Sama na dovolenou. Jely byste?
Řeším dilema. Jsem po rozvodu, je to necelého půl roku. Děti jsme neměli, jsem sama. Je mi pětatřicet a nemám ani moc kamarádek. Těch pár, které mám, je zadaných, většina má i děti. A já teď řeším, jak to udělat s dovolenou. Nemám na ni totiž s kým jet.
Cestuju hrozně ráda, s manželem jsme byli každý rok někde v cizině, u moře, ve Skandinávii, nejdál jsme byli v Thajsku. Všude jsem si to krásně užívala, ale to jsme byli dva. Neumím si představit, že bych jela sama, neměla nikoho s kým bych sdílela zážitky, jezdila na výlety, slunila se u moře. Anebo ne třeba u moře, klidně i na Lipně. Prostě strávit dovolenou sama.
Chtěla bych se zeptat, jestli některá z vás něco podobného zažila. Myslím tím odjet sama na dovolenou, kam, to je celkem jedno. Dá se to zvládnout? Může si to člověk sám opravdu hezky užít? Já pořád váhám, trochu mě to i láká, ale mám obavu, abych po pár dnech nelitovala. Všichni tam budou v párech, s rodinou a já úplně plonk. Možná to bude i blbě vypadat, kdoví, co by si o mně ostatní mysleli.
Byly jste, případně jely byste samy na dovolenou?
15.6.2016 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 45 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sama na dovolenou. Jely byste?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Před lety jsem takhle projela Itálii a Švýcarsko, s batohem, bylo to úžasné, dělala jsem si, co jsem chtěla, nikomu jsem se nemusela přizpůsobovat. Chce to ovšem nějaký program, ne jen pobyt na jednom místě, pokud nejsi vyloženě ten opékací typ, co si užívá celý den na pláži.
Na Islandu s námi byli taky lidi samotní. Poznávací zájezdy mají nabitý program a člověk tam vlastně nikdy není úplně sám. Taky skoro nejde se trochu neseznámit, nedat s pár lidmi do řeči.
A nebo si najdi po okolí nějaké turisty. Tohle udělala moje maminka, nejdřív jen sobotní výlety, pak přidali kolo, v zimě běžky a teď pořád někde courá a nemá čas, má spoustu kamarádek, pak se to i hodí, že jí některá chodí zalívat kytky, některá jí pomohla nakoupit, když měla nohu v sádře a my 250 km daleko... má teď rozhodně víc známých než před rozvodem.
Jzedím sama už třetím rokem. A to mám manžela Ale jedu tam, kde vím, že ho to moc nezajímá, a nemusím se na nikoho ohlížet, dělat kompromisy, domlouvat se... Prostě naprostá pohoda. Za mě dovolený sama
Arna: mám to úplně stejně - vyrazit kamkoliv a nemuset se ohlížet na nikoho. To je krása
Arna: to máš pravdu ...já byla jednou sama - sama jako bez manžela ale se sousedkou v Itálii u moře a bylo to super .........neremcala a já taky ne proč si to kazit...... jinak s mužem a to remcal a já někdy taky když mě štval....
Renee: myslím, že jsi to vystihla, každý to cítí jinak a je těžké dát nějakou univerzální radu.
Jé, radši sama než se sestrou které pořád něco vadí a remcá. Nebo s kamarádkou co chce radši ležet na lehátku než jet po památkách, nebo je jí špatně a ty jí nechceš nechat samotnou,...
A nějaké "na zkoušku" po Čechách? Ne! Jet kam tě to táhne. Třeba do Austrálie.
já, jako zdravá, bych určitě jela, já umím být sama se sebou....
chtěla jsem napsat to, co se tu už píše...zkusila bych nejdřív jet tady po Čechách (já osobně bych do ciziny asi ani sama nejela, i když s cestovkou), třeba si zaplatit pár dní někde v penzionu jak píše Renee a uvidíš. Přinejhorším můžeš kdykoli odjet, kdyby tě to samotnou nebavilo
A Kláro, než si zaplatíš například pobyt u moře, doporučuju vyrazit sama na víkend, třeba někam do penzionu tady v ČR. To ti dobře ukáže, jestli se ti to bude o samotě líbit nebo ne Přece jenom dovolená v cizině není zadarmo a nebývá úplně krátká, tak abys měla nazkoušeno. Mně ke zjištění, že si to neužívám, stačil celodenní výlet Jak jsem psala níž, každý jsme úplně jiná povaha a co baví jednoho, nebaví druhého
Na tohle nemá smysl se ptát ostatních. Každý je jiná povaha. Můžeš se ptát jenom sama sebe, jestli se ti do toho chce Já jsem třeba povaha, že si zážitky typu dovolená, výlety, kultura apod. o samotě užít nedokážu, takže nic takového sama nepodnikám. Párkrát jsem to zkusila a neměla jsem z toho nic, byla jsem otrávená, smutná a padaly na mě depky ze samoty. Jsem typ, co potřebuje zážitky sdílet, povídat si o nich, prostě mít parťáka Když jsem na to sama, nebaví mě to. Po rozvodu jsem z uvedených důvodů dovolenou radši úplně odpískala, protože jsem věděla, že by mě uvrhla do ještě většího smutku. Věnovala jsem se práci a po večerech chodila s přáteli za kulturou a na pivo, kde jsem jednoho dne potkala svého dalšího budoucího manžela, takže ten rok bez dovolené byl jenom jeden jediný a to se dalo v pohodě přežít
Na druhou stranu mám kamarádku, co jezdí na dovolené sama celý život a užívá si to. Jenže u ní je to trochu jiné - nic jiného nikdy nezažila, dovolenou s chlapem nezná, protože je celý život sama, svobodná, bezdětná, nikdy neměla ani delší vážnou známost Pro ni je to už tak automatické, že si ani nedovede představit jet s někým. Jenže to my po dlouhých letech v manželství máme trochu jinak, no
Holka jsi mlada uzivej si zivota jak muzes. Co si pomysli ostatni ti muze byt ukradene. S cestovkou jsou pozanvaci zajezdy bezpecne a je tam hodne lidi co jsou sami. Jestli to tak ma byt, kdovi koho tam jeste nepotkas. Novych kamaradu neni nikdy dost.
Když jsem se rozvedla, také jsem jezdila na dovolenou sama a nikdy mě nenapadlo řešit jak to bude vypadat a co si ostatní pomyslí.
ja chodievam kazdy rok na tyzdenny pobyt do kupelov - sama. a maximalne mi to vyhovuje. mam procedury, spim, kedy chcem, zaspavam vecer aj o osmej, nemusim sa nikomu prisposobovat, idem von, ked sa mi chce...
Kláro, vyberte si místo, které Vás táhne k návštěvě , a jeďte. Těch single lidí, jako jste Vy, je spousta. Nebudete tak ani na dovče nijak vyčnívat, věřte mi. Po rozvodu mi bylo sice o kapku víc, ale řeknu Vám, že jsem byla sama jak za kulturou, tak za sportem a že jsem nasbírala kupu zážitků a nových přátel. Když jsem se vrátila z týdenního zájezdu -byli tam lidi, co se většinou znali - já to samozřejmě nevěděla - řekla mi kamarádka s obdivem - to bych nedokázala. A užila jsem si to. Na nových akcích a koníčcích jsem potkala lidi, co se s nimi vídám dodnes a dokonce novou lásku. Nehledala jsem nic, nic neřešila, jen jsem prostě dělala, co mě bavilo a šla a jela, kam jsem se chtěla podívat. Nic víc. Je to ten nejlepší způsob, jak nebýt zklamaná. Nic neočekávat. Už vím, jaké to je, jít sama do divadla, na výlet, sportovat, za zajímavou akcí, vím, jaký je Štědrý večer v jednom člověku, který dělá společnost sám sobě. Jde jen o pár hodin, o pár dní. Jste rozvedená? No Bože. Ještě Vám na dovče bude leckterá ulítaná ženská od rodiny ten klid, svobodu a pohodu závidět. Budete si moct jít, kam budete chtít, aniž byste se dohadovala s ostatními, zda se jim to hodí. Já s novým přítelem neplánuju dovču vůbec a taky to neřeším. Máme oba svou velkou zahradu - a co. Na té je dneska nejbezpečněji.
Taky premyslim co letos podniknout s dovolenou .... manzel hodla svou dovolenou travit doma a chce si nechat udelat novy zuby, tzn objizdet zubare / technika / laborator, pry na to behem roku nedostane v praci volno a takhle to aspon odbude najednou. Takze me par dni padne na jeho odvoz, aby nemusel ridit oblbnuty injekcema, ale jinak odmitam s nim v tomto stavu byt doma. Deti - jedna dcera se chce stehovat, takze nema cas a penize nekam jet. Druha ma noveho pritele a splasila novou praci, tudiz pres leto taky nebude k mani. Kamoska ma naplanovanou na podzim mesicni cestu po Indii s ruksakem, takze ji uz nezbyva zadna dovolena..... a me jediny co napada mohla bych objet zname, vsude zustat den dva a pokecat, dokoupit v Cechach zasoby, ale uprimne travit dovolenou v letnim paraku po evropskych dalnicich se mi zrovna nechce ... kdyz to shrnu netusim co podniknu