného nebylo). sama mám za sebou 3 letý pobyt (s dvema detma) mimo - sice "jen" na Slovensku, ale deti taky menily školy, kamarády... a v pohodě (skoro bych řekla, že do návratu se nikomu nechtelo
ale i ten proběhl hladce)
každopádně já bych do toho šla.
no jelikož já bez svého 
nevydržím ani čtrnáct dní, tak bych s nim musela jet. a dětem to jenom prospěje. škola života je nejlepší
Kdybychom měli takovou šanci,neváhala bych ani minutu. A jak znám naši rodinu,ani by se nám nechtělo zpět. Kamarádka platila svým dětem roční studium na střední škole v USA, stálo je to asi 150 tisíc za každého a vy to máme "zadarmo". Neboj se a jeďte, jen si zjisti, co musí děti plnit ohledně školy, ať nemáte problémy s naším státem. Hodně štěstí.
Tak jak to popisuješ bych jela, pokud druhá možnost o kteréuvažuješ je zůstat sama doma s dětmi. Pro děti to nebude o moc větší zátěž než kdyby se stěhovaly do jiného města u nás , kamarády si najdou, jazyk naučí.
A možná to pomůže tomu mladšímu, budeš mít čas se mu víc věnovat, jestli budeš doma, nebude mít trauma ze špatných známek a kdyby bylo opravdu zle, tak se možná dá vrátit za 2 roky třeba do 3. třídy s tím, že v cizině neprobírali to, co potřebuje tady. Spousta dětí má odklad, tak ani nebude nijak starší, pokud ho taky neměl.
http://www.rodina.cz/tema6.htm
tady je odkaz na diskuzi maminek co ziji v Americe,tak se jich poptejte
Ja bych Vami tak jedte,deti jsou uzasne prizpusobive a novy jazyk nasavaji jako houba.O ne bych strach nemela.
Vim ze v CR kazdorocne se delaji zkousky v ceske skole,takze bych se informovala ve skole a ukoly se daji posilat i pres internet.
Tam jde o to i jak se VY prizpusobite,nove prostredi,jazyk,proste vse,chvilku to bude trvat a pokud vim da se sehnat diskuze maminek co ziji v Americe co dokazou poradit a muzete se i navstevovat
Podle mě řekla Salie svatou pravdu.
Jela bych,rodina je rodina-ale celou dobu bych se těšila zpátky domů....Pro mě osobně je jen jeden domov,zde v ČR a jen jedno město,a jinde bych se utrápila.....No a bez knih(českých)....
.JPG)
No a máte pravdu vy,co píšete, že nejhorší je to pro ženskou. Když přemýšlím nad sebou, jsem pěkně konzervativní a nakonec bych to asi nezvládla já 
Já bych asi školáky neodvážela. Ale záleží na dětech, pro některé to může být trauma, pro jiné bezvadná škola života.
Vůbec neváhej a jeďte! Taková příležitost se nezahazuje. Ani nevíš, jakou mají děti šanci naučit se cizímu jazyku a poznat jiný život. Děti jsou ohromně přizpůsobivé, zvyknou si rychle. Bylo by škoda toho nevyužít.
