Žila jsem s mamánkem
Až do nedávna jsem si myslela, že termín „mamánek“ je výmysl nějakého chorého feministického mozku. Vadilo mi, když se některé ženy vyjadřovaly o mužích pohrdavě a dělaly z nich neschopné, retardované blbečky, kteří se o sebe nedokážou postarat.
Nyní se musím všem ženám, které jsem takto nespravedlivě nařkla ze zaujatosti, hluboce omluvit. Po ročním chození a dvouměsíčním společném bydlení jsem pochopila, co výraz „mamánek“ vlastně znamená. Jednoho takového jsem totiž měla doma.
Dokud jsem spolu nebydleli, nic „podezřelého“ jsem nepozorovala. Alespoň nějak výrazně. Pravý rys jeho povahy se projevil až ve chvíli, kdy jsme se domluvili na společném bydlení.
To, co našemu soužití předcházelo, je jen těžko uvěřitelné, a kdybych to nezažila na vlastní kůži, zařadila bych to někam do kategorie sci-fi. Došlo mi totiž, že ke každému správnému mamánkovi patří především jeho maminka. Přesněji: starostlivá maminka.
Dosud celkem fajn ženská, kterou jsem občas vídala na nedělních obědech, se totiž v okamžiku našeho sestěhování proměnila jako mávnutím kouzelného proutku. Ledva jsme se zahnízdili, přispěchala na kolaudaci. A při té příležitosti mi předala do opatrování poklad největší – svého syna. Zcela vážně mne instruovala, co rád jí a co nesnáší, na co je alergický, na co je zvyklý a čeho se naopak mám vyvarovat. Na mé námitky, že „však se nějak srovnáme“ odvětila, že bych jí měla být za tyto dobře míněné rady vděčná, jelikož se díky nim můžu vyhnout mnoha nepříjemnostem a zbytečným hádkám.
Mávla jsem nad tím rukou a pomyslela si, že ona s námi žít nebude a my se beztak zařídíme podle svého. Jakého omylu se dopouštím, jsem zjistila velice brzy. Přítelova maminka s námi skutečně fyzicky nežila, přítomna však byla neustále.
Zpočátku jsem narážky ve stylu: maminka má tu omáčku tmavší, ty knedlíky nadýchanější a žehlí mi i slipy, přecházela s humorem a snažila se je zlehčovat. Doufala jsem, že to Honzovi dojde. Nedošlo. Naopak přitvrdil. Podle něj je má povinnost zajistit mu takový servis, na jaký byl zvyklý, protože jsem žena, tedy strážkyně rodinného krbu, pohody a lásky.
Nechápala jsem to a nechápu dodneška. Vysokoškolsky vzdělaný, téměř třicetiletý odborník se chová jako nesvéprávný hošík, který má dojem, že jediným úkolem a posláním ženy je do roztrhání těla pečovat o jeho blaho. Pár týdnů jsem se snažila o nalezení nějakého kompromisu. Marně. Podle něj já musím všechno a on nic.
Trpělivost mi definitivně došla, když jsem ulehla s anginou. Bylo mi zle, a tak jsem se poctivě léčila. K mému nemilému překvapení mi Honza nebyl ochoten jakkoli pomoci, nezaznamenala jsem ani náznak nějaké starostlivosti. Naopak. Po příchodu z práce se divil, že není uvařená večeře, když jsem celý den doma.
Když se pak jednou sebral a odešel se najíst k mamince, pochopila jsem, že tohle je konec. Najednou jsem si ho přestala úplně vážit, došlo mi, že pro mne nikdy nebude tou pravou oporou. Když se vrátil, sdělila jsem mu, že naše soužití byl omyl, že se s ním rozcházím.
Velice ho to zasáhlo. Vůbec nechápal, v čem je problém. Vždyť se přece šel najíst, protože má po celodenní práci hlad. A vlastně mi tím ušetřil práci, protože netrval na tom, abych vařila já.
Tuto argumentaci mi předkládal velice přesvědčivě a mně došlo, že je to beznadějný případ, nikdy se nezmění. A ačkoli nejsem zvyklá se vzdávat a odcházet bez boje, tentokrát jsem se zařídila po svém. Nemíním mrhat svou energií a pokoušet se ho převychovat. Mám pocit, že by se mi to stejně nikdy nepodařilo, protože jeho životní postoj je v něm hluboce zakořeněn.
Rozešli jsme se, on se odstěhoval zpátky k mamince a já zůstala v „našem“ pronajatém bytě sama. A věřte nebo ne, je mi dobře. I když červíček pochybností, zda nebylo mé rozhodnutí unáhlené, přece jenom hlodá.
Co myslíte, je možné takového muže „převychovat“? Naučit ho, že nejen ostatní mají odpovědnost vůči němu, ale i on vůči nim? Setkaly jste se někdy s mužem, který – ač dopělý a svéprávný – byl stále v zajetí a pod vlivem své milující maminky? Také by mne zajímalo, co ty ženy vede k tomu, že své syny takto vychovávají. Chápete to někdo?
3.11.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Žila jsem s mamánkem
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sweet: s otcem jsem nežila, neumím si to představit, že bych na něm byla tak závislá, jako jsou mamánci na matkách a nějak jsem asi nikdy neslyšela, že by tak hodně otcové drbali do zeťů, jak to dělaj matky mamánků snachám, potažmo superkombinace vdovy jedináčků
Myslela jsem to spíše tak, že jsem nikdy neslyšela o tom, že by nějaká dcera dospělá uplně se vším klusala za tatínkem...že by ten otec zasahoval proti zeťovi...jak to dělají mamánčice
Zastávám názor, že svého manžela jsem si vzala proto,aby se spolu se mnou staral o naše potomstvo. Tedy nikoliv proto, že se já potřebuji starat kromě potomstva ještě o další dospělé dítě. A i když se snaží tak stejně větší část práce zůstane na mě. Typický příklad: z práce jezdíme spolu-cestou nakupuji a už člověk přemýšlí co k večeři. Manža přijde do kuchyně a ptá se s čím může pomoct. Občas, ne denodenně. Že by sám viděl to opravdu nehrozí, ale alespoň se ptá. V případě že jsem jakkoliv indisponována- např. nemoc bez řečí se stará i o mě. Přijde mi to tak nějak samozřejmé a říkám tomu láska.
Šťastná Baronka: to je přece tatínkova princezna, nebo holčička...teď nemyslím ten model ze Soukromých pastí 
Když jsou mamánci, jsou i takové ženské.... nebo výraz pro toto...mamánka nebo taťánka?
Juana: 
chlapi....
to ze je doma bordel ( i kdyby nakrasne byl) by rekl jen jednou....
dadka: presne...
Zaffira: no jo jenze koho by bavilo byt doma a venovat se jen domacnosti.. ja bych teda do pul roka byla v Bohnicich...
mamaky nebrat.. i kdyz mozna prevychovate je.. jejich may ne.. a mit nesnesitelnou tchyni je peklo...
dadka: 
můj manžel, pokud je s námi doma (cestuje za prací dlouhodobě do ciziny),tak nám taky nosí laskominky a rád vaří a klidně se piplá s domácíma hranolkama a peče masíčko
, klidně zajede pro zmrzku, když na ní máme chuť... Ale taky vytře podlahy nebo po nás umyje a vyluxuje auto
mamánek rozhodně není a tchýně k nám nechodí
sonije: hh, to znám - prej máš tu bordel
Tak mu na to odpovídám, že bordel tu máme všichni a jestli se mu něco nelíbí, že může začít třeba u svého stolu nebo kdekoliv jinde. Já se přece nepřetrhnu, už stačí, že spolu pracujeme a dělám celé rodině řidiče a nechápu, proč bych se měla po návratu domů sedřít, zatímco zbytek rodiny bude sedět u počítače a mastit hry nebo čumět na bednu. Tím myslím i svého syna. Ten má taky pořád keců, že je doma bordel. Tak jsem mu řekla, ať si uklidí pokoj - a co myslíte, uklidil? Ani na to o víkendu nesáhnul. Ale ty kecy si aspoň už nechal od cesty. Bordel doma je, to uznávám, protože předěláváme dvě místnosti a tak jsou věci nastěhovaný kde se dá. Ale hlady rodina netrpí, prádlo mají taky čistý, podlaha je taky umytá, tak ať si trhnou haxnou pánové moji.
Oni jsou totiž pánové od přírody většinou pěkně líní a hledají jen nějakého debila, který tu práci za ně udělá.
Pentlička: Teď zrovna jsem byla nemocná a vůbec si nedovedu představit, že bych musela při teplotách vařit a starat se o manžela. Ten vždycky zavolal, co má koupit a staral se o mě. Vařil čaj, nosil ovoce a nákupy.
V nouzi poznáš manžela.
Stanik: Tak Jágra bych nechtěla ani za nic.Je to rozmazlený fracek, který má za zadkem pořád maminku, která se mu plete i do toho, kdy půjde Jaroušek na WC. Chudáci ty holky!
Šťastná Baronka:
sonije: 
ono záleží, jak moc velkej to mamánek je, některý se daj převychovat, ale musí mít taky mozek, aby to vše pochopili.
Pokud chlapec vyžaduje denně navařeno a servis, tak musí hooodně vydělávat, aby dotyčná mohla zůstat doma A ještě to musí být pipka, kterou to bude bavit
No já s mamánkem trochu bojuju teď. Žijeme spolu sice už 6 let, částečně jsem ho převchoala, ale tchýně se naplno ukázala až po narození našeho syna. Věděla jsem od začátku do čeho jdu, stačilo mi jen, že ještě než jsem spolu začali bydlet, tak ve svých 30 letech neměl pračku a prádlo vozil každý týden k mámě! No a maminka mu každý pátek přijela uklidit byt! Samozřejmě měl navařeno na týden. No a pak se dal dohromady se mnou, která bordel řeší až když je akutní nebo má přijít návštěva, nádobí myje až když je řádně naschlé, prádlo pere sice pravidelně, ale žehlí až když není co na sebe. A já mu řekla, že pokud oba vyděláváme, budeme se dělit o práci doma.. Šlo to ztuha, to jsem si vyslechla, že utírání prachu je ženská práce apod. No a nebo nadával že mu má přijít kámoš a doma bordel. Tak mu říkám. Tak si ukliď! No a na mateřský jsem všechno dělala sama, ale jakmile jsem se po roce vrátila do práce, vydupala jsem si výchovu syna napůl a ten úklid taky. Teď mě ale vytáčí, že je denně u tchýně na obědy a maminka ho samozřejmě lituje, že doma není navařeno a naklizeno a že jsem přeci stále na mateřské i když už chodím do práce, tak bych se měla ohánět i doma! Když mi tohle řekl, tak jsem vybouchla, že asi těch 10 tisíc navíc nám posílá sociálka složenkou nebo co? Jé a jsem špatná matka, protože nebrečím a nejedu na pohotovost s prvním náznakem kašle a nehysterčím, když si odře koleno. Jednou takhle sedíme, já syna na klíně a tchyně si povídá se svým synem. Když mi malý vyklouzl a já ho pohotově zachytila a postavila na zem, slyším: "Teď jí málem malej spadl!" A to pošeptá přímo přede mnou manželovi
. Ohradila jsem se, že nemusí šeptat a že si svoje dítě uhlídám a od té doby tam nejezdím a i manžel má nakázáno to omezit. Už jen kvůli tomu, že mu dává před obědem bonbóny a pak mi říká, že neumím vařit, proto jí jen u ní. No a ten můj blbec jí na všechno skočí... Bomba bylo, když jsem si k Vánocům přála víkend v lázních a manžel ho přikoupil i mamince a taky máme za sebou dovolenou s s j
Šťastná Baronka: 
denda04: to je sice mozny, ale i kdyby jen na ozdobu byt nechtela, ma smulu.. myslim, ze Veresova nekde licila, jak je jeho matka protivna.. neco jako ta pi v clanku.. co jjarousek raad, co nerad a tak a k nicemu ji nepusti... a po vetsinu roku u nich byla pecena varena, Jagr ma snad sestru ci co , ktera mam decka.. a vnoucata ji pry vubec nezajimaji, jen Jarousek...
Mamánka jsem měla za mlada pár týdnů, byl to superukázkový mamánek, když jsem mu dala kopačky, dostala jsem výhrůžně pohrdavý a velmi skepticky prognostikovaný dopis ohledně mé černé budoucnosti bez tohoto hocha OD JEHO MATINKY. Dopis byl plný hrubek, pěkně jsem ho červeně opravila a poslala zpátky
