Odmítla jsem jeho žádost o ruku. Urazil se.
.jpg)
Jsem teď docela špatná z chování mého přítele, označil mne za zlatokopku, že prý jsem jenom na peníze a ve skutečnosti ho nemám ráda. Požádal mne totiž o ruku a já jsem ho odmítla s dovětkem, že až si uspořádá život, tak se vzít můžeme. Jeho se to však hluboce dotklo, takže se odstěhoval z našeho společně pronajatého bytu a trucuje. Pořád přemýšlím, jestli jsem nebyla zbytečně tvrdá. Zajímalo by mne, jak to vidíte vy.
Je mi šestadvacet, přítel je o pět let starší. Je rozvedený, platí alimenty na jedno dítě, čtyřletého syna, se kterým se pravidelně vídá. Nebyla jsem příčinou rozvodu, to dodávám jen pro vysvětlení. Poznala jsem ho před rokem a půl a to už byl několik měsíců sám.
Ale v čem je problém. Dostal se totiž do finančních problémů. Nemyslím, že by to bylo jeho vinou, či nějakou laxností. Jen se mu nepovedlo podnikání, které se snažil rozjet a místo výdělku a zabezpečení mu po této nevydařené akci zůstaly dluhy v řádu několika stovek tisíc. Alespoň co já vím, jedná se asi o částku téměř půl milionu. Přítel pracuje, vydělává, poctivě splácí a k závazkům se staví čelem. Při té výši je to však běh na dlouhou trať.
A to je důvod, proč si ho zatím nechci brát. Mám prostě strach, abych se, v případě, že se cokoli stane a on nebude moci splácet, nedostala jako jeho manželka do problémů. V současné době to u nás vypadá tak, že bydlíme (momentálně teda ne, on trucuje jinde) ve společně pronajatém bytě a z mého platu prakticky žijeme a platíme nájem. Jeho veškerý příjem jde na umořování dluhů. Takto jsem to sama navrhla a nevadí mi to, mám ho ráda, i přes to, že je teď v problémech, vím, že to není žádný flákač. Chtěla bych s ním do budoucna rodinu, děti, rozumíme si.
Jenže on mne před týdnem překvapil velmi romantickou žádostí o ruku, prstýnkem, který mi obřadně předal na výletě na Orlíku. Byla jsem zaskočená, o svatbě jsme nikdy nemluvili, jen okrajově, ale nikdy jsme to nijak nerozváděli. Nejdřív jsem nevěděla, co říct, doslova jsem lapala po dechu. A pak jsem se vyjádřila ve smyslu, že si ho moc ráda vezmu, ale ne hned, že si myslím, že by bylo lepší dát nejdříve všechny finanční závazky, které má, do pořádku.
Jeho reakce byla příšerná. Patrně jsem se dotkla jeho ega, vůbec jsem ho nepoznávala. Pustil se do mne, že jsem na ženu příliš pragmatická, že nemám vůbec smysl pro romantiku a jediné o čem dokážu mluvit jsou peníze. A že aspoň vidí, jaká ve skutečnosti jsem, když podmiňuju lásku a manželství penězi. A ať si tedy najdu někoho zajištěného, když mi on není dost dobrý.
Co udělal pak, bylo hodně drsné. Beze slova sedl do auta a odjel a mne tam nechal samotnou. Byla jsem v šoku, myslela jsem, že se pro mne vrátí, ale neudělal to, ani telefon mi nebral. Dojela jsem domů autobusem a našla byt prázdný, odstěhoval si i některé své věci. Žádný dopis, žádná zpráva, nic. Telefon nebere, na smsky a mejly nereaguje. Nemyslím, že se takhle defenitivně rozešel, spíš trucuje někde u nějakého kamaráda, asi dvakrát během našeho vztahu se to už stalo, když se kvůli něčemu urazil. Po pár dnech vychladl a vrátil se.
Jenže teď už je to přes týden a já nevím, na čem jsem. Jestli přijde, nepřijde, co s jeho věcmi. Napadlo mne dojít za ním do jeho práce, ale dělat nějaké divadlo na veřejnosti se mi nechce.
A tak si pořád v hlavě promítám ten okamžik, kdy mne požádal o ruku a přemýšlím, jestli jsem to opravdu nepřehnala. Možná potřeboval moje ujištění, že ho miluju, ať se děje co se děje a já ho zklamala. Trápí mne to. A zároveň na něj mám vztek, že se chová jako nevyzrálý chlapeček. Protože to, jak se následně zachoval on, přece taky není normální jednání, ne?
Moc by mi pomohlo, kdybyste mi na tuto situaci napsaly svůj náhled a názor. Svěřila jsem se jen jedné kamarádce a ta mi poradila, ať mu strčím zbytek jeho věcí do nádražního boxu a pošlu mu smskou kód. Ale to je podle mě už hodně krajní řešení. Navíc, já se s ním rozcházet nechci, mám ho ráda.
2.9.2013 Rubrika: | Komentářů 43 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Odmítla jsem jeho žádost o ruku. Urazil se.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Neznam tebe a neznam ani jeho, kazdy jsme jiny a tak ti muzu leda tak popsat jak bych asi reagovala ja na tvem miste, nic vic a poradit co mas delat ty, neumim.
Ja bych ho nechala vylizat si rany, dala bych mu tak mesic, to by mu mohlo stacit. Ty ho znas jestli potrebuje vic ci min casu a znas i sebe, kolik casu jsi ochotna obetovat cekanim. Vylizala bych si svoje vlastni rany, protoze od chlapa s kterym bych nekdy v budoucnu chtela mit rodinu (jak pises) bych cekala trosku jine chovani a tezce by me timhle ranil a hodne bych vahala. Takze dala bych cas jemu, ale hlavne sobe. A az bych se vzpamatovala, tak bych premyslela jestli jsem ochotna investovat do chlapa, ktery se pravidelne urazi a odstehovava - jsem ochotna s tim zit, jsem ochotna kdykoliv kdyz reknu vlastni nazor byt nekolik dnu sama a co pak. Zaridim se podle neho a nebo si v mezicase provedu svoji myslenku. Dokazu takhle zit nasledujicich x roku???? Pokud si odpovis ano tak pockej az si pritel vylize rany a pak si s nim promluv a v podstate mu rekni co jsi nam sem napsala. Pokud si odpovis ne tak az prileze zpatky tak mu sdel, jak moc ranil on tebe a ze takovyhle chovani a takovyho chlapa v zivote nepotrebujes. Uprimne zivot sam o sobe je dost slozity a proc si ho jeste stezovat chlapem, ktery nema zajem vyrust z puberty ?????
A v obou pripadech bych necekal dyl jak ten plus minus mesic, nez bych se sama vzpamatovala. Pokud se neozve do te doby tak je to uzavreny pribeh a jdi dal!
Dluhy stranou - fakt chces zit s nekym kdo te necha v neznamym prostredi, nezajima ho jak se vratis atd? Nekoho, kdo ti jednou za par mesicu obcas zmizi, prestane komunikovat a trucuje jak decko? Fakt to chces?
Teď jsem dočetla reakce pod sebou a vidím, že jsem velký dobrák
chování tak dospělého muže se mi nezdá. Ale opět se mi potvrzuje, že chlapi jsou víc romantičtí jako ženy Vůbec nevidí dopředu a nechápou, že o ruku se žádá v okamžiku, kdy jí může nabídnout "růžovou" budoucnost. Myslím, žes nijak nepřestřelila, když jsi nesouhlasila, naopak by mě varovala jeho zbrklá a nepřiměřená reakce. A ten prstýnek byl taky na dluh?
Netlač na pilu. Pokud pochopí - fajn, stojí za to a umí uznat chybu. Jestli ne, žádná škoda.
Řešení s tzv. nožem na krku - buď si mě vezmeš, nebo je konec není dobré chápu tvoje obavy s tak velkého dluhu a možnosti se tímto dostat do problémů např. kdybys měla rodinu či přišla nemoc atd. Pokud sám partner nepochopí tyto tvé obavy nech ho být, možná si vše jen potřebuje srovnat v hlavě a pochopí situaci, pak třeba příjde s rozumějším návrhem...čas ukáže.
Silvie, buď ráda, že ses ho zbavila. Nechat tě takto na společném výletě bylo dost ubohé.
Chlapa s dluhy bych si taky nevzala. Vždycky žasnu nad takovýma těma husičkama (ale i opačně - nad naivníma chlapama), co si na sebe vzaly partnerovy úvěry a za pár let se divily, že chlap je fuč a dluhy jim zůstaly. Nejsi zlatokopka, pouze přemýšlíš, což se příteli evidentně nehodí, takže ať se nalepí na nějakou s nižším IQ...
Tak on ti vyčetl, že myslíš jen na peníze a že jsi zlatokopka!!! Je snad blázen? Vždyť je to přímo opačně. Ty ho živíš, poskytuješ mu prakticky bydlení, jeho plat je jaksi mimo a on je chudinka! Pryč s takovým chlapem! Znáte se jen pár měsíců a hned tě žádá o ruku! No bodejť, nechce ztratit pevný zdroj příjmu! Žádný čestný muž, ale vyčůránek, který to má dobře spočítáno.
Zbav se ho a hodně rychle!!!
Jeho věci bych sbalila a odvezla mu je (ne osobně,ale nějaký muž by to měl udělat) do práce.A konec!!! Ten pán není ani spolehlivý ani vhodný pro manželství....Je to velikáš,který nedělá dobrá rozhodnutí,není divu,že se mu nedařilo podnikat: jestli dělal takové seky,podobající se tomu ponechání Silvie někde v tramtárii bez ohledu na to,jestli se může dostat v pořádku domů, tak se nedivím,že skončil s dluhy!! Pryč od nerváka a cholerika,nezodpovědného a vyčůraného!
Tak to se povedlo, on ti vyčetl, že jsi na peníze, a přitom je to přesně obráceně - na peníze je on. Já to vidím úplně jasně, zjistil, že jsi dokonalá partie, všechno v pohodě poplatíš, neremcáš u toho, on se může v klidu starat jenom o to svoje, tak co by si tě nevzal - všema deseti! 
Takovou manželku mu může každý jenom závidět
Silvie, nech ho tam, kde teď je. Když odmyslím ty dluhy (s dluhy bych si taky nikoho nevzala), jeho chování je hodně na pováženou. Tihle cholerici, kteří při každým sporu zdrhají, nejsou do manželství 
To, že tě nechal samotnou někde na výletě, vypovídá o mnohém. Byl si vůbec jistý, že máš u sebe peníze nebo aspoň kartu do bankomatu, doklady....? Zamyslel se nad tím? Pochybuju. A jelikož píšeš, že tohle neudělal poprvé, za chvíli by ses z takového chování zbláznila. Je to magor a ať si jde.
Silvie: já myslím, že Ty sama víš, že tohle není k žití. Ty chceš rodinu, ale Ty platíš byt a živobytí, jak budeš na mateřské? Jsi první zlatokopka na světě, která místo aby brala tak investuje svůj čas, city a peníze do vyžírky, tomu se neříká zlatokopka, tomu se říkají růžové brýle nebo taky mladá - blbá. K tomu se k Tobě chová děsně, máš svatou trpělivost, že nejsi naštvaná, že Tě někde nechal, utekl jak malej kluk, nechává Tě vycukat jak haranta a Ty tak v klídečku, on se vrátí, to je v pohodičce. Já bych mu zbytek věcí vyházela před dveře a vymněnila zámek ...
Add jeho útěky, hele kamarádka to dopracovala až k tomu, že se třepala něco říct, protože on hned odcházel a dělal velká gesta, vygradovalo to, že ji vyhodil s 3měsíčním miminem v lednu na ulici ... teprve pak pochopila, co jsme jí říkali všichni okolo, že je to manipulátor a ,že si k ní dovolí to co ona sama mu povolí a při její holubičí povaze nemá šanci s ním žít. Bude príma, někde na výletě s dětmi, když vás jen tak nechá někde jen proto, že jste neudělali co on chtěl. Hele na cvičení poslušnosti jsou príma psi, jsi pes?
Zamysli se a kašli na něj, nepiš, nevolej, nedoprošuj se a začni používat mozek. Už Tvé odmítnutí svatby jasně naznačuje, že Ti svítí červené světýlko. Ono na rovinu, prostě si vydržuješ chlapa a děláš mu madraci pro iluzi netuším čeho asi toho, že nejsi sama. Držím Ti palce, na Tvém místě bych tohle brala jako osvobození, fajn tak si jdi, pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Odstřihni ho, čekalo by tě s ním leda peklo. Ostatní už bylo řečeno.
tohle je primo citankova manipulace Silvie,hooodne premyslej jestli je to partner na ktereho se muzes spolehnout
....kdyz uz ted te takhle citove vydira tak ani nechci domyslet co by bylo az byste meli dite
...dala bych na radu kamaradky a uvidis ten cvrkot....
Nekdy fakt premyslim proc my zenske(ne vsechny)mame takove sklony pro sebeobetovani.... kvuli idiota,ktery si to ani nezaslouzi
Po přečtení Tvého příspěvku mi běhá mráz po zádech.
Tvého milého vnímám jako nezralého a vypočítavého muže. Při potížích (neshodách) si zbalí nejnutnější a jde trucovat ke kamarádovi. Trucovat? Ne, citově Tě vydírat. To opravdu není moc romantické. Ale chápu, že Tě potřebuje dostat do manželského svazku. Vždyť za jeho podnikatelský přehmat ... si ho vydržuješ! To se mu moc líbí. A proto chápu, že se bojí, ač na na venek to prezentuje jako uražení a ponížení. Co kdybys za pár týdnů, měsíců potkala někoho, kdo by byl "čistý" a tím pádem i zajímavější pro společný život. Je lepší Tě obvinit, zmást, dokonce Tě nazývá zlatokopkou ... opravdu si myslíš, že je to dobrá partie pro manželství?
