Je to plýtvání?
Když jsem byla malá, byly jiné časy – sedmdesátá léta. Pamatuji si, jak jsem měla k dispozici nádobíčko s čajovou konvicí a babičku jsem vždycky poprosila o vodu, abych mohla panenkám „vařit" a nalévat čaj.
Dětské ruce jemnou motoriku ne vždy zvládly, a tak jsem občas vodu rozlila. S ušima sklopenýma jak spráskaný pes jsem šla za babičkou s prosíkem, zda by ji mohla utřít. Zahromovala, louži vytřela a nádobíčko jsem musela sklidit. Příště se bábrlinka naštěstí dala obměkčit a... situace se opakovala.
Řekla jsem si, že s mou dcerou to bude jinak. Ne že bych byla šťastná a chválila ji za rozlitou vodu a nadělaný nepořádek, ale budeme vařit spolu a vysvětlím jí jak na to. Ten mírný nepořádek k tomu zkrátka patří.
Dnes již téměř tříapůlletá dcerka je „kuchařský fenomén“ – všechno nám odkoukala zpod rukou a „vařit" jen z vody či knoflíků jí nestačí. Nejprve jsem tedy vybrala ze spíže všechno, co bylo prošlé, a bylo toho kupodivu dost. Pak jsem jí dávala balené cukry či starší koření. Teď už je situace taková, že pro panenky chodíme nakupovat – ty nejlevnější potraviny, abychom v tom neutopili moc peněz.
Když to občas někde vyprávím, setkávám se s různými názory, většinou pozitivními či neutrálními. Jen jedna kolegyně v práci byla až neuvěřitelně militantní. Jak prý si to představuji, takhle plýtvat potravinami, jinde mají hlad, dceru vedu k rozhazovačnosti, nebude si vážit jídla atd.
Já si však nemyslím, že by to bylo plýtvání. Považuji to za tvůrčí činnost, dcera si s všelijakými surovinami vyhraje, vidí, jak se různé „mouky“ přetvářejí a mění barvu, krmí panenky, stará se o ně, dává jim bryndáček, pak je i umyje. A je tak šťastná.
To je pro mne to nejcennější.
10.1.2008 Rubrika: | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je to plýtvání?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Hm, zajímalo by mě, kolik z vás, co se pohoršujou nad plýtváním, opravdu posílá hladovým dětem do Afriky nějakou pomoc 
. Esli ona to neni spíš taková pokrytčina 
catcat: 
no jo .. tak at ji klido matinka potraviny kupuje...kdyz na to ma... aspon tu nefnuka, jak nevychazeji s penezi...
i kdyz sobne sui myslim, ze nakoupit ty potraviny a venovat je na humanitarni pomoc by bylo lepsi...
a as temi butiky na tom neco je.. dokud matla humus mouku typu clever, je to je to jeste dobry 
catcat:
No, až dcera trochu povyroste, třeba jí přestane bavit vařit a bude jí bavit oblékat panenky a sebe.A už vidím Adélu, aby jako dcera byla šťastná, jak obíhá butiky a nakupují...
.gif)
orinka: Moje mladší dcera byla od malička vyloženě šikovná na ručičky. Strašně rychle se všechno učila a byla fakt zručná. A navíc ji to strašně bavilo. Takže mi už třeba v pěti letech umývala nádobí (pokud ho nebxyla vyloženě hromada) - stála na štokrlátku u dřezu a děsně si to užívala. V deseti začala žehlit jednodušší kousky a v 11 zcela samostatně upekla čokoládovou roládu plněnou krémem a banánem.
Škoda, že už je velká a nebydlí s námi, ona byla opravdová pomocnice do domácnosti
Ale když byla malá a hrála si s panenkami, tak to měla všechno jenom "jako", na to jí její dětská fantazie stačila. A uměla třeba upéct nádherný koláčky z modelíny. 
Meryl: zrovna dnes posílám vnukům pamětnickou knížku, ze které jsem se učila jako dítě vařit Dneska vařím já - Jitka Bodláková. Myslím, že to kluky nadchne, protože se dceři pořád v kuchyni motají, ale zatím mají drahé představy - přírodní řízky s oblohou atd
.jpg)
Meryl: 
Taky jsem rpo připustit děti k pomáhání s opravdovým vařením. Je to někdy sice trochu o nervy, ale jak píše talenka, ono jim to pak nějak víc chutná
upřímně řečeno nechápu, proč ji to neučíš "naostro", když vaříš pro rodinu
.JPG)
abadon: Taky pravda, známým je houby do toho, co dělá doma Adélino dítě.
talenka: no já většinou vařím když je ve školce. A ono ji to naštěstí zase tak nebere. Sem tam ji k něčemu pustím, buď je to totální katastrofa a řekneme si, žeje na toještě malá, anebo se jí to povede a v tu chvíli ji daná činnost přestane bavit
a nejde udělat kompromis, že by vařila s vámi doopravdy a zároveň i pro panenky? Aby se suroviny zužitovaly a nemusely se vyhazovat? Mně maminka dávala kousek těsta, když něco dělala, odpad nebyl veliký, ale já byla důležitá, že mám opravdické těsto.
.gif)
talenka: tak to našemu vydrželo. Začínal jako destruktor A na ruce je fakt šikovnej a umí 
Pokud je pro tebe nejcenější, že je dcera spokojená (či jak jsi to formulovala), tak co řešíš? Taky bych to neviděla jako plýtvání. No a ještě rok dva a můžeš hodit nohy na stůl a nechat potomka, ať svým starým rodičům vyváří
prcek...
