Okurkový pohár se šlehačkou, prosím. Ano, jsem těhotná.
Těhotenství je doba plná protikladů. Vezměte si například přístup k jídlu. V prvních třech měsících se většina těhotných žen nemůže na pořádné jídlo ani podívat, zatímco později vystřídá období plné nevolností čas, kdy naopak nevědí, co by kde snědly. Ano, mluvíme o těhotenských chutích.
Jsou sice i ženy, které na sobě ani v oněch devíti měsících žádné výrazné sklony ke specifickým chutím nepozorovaly, avšak většina mi asi dá za pravdu. Těhotenství je doba, kdy mnohdy samy sebe nepoznáváme a jsme schopné nejneuvěřitelnějších chuťových kombinací. Výjimkou nejsou například kyselé rybičky, po nichž následuje šlehačkový pohár s jahodami. Podobné spojení by normálního člověka patrně zabilo, či alespoň pěkně prohnalo. Ne tak nastávající maminku. Pro ni je to skutečné pošušňáníčko.
Osobně jsem žádnými nepochopitelnými kombinacemi netrpěla. Přesto si vzpomínám na ustavičnou chuť na jablka a sýry, které jsem v době prvního těhotenství konzumovala v množství větším než velkém. Kdoví, kdo způsobil mé jinak zdravé dceři alergii na jablka. Ani dnes, ve svých devětadvaceti letech, je nemůže jíst, protože po nich špatně dýchá a mívá stavy dušení. (Promiň, Jani, kdybych to tehdy tušila, nejedla bych těch jablek denně kilo, ale možná jen půl.)
Mladší dcera zase prožila svůj nitroděložní vývoj za bohatého přísunu slaných tyčinek. Své vlastní těhotenství pak zasvětila takřka nepřetržitému přísunu krupicové kaše. Byla schopná vařit si ji nejméně jednou denně a sama nechápala, jak je možné, že se jí jen při pomyšlení na ni nedělá špatně, ale naopak, pokaždé se nemůže dočkat, až zaboří lžíci do té bílé kašovité hmoty posypané kakaem.
V době, kdy jsem byla na mateřské, byly těhotenské chutě vděčným tématem k rozhovoru s ostatními maminkami, kdy jsme se kolikrát až trumfovaly různými šokujícími kombinacemi. Mediálně i nemediálně známé persóny z řad opravdových gurmánů by je patrně nerozdýchaly:
- sladký loupáček s máslem a salámem
- kupovaný rybí salát zapitý kefírem
- chleba s čokoládou
A co vaše těhotenské chutě? Bez čeho jste v tomto období nemohly vydržet? A co jste naopak nedokázaly pozřít, či dokonce ani cítit?
13.1.2012 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Okurkový pohár se šlehačkou, prosím. Ano, jsem těhotná.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Sofffie: ty mi za ním lezeš ??? že to víš......ale víš co, to co neusouloží, to uválí....
sharon: a už na to i vypadá, co?
Myslím,že jsem jedla to,co vždycky...Nikdy mi nebylo špatně,úplná pohoda.Ovšem doktoři byli jiného mínění,furt mě otravovali s vysokým tlakem a nakonec jsem skončila(u obou těhotenstvích) v 7.a 8. měsíci v nemocnici....U druhého těhotenství(dcera) mi neustále pálila žáha,hlavně večer a v noci.
já u kluka mléčné výrobky, sýry , jogurty,tvaroh...a u holky, uzený, okurky, ostrý a taky sladkosti.....
Merylko, když to tak čtu tak bych řekla, že je můj muž pernamentně těhotnej....
Při první dceři jsem si nepřetržitě dělala bifteky a pila lák z okurek. U druhé dcery jsem milovala suchý rohlík a rajče.
balenka:
balenka: na ranni nevolnosti se vzdycky radi sacharidy, piskot a tak. al eporodni baby rikaji, ze je potreba jist bilkoviny a pak to prejde. jestli je to pravda nevim. me pomohl zazvor. kandovany zazvor, parkrat denne kousek.
já jedla jen mandarinky a sušenky vesny
Renda68: Jestli to není tím Brnem
Těhotenské chutě ani nevolnost neznám. Já byla jen chorobně spavá. Manžel s tchánem v kuchyni cosi vrtali a tloukli a já v pokoji vedle spala jako mimino. Večer jsem usnula v osm a ráno v šest jsem měla problém probudit se. A to mi předtím spávala tak pět hodin denně.
Linda: Dík za radu, ale na ten mám alergii Ty bonbónky se tu taky prodávají, jsou různě ochucené a naše malá je miluje
matysek: Jejda, holka, ranní nevolnost není k závidění, kór když se denně problinkáš někam k pátý odpoledne. Mám tři kluky a všechna těhotenství byla jak přes kopírák. Od sedmý ráno do tří, občas do pěti, byla mým jediným společníkem WC mísa. A to jsem - prosím - vyzkoušela snad všechny sirupy, čípky a bůhví co ještě. U prvního to bylo ze začátku veselejší ještě o cesty do práce. Znali mě snad všichni tramvajáci v Brně a - když zjistili, že nejezdím po proflámovaných nocích - trpělivě čekali, než si ulevím do pytlíčku, vyhodím do koše na zastávce a nalezu zase zpátky. Dokonce jsem měla "výsadu" místa za řidičem. Chudáci spolucestující. Jinak od pěti jsem se cpala jak nezavřená - asi abych všechno dohnala. Největší pochoutka byly okurky s čokoškou
balenka: vyzkousej hroznovy cukr. U nás ho prodávaji jako bonbony a nebo jsou jim slazené nekteré limonády. Me to poradila kámoska u konce druhého tehotenství a pomohl. A pomáhá i pri nevolnostech v aute, v letadle, na lodi apod.
Salmonela - to je asi nejvystiznejsi popis mych tehotenství. Kdyz jsme jedla tak jsem zvracela to co jsem snedla, kdyz jsem nejedla zvracela jsem zaludecni stávy. Prestala jsem zvracet asi tyden pred porodem. Chute jsem teda fakt nemela. U druhy dcery jsem nekdy v polovine tehotenstvi propadla sladké francouzské horcici, dokonce jsem ji obcas v sobe i udrzela.
PS. chleba bíly i cerny celozrnny s cokoládou je bezná dánská strava. Cokoláda za timto ucelem se prodává v tenkych plátcich, mlécná i horka. A dalsi specialitou, kterou jsem teda jeste nevydychala je cerny chleba oblozeny kolecky banánu - inu jiná zeme jiný mrav