Syn chce adoptovat cizí dítě. Jak mu to máme rozmluvit?
Možná mě některé z vás odsoudí, že se nemám plést do věcí, do kterých mi nic není, ale přesto bych se vám chtěla svěřit s tím, co nás s manželem momentálně trápí. Jde o našeho dospělého syna, který se, dle našeho názoru, chystá udělat docela neuvážený krok.
Synovi je 26 let a v létě se bude ženit. Jeho nastávající manželce je 23 a má už čtyřletou holčičku. Seznámili se spolu před dvěma lety a už rok a půl spolu žijí ve společné domácnosti. Klape jim to, jsou ještě stále zamilovaní. Tu maličkou má syn velmi rád, i my s manželem jsme ji velmi dobře přijali a bereme ji v podstatě jako naši vnučku. Dokonce ji i hlídáme, když je potřeba, občas je u nás i na celý víkend. V tomto ohledu není žádný problém.
Teď nám však syn oznámil, že po svatbě si chce malou adoptovat. Její biologický otec o ni nejeví žádný zájem, alimenty platí velmi nepravidelně a opravdovým tátou je pro ni náš syn, i ho tak oslovuje. Ono se to asi na první pohled jeví jako celkem přirozená situace, vytvořili by úplnou rodinu se vším všudy, holčička by měla stejné příjmení. Jenže my tam vidíme možný problém do budoucna, o kterém syn logicky v tuto chvíli nechce ani slyšet. Co když jim manželství nevydrží, rozvedou se a syn pak bude povinen platit v podstatě na cizí dítě?
K těmto myšlenkám nás přivedla zkušenost z našeho okolí, kdy to v jedné rodině přesně takhle dopadlo a muž, který si v dobré víře adoptoval dokonce dvě děti své partnerky, na ně teď platí alimenty a nikdo mu to už neodpáře.
Nechceme, aby si náš syn ve své zamilovanosti, kdy vidí všechno růžově, jednou nezadělal na budoucí problémy.
12.2.2018 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 45 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Syn chce adoptovat cizí dítě. Jak mu to máme rozmluvit?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.a co když syn naopak chce mít možnost nepřijít v případě rozpadu vztahu o milované dítě?
Hano, vám by s manželem nepřišlo líto, kdybyste najednou malou holčičku, kterou hlídáte, máte s ní jistě vztah, nemohli vídat?
Fakt vám v tomhle přijdou důležitější peníze než vztah, který po dvou letech s dítětem všichni máte?
Buďte ráda, že máte hodného, férového syna, který se snaží být tátou dítěti, které je nejspíš vlastním otcem opuštěné...
Tak já bych jim do tohoto rozhodnutí vůbec nemluvils, je to jejich věc. Může se stát cokoliv, ale proč hned myslet na nejhorší:No a i kdyby se někdy rozvedli, tak syn nebude ani první, ani poslední, kdo bude platit na "cizí dítě".Taky byste byla určitě ráda, být na místě budoucí snachy, že budete kompletní rodina se stejným příjmením.
a ještě jsem chtěla dodat, že větší riziko je adopce opravdu cizího dítěte...a jsou i tady velice dobré příklady, on člověk má tendenci nějak vidět jen to horší.
Mojí kamarádky strejda si vzal holčičku, měla nemocné oko, měla 3 operace...a stal se zázrak...pár, co nemohl mít děti....a paní otěhotněla a mají chlapečka...a vše OK
Hano, vaše starosti.....není to náhodou jejich život ? Vám do vašeho někdo s prominutím kecal.......????...........tohle vážně nesnáším , neříká se žij a nechej žít ???,.........pro své dítě chceme všichni to nejlepší a nejlepší je nechat je v klidu.....
hmm a co třeba možnost, že třeba syn nebude mít vlastní děti a jednou, na starý kolena bude rád, že se o něho jeho adoptovaná dcera postará...vymyslet se dá tisíc možností, co by se mohlo stát...jestliže se znají víc, jak dva roky a chtějí se vzít, tak to asi tak neuvážený krok nebude, že jo...
rychlonožka: přesně
Může to dopadnou tak i tak. Na vašem místě bych asi uvažovala podobně. Ale jestliže je k tomu teď syn rozhodnutý, myslím, že si to vymluvit nedá. A vy, pokud do toho budete mluvit, riskujete dost podstatné ochlazení vztahů. Vezměte to jak to je, radujte se z vnučky, a hlavně, pokud budou mít mladí další dítě, nedělejte rozdíly.
Je fakt, že v příbuzenstvu přesně tuhle situaci máme. Taky to nedopadlo. Znám ale jiné páry, kde to zrovna vydrželo. Dodnes. Rodina příbuzného po narození druhého dítěte x let fungovala, došlo k rozvodu, a pán platil na svoje i adoptované. Taky mu asi doma řekli, my ti to kluku říkali, nedal sis poradit. Jenomže - kdo tohle ví dopředu? Nikdo. Vycházejte Hano z toho, co je současné, co je dnes. Vaši mladí spolu plánují společný život a všechno to klape. Nekazte tu pohodu a vztahy mezi nimi a s vámi, prarodiči. Synovi to stejně nerozmluvíte, a vaše mladá by vám nemusela půjčovat ani tu malou, ani to vaše budoucí vnouče, které se jednou jistě narodí. Za sebe říkám, nedělejte to. Věřte mi, že jsou horší věci. Kdyby jeden z těch tří byl nevyléčitelně nemocný třeba. Nechte to být. Nikomu by to neprospělo. A co bude za pět, deset let? Počkejte si na to. Ono se to uvidí. A Vy si s mužem řeknete....ještě, že jsme mlčeli!
anitech: ještě Hanka píše
Syn chce adoptovat cizí dítě
ale to dítě není cizí, je to dítě jeho budou manželky.....
anitech:
No, tak ať váš syn si vezme jejich příjmení. To byste asi nepřežili co?
Sama pisete tohle: Možná mě některé z vás odsoudí, že se nemám plést do věcí, do kterých mi nic není... No a to je presne ono, jsou dospeli a je to jejich zivot.
A jestli to dela kvuli prijmeni, tak jak tu pise chrpa, at zmeni to prijmeni a je to.
Ti dva mladí problém nemají, tak proč jim ho přidělávat? Je to jejich život. A od syna pěkný projev lásky a důvěry v partnerku.
Co kdyz, co kdyz..................................................Co kdyz vam zitra spadne na hlavu kus okapu? Nechte to na svem synovi.
Nemusí ho adoptovat kvůli stejnému příjmení. Stačí požádat o jeho změnu.
Já bych se jim do toho nepletla, je to jejich život a pokud si ho po**,. tak budou platit...a pokud ne? to je vždy sázka do loterie
Je vidět, že syn je citlivý a hodný člověk.
Já osobně mám dva moc dobré příklady v širší rodině, synovec adoptoval dokonce dvojčata...už jsou dospělá....a bratr adoptoval syna z obdobného příkladu...opět bez problémů
NECH JE ŽÍT, JAK CHTĚJÍ