Přítel mne opustil těsně před Vánocemi
Milé čtenářky,
prosím vás o radu. Jsem už téměř padesátnice a děti mám mimo domov. Před dvěma lety jsem si našla přítele. Ten člověk je pro mne vším, nikdy jsem nepoznala tak nádhernou lásku. Nevídali jsme se moc často, žije dál od mého bydliště, ale naše láska byla nádherná. Díky ní jsem překonávala dost potíží, psali jsme si na internetu i SMS, když jsme se nemohli vidět.
Jediné, co jsme oba věděli, bylo, že nikdy nemůžeme spojit náš život. Trápilo nás to, ale naše láska neznala mezí a ani jeden z nás nikoho jiného nehledal. Já jej miluji navždy.
Teď před Vánocemi jsem bohužel dostala tolik bolesti do srdce. Rozešli jsme se, a i když jsme zůstali přáteli, já to nějak nemohu unést. Rozchod byl z jeho strany, prý mne má velmi rád a nikdy mě nechce ztratit, proto budeme přátelé. Jistě, uvědomil si, že nám až příliš mnoho věcí brání v tom, abychom žili spolu.
Je to pro mne strašně kruté, proplakala jsem noci, zdává se mi o něm a v mém srdci je mnoho bolesti, velké bolesti. Mám pocit, že můj život nemá smysl. Jsem v bytě sama, kamarádky nemám, až na jednu, která žije ve vzdálenem městě. Jsem spíše povahy uzavřené.
Blíží se Vánoce, už vím, že přítel nepřijede, děti sice ano, ale jen na chvíli. Připadám si strašně sama, tak brzy opuštěná, vůbec si neumím představit, že bych si našla přítele, neboť tento je navždy v mém srdci. Nevím, jak dál žít, nevím, co mám dělat, nic mne nebaví, úplně jsem ztratila smysl života. Mám pocit, že se už nikdy nevzchopím, dokonce si říkám, že by bylo lepší nežít.
Zůstala jsem sama, naprosto sama. Na zázraky nevěřím, to by totiž skutečně musel být zázrak, abych dokázala zapomenout na svou životní lásku. Ač možná napíšete, že čas rány zahojí, bohužel, čas je proti mně. Trávím osamělé dny s bolestí v srdci, nemám si s kým popovídat. Děti mají své životy a bydlí dále ode mne, takže se vídáme málo. Mám je moc ráda.
Ale já jsem tak strašně sama, že mám někdy pocit, že by bylo lepší, kdybych neexistovala. Překonala jsem hodně jiných životních útrap, ale teď jsem v koncích.
17.12.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přítel mne opustil těsně před Vánocemi
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Andulko, doufám, že si to tu přečteš a něco si z toho vemeš k srdci byť bolavému........pokud ne, pak se nadarmo neříká..:"komu není rady...".........hlavu vzhůru, holka, to by bylo aby něco nebylo....
co budeš říkat v 80 sáti....?
kubikm: 
jo, já taky......
Ota: napadla, můj je taky mladší........
No, skoro si začínám myslit, že ten její úžasný milovník byl mladší a ona teď má pocit, že přišla úplně o všecko. Houby, kdyby za něco stál, byl by ještě s ní. Není čeho litovat.
.jpg)
kubikm: aby to himbajs nebylo jako na sex chatech kde prý 95 procent nádherných smyslných blondýn jsou muži 
já osobně bych se vypravila tam, kde bydlí a trochu se porozhlédla...určitě ho uvidíš vesele tokat s jinou....možná ji měl celou dobu...prostě se vzchop a žij...
a co se přestěhovat blíže k dětem?
sharon: když to tak čtu tak si říkám skoro padesát co je to za věk ?
Znám ženy, které ve svých skoropadesáti vypadají lépe než ve skoro 40.
Hele a napadla tě varianta, že on byl mladší?
dadka: malounko tě opravím, sem chodí víc mužů, honem mě jich napadlo 6....
Ještě se tě Andulko zeptám, co sex ? Nenašel si právě na tohle někoho ve svém bydlišti ? Nevyužíval tě třeba finančně nebo i jinak ? Zkus se zamyslet, bylo vážně všechno tak "růžové" ???? Ty máš 50let, kolik měl on ? 53, 55 ? To je chlap na sex v nejlepších letech (aspoň ten můj)....nesnáším řeči...kdych neexistovala....co jsi to za mámu, babičku ???? Jak můžeš tak hloupě mluvit....kvůli jednomu chlapovi ? Zkus pomoc psychiatra....jsou tu pro nás, pro lidi, za to se nemusíš stydět!
A to nemáte jednu jedinou kamarádku? Teda, popravdě, já být vaší kamarádkou, vyslechla bych vás jednou, podruhé, ale kdybyste nebyl k utišení ani potřetí, už bych vás asi seřvala. Žádný chlap nestojí za to, aby si kvůli němu ženská ubírala života. Žádný probrečený (a promarněný) den už se nám nevrátí. Nerouhejte se, važte si zdraví a nepřipravujte se o to duševní. Štěstí přeje odvážným!
Aničko, nechápu důvod proč jste se rozešli, když vše bylo tak nádherné a tak jste se milovali, jak píšeš...... to je mi záhadou, ale jinak tě chápu a bohužel si musíš pomoct jen ty sama, jsem kapku starší od tebe, ale asi bych to taky tak prožívala.....přeju ti hodně síly,a radost z dětí...(zatím)
Ota: Řekl jsi to krásně za nás ženské i za sebe, jako jediného chlapa na ŠŽ.
Turistika je super, na výšlapu budeš mezi lidmi, bude sranda a večer přijdeš domů utahaná jako kotě a budeš ráda, že padneš do postele.
tak šup šup, vstávat z probrečeného lože !
Pokud nepracujete ,a to bych tipnul, tak rychle nějaký zájem, univerzita třetího věku možná předčasná ale co takhle nějaké cvičení? Jóga? Taiči?
Co vás baví ? Nebaví to nějaké lidi u vás v okolí ? Zapsat se do kurzu, seznamka, taneční pro starší, turistika, sběratelka, vaření atd ...
Najít nejbližší klub turistů/ turistek a začít brouzdat krajinou ?
Přinejhorším nějaký pes nebo chatování , štourání do Oty ála co dělá na chlap na štastnách ženách ?
Jen nesedět doma 
.JPG)
Souhlasím s tím, že Anna bere celou záležitost s lítostí a někdy až přehnaně citlivě. Ale ruku na srdce: která z vás brala rozchod s nadhledem a sebereflexí, když byl "čerstvý".
Možná se Anna potřebuje vypsat, přečíst si reakce, vybrečet se a bude líp.
A na internetu se dá ukrátit chvíle samoty, najít zábavu, přečíst si podobné příběhy nebo najít přátele.
Tak ať to brzo všechno přebolí a je dobře. 
Z toho clanku uplne strika hysterie, hodte se do klidu, najdete si zabavu, pratele, neni vsem dnum konec. Chlapik asi zas tak bajecnej nebyl.. 
