Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

at bydlime, kde bydlime, vodoinstalace stoji za pendrek vsude. a nema smysl to resit neb jsou to vsechno pronajaty byty. fakt se tesim, ze jednou budeme bydlet nekde, kde vsechny ty nefunkcni veci budeme moct aspon spravit. tesi me ze v tom nejsme sami.

Za poslednich 12 let jsem se stehovala 6x do 6 ruznych zemi a mam toho plne zuby..... To radsi vyhodit byt do povetri a zacit od nuly nez porad balit krabice.....

tak stěhování 3x 1x celej byt elerřina, voda ,koupelka vana vše vysekané i WC a pak asi za 12 let znova voda , koupelka,vana no děs běs

Sofffie: tak si tu koupelnu nejdřív nakresli v barvách a pak zkus dlaždičky vybrat podle toho - to je pak obzvláš´t na mrtvici

Nepřežila bych hlavně ten sníh. Klobouk dolů, Lindo.

Já se zatím stěhovala jen dvakrát (naposledy před dvěma lety), ale už taky nikdy pokud možno nechci. Ty naše krámy se snad samy množí.

A rekonstuovat taky nebudu, úmyslně jsem si vybrala byt sice dražší, ale již rekonstruovaný. Jediné, co bych výhledově chtěla přebudovat, je koupelna. Ten člověk, který si ji předělával, byl buď Pat nebo Mat. Ale už teď se mi rosí čelo, když si představím, že půjdu do Sika a budu si muset z těch milionů barev, druhů a stylů vybrat ty správné dlaždičky...

A to jsem k tomu vysnenému barácku ani nenapsala vsechno, bylo by to moc dlouhý.
Po 5 letech bombardování pana stavitele predpisama uznal, ze sprchový kout u holek v koupelne nemá spád a budou ho predelávat. To bylo na jare. Vcera dorazila krabice s dlazbou. Kdyz jsem se zeptala, jak to budou opravovat, tak prý aby neposkodili vodní membránu pod puvodní dlazbou, tak dají novou dlazbu se správným spádem na tu starou, takze ted budeme mít ve sprcháci podlahu výs nez ve zbytku koupelny .
A mezi kuchyní a jídelnou mám na strope prípojku na svetlo, ale nemela jsem k ní vypínac. Tak pred pár lety pridelali vypínac a já jsem zrovna to svetlo nepotrebovala, tak jsem o tom neuvazovala. Vloni jsme koupili sklenenou vitrínu na moje ceský sklo (clovek musí mít nejakou slabost) a halogeny v ní jsme chteli pripojit a vida nefunguje to. Pan stavitel mi lakonicky oznámil, ze jsem chtela vypínac a o drátech mezi ním a tam co se pripojeju svetlo jsem nic nerekla . No sorry nemám rengenový zrak, já se domnivala, ze ve zdi a strope dráty jsou, proc by tam jinak tu prípojku na lustr delali. Takze ted cekám, az se elektrikár z firmy urácí poctít me návstevou a bude hledat dráty a tise doufám, ze tam nekde jsou a nebude vysekávat kanálky ve zdech a na strope.
A jinak az na vyhorelý pojistky (to se stalo pouze jednou) se nám bydlí velice dobre. I ten hrube zplanýrovaný pozemek se pri trose fantazie dá nazvat zahradou

Za svůj téměř 40-letý život jsem se stěhovala celkem 11x (z toho i několikrát zahraničí a zpět). Na stěhování mám už osvědčený systém, krabice čísluji a na seznamu mám přesný popis, co se v jednotlivých krabicích nachází. Doufám, že už jsem se "usadila" a stěhování mě čeká už jen jednou - na stáří a to do Španělska - za teplem a za mořem...

z paneláku do domku, z domku do paneláku, z paneláku do paneláku - toť můj život. Na zimu je panelák výhodný, ale jak začnou zjara koncertovat ptáčci, ach jo, to mě začne bolet srdce a mám pocit uvěznění.

Pěkný článek Obzvlášť tu koupelnu jsem si živě představila
Mě tohle naštěstí míjelo, strašně nerada jakkoli přendavám věci, stačí mi to jednou za čas při malování. Po svatbě jsme s bývalým manželem bydleli rok u jeho rodičů a pak se stěhovali do bytu, kde jsem doteď.
Harcovník je spíš starší dcera, jak jsem teď spočítala, bydlí ve svých 23 letech už na sedmém místě

Stěhování v pěti letech s rodičema a přesuny popodnájmech počítat nebudu.
První větší akce byla, když jsme se sestěhovávali s manželem - koupil 3+1 v paneláku v tzv původním stavu (20 let bez oprav, a když už původní majitel zkoušel něco vylepšovat, byla to naprostá katastrofa.

Tak jsme do jednoho pokoje naskládali krabice se všema věcma, do druhého jsme si dali postele, rychlovarnou konvici a nějaký ten hrnek a talířek a zbytek bytu že dáme nějak dohromady. Byl listopad a já myslela, že do Vánoc to budeme mít všechno nové, čisté, pěkné.... no měli, ale až do těch dalších Takže jsem byla pevně rozhodnutá, že se už NIKDY nebudu stěhovat.
Přešlo mě to asi za pět let, když jsme zjistili, že se nám na sídlišti opravdu vůbec nelíbí. Absolvovali jsme pár průserů s developery, nakonec jsme koupili pozemek, zadali firmě projekt a rok jsme řešili, co tu zase udělali úplně špatně, nebo vůbec neudělali.
Nakonec jsme se stěhovali do nedodělaného baráku s šestitýdenním miminem - opět rok dodělávání za pochodu
A JÁ UŽ SE FAKT NIKDY NESTĚHUJU

Jo - prvních pět stěhování měli na svědomí moji rodičové.....dál už to byla moje práce

Já se stěhovala 13x do různých typů a stavů obydlí. Vždy jsem s nadšením renovovala a zařizovala - jsem cvok.

V současném bytě taky něco stále kutím a sousedi si asi myslí, že to mám už jak ementál. Umím už nahazovat omítku, o malování a škrábání ani nemluvím, běžně vrtám do panelu a to i skrz několik zdí, když táhnu šňůry na internet. Taky pár kachliček už jsem lepila, no a jiné.....
Uvažuji, zda bych zvládla vyzdění WC a koupelny

Ale asi se na to vykašlu, ona je přeci jen 13. takové blbé číslo, ještě jednou bych se stěhovat mohla

Já mám takovou škodolibou radost, že v tom nelítám sama. Když se vrátím k začátkům na americkém kontinentě, tak jedny stěny byly tak měkké, že skoba na obraz proletěla neznámo kam a zůstala po ní 10 cm díra. O poličce jsem si mohla nechat zdát. Jiné stěny byly betonové, takže bez vrtačky s příklepkou (chválím se, co všechno jsem se naučila) jsem jen zlomila sadu nezlomitelných vrtáků se životní garancí. To, že okna nedovírají, na to jsem si zvykla rychle, zavírali jsme je dva a ještě to mělo systém. Že probíjí elektrika, to už mě taky nepřekvapilo, samozřejmě všude bez uzemnění. Vodu zásadně zavírám u venkovního vodoměru, při výměně oken a dveří jsem zjistila, že stavitelé zapomněli na normy. Prostě nic nefungovalo tak, jak mělo. Topení bylo ve stropě a probíjelo, termostat se nekonal. Telefonní připojení jen ve 2 místech oproti 6 přívodům. Koupelny jsou taky zajímavé... přístup k vodě ze skříně. atd.
Naučila jsem se hodně. Jednoho však lituji, měla jsem jít na stavebku, určitě bych to měla jednodušší.
Dnes už se raduji ze všeho, co se mi podařilo normalizovat a je to funkční.
Miluji svůj domeček.
A ještě jsem si připomněla, že jeden docela hezký byt v Torontě měl svoji zajímavost. Skladba celkem dobrá, všechno funkční... ale večer v klidu u televize, jsem viděla pravidelně běhat myši. Šváby měli službu 24 hodin. A ty myšky mi nedaly spát a hledala jsem nějakou díru, kterou by se dostávaly do bytu... nenašla jsem. Až domovník mi vysvětlil, že v kuchyňské lince je dvojitá dno, aby myši měly to, co si "vyrobili" a více nezničili a nájemník, aby neviděl, co ho čeká. Rychle jsme se stěhovali.