Cizí děti mi zkazily dovolenou
.jpg)
Minulý týden jsem se vám svěřila s problémem, který jsem si zavařila svou přílišnou ochotou. Slíbila jsem rozvedené kolegyni, že si na čtrnáct dní vezmu na chatu její dvě děti. Bohužel, místo letní idylky to pro mne byl očistec, což jsem poznala hned v prvních dvou dnech.
Nejdříve bych vám chtěla poděkovat za vaše rady a pochopení. A jestli vás zajímá, jak to dopadlo, tak čtěte dál.
Jak probíhal minulý, vlastně předminulý víkend, jsem vám popsala v prvním článku. V pondělí jsem se zařekla, že se přestanu nervovat a použiju na ty dva nezvedence trochu autoritativního přístupu kombinovaného s postojem „klidně se ksichti, mě nerozhodíš“.
Nekompromisně jsem jim řekla, že jsou už dost velcí na to, aby se chovali jako dva zpovykaní spratkové, že já chodím celý rok do práce a dovolené mám jenom pár týdnů a nemíním si ji nechat zkazit jejich nevychovaností. A že od teď to bude fungovat, jak řeknu a budou poslouchat, nebo okamžitě volám jejich matce, aby si pro ně přijela. Zakázala jsem jakékoli slovní útoky na mou dceru, neuklízení po sobě a rejpání v jídle. Rovnou jsem jim oznámila, že buď snědí v určený čas co je na stole, nebo mají smůlu.
Po tomto mém proslovu byly trochu zaražení a vypadalo to, že si snad něco vzali k srdci. Do středy to jakž takž šlo. Ráno si ustlali, jedli bez řečí, co dostali, neodmlouvali. Tak jsem si říkala, že snad to ty dva týdny nějak zvládneme. Bohužel, už ve čtvrtek se začalo vše vracet do původních kolejí, stupňovalo se to a večer jsem byla rozhodnutá, že s nimi končím, že něco takového opravdu nemám zapotřebí.
Ještě ten večer jsem zavolala kolegyni, jejich matce a vysvětlila jí, jak se věci mají. Ona předtím asi dvakrát zavolala, poprvé v pondělí a pak ve středu, to bylo všechno relativně v pohodě, takže jsem neměla potřebu jí dělat starosti. Akorát jsem se zmínila o tom prvním víkendu, že se nechovaly zrovna nejlíp, ale podařilo se mi je srovnat.
No a jak jsem jí ten čtvrtek volala, řekla jsem jí, že jsou její děti nad mé síly, že po třech dnech, kdy byly trochu v pohodě, mi v ten čtvrtek zase předvedly, zač je toho loket, a že toho mám nějak dost. Byla hodně překvapená, řekla bych až zaskočená a asi i uražená. Vzala si postupně k telefonu obě dvě děti, ty samozřejmě houkaly něco ve smyslu: No normálka, v pohodě, nic se neděje…
Pak mne požádala, zda bych to s nimi ještě nezkusila, že jim domluvila. Prý by to pro ni byla velká komplikace, kdyby si pro ně měla dojet a mít je příští týden doma. I když jsou velcí, nerada je prý nechává bez dozoru. Nechtělo se mi, už jsem toho měla dost. Řekla jsem jí, že je mi to líto, myslela jsem to dobře a chtěla jí pomoci, ale svou snahu odnáším neustálými nervy s jejím dětmi a trpí tím i moje dcera. Jediné, v čem jsem jí vyšla vstříc bylo, že si pro ně jezdit nemusí, že si je tu nechám do neděle a pak jí je můj manžel přiveze. Ale už v neděli dopoledne, protože musí do práce. Vůbec se jí to nelíbilo a velmi chladně mi řekla, že to samozřejmě musí respektovat.
Dětem jsem oznámila, že v neděli odjíždějí domů a do té doby budou sekat latinu, nebo je posadím na vlak a pojedou sami třeba o půlnoci. V pátek přijel manžel a ten na ně teda platil, před ním si nedovolili vůbec nic, šlapali oba jak hodinky. V neděli ráno za mnou oba přišli s tím, jestli by nemohli zůstat, že už budou hodní. Asi jsem Herodeska, ale řekla jsem, že ne. Vypadali, že jsou hodně zklamaní a zaražení.
Už jsem se moc těšila na to, až budou pryč a já si konečně užiju klid jen se svou dcerkou. V deset dopoledne odjeli, my teď máme s dcerkou v tom vedru siestu, jsem zalezlé ve stínu a já jsem se rozhodla napsat, jak to celé dopadlo. Řeknu vám, cítím velkou úlevu, jakoby ze mne spadl velký balvan. Jsem jen zvědavá, jak se na mne bude tvářit kolegyně, možná to bude brát jako podraz. Ale s tím nic neudělám, kdyby mělo dojít k nějaké nepříjemné konfrontaci, asi by mi nezbylo, než jí na rovinu říct, jak se její děti chovaly a že by měla trochu přehodnotit svůj styl výchovy.
Ještě jednou vám tady na magazínu děkuji za povzbuzení a pochopení. Přeji vám krásné léto a hlavně klidně prožitou dovolenou.
29.7.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Cizí děti mi zkazily dovolenou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sevenofnine: Tak to se dá pořešit tak, že Spratky vydusím tak, že budou sami volat mamince, aby si je odvezla.
.jpeg)
a.... - 29.7.2013 10:49 no trošku pravdu máš, ale Iveta slíbila hlídání a ne krocení divé zvěře
myslím, že přecenila své síly a kolegyně taky situaci správně neodhadla. Poslat děti prakticky s cizí ženskou a ještě malým dítětem, to nebylo rozumné.
a.. ..: pokud by šlo jen o mě tak bych se snažila působit na puberťáky a vydržet, ale jakmile se situace dotkne mých dětí měním se ve lvici. Pokud cizí dítě týrá moje, má smůlu, nevidím jediné pozitivum pro mě ani pro mé děti nechat si ubližovat. Své děti nenechávám zbytečně trpět a pokud potřebují pomoc tak ji neodmítnu. Mám děti 6 a 9 let a rozhodně si je nenechám otloukat cizím puberťákem.
Jenom si nedělej žádné výčitky a užívej si s dcerkou zasloužený odpočinek. Kolegyně bude určitě naštvaná, ale z toho si nic nedělej. Myslím si, že ví, jaké má doma "dárečky" a je od ní nezodpovědnost, že je s tebou vůbec poslala na 2 týdny na chalupu.
Kdybych byla v domácnosti, tak bych možná ty 2 týdny skousla, ale mít pár týdnů dovolené za rok a kazit si ji cizími nevycválanými dětmi...to ani omylem.
Herodeska nejsi ani náhodou, to by byli doma v pondělí.
Zkus se uklidnit a připravit si klidné, respektující odpovědi pro kamarádku. Osobně bych se vyhla tomu nasazovat na děti (nikdo neslyší rád, že jeho děti jsou spratci) i odsuzování její výchovy (ani tohle nikdo neocení). Prostě něco ve smyslu, děti to nebavilo, nesedli jsme si, dětem moje jídlo nechutnalo (ne jako výtku spíš s pochopením , no jo děti v pubertě, žádné nejí co mají) atd. Snažila bych se to zahrát do auto, prostě nikdo za to nemůže, jen se to takhle semlelo, nic víc nic míň. Myslím, že za hádky s kamarádkou Ti to nestojí, prostě jste přestřelily obě a je zbytečné si kazit vztahy. Konec konců spolu pracujete a musíte spolu být většinu dne i týdne a je zbytečné aby jste se na sebe šklebily. Udělej to pro sebe, je šílené chodit denně z práce otrávená.
Příště si uvědom, že se nejmenuješ Ježíš a není Tvým posláním spasit svět.
A upřímně, moc tomu nerozumím, jak všichni říkáte, že udělala dobře. Já kdybych někomu takovouhle věc slíbila, tak to prostě vydržím, ať mě to stojí, co stojí. Myslím, že navést se aktivně do takovéhle situace svědčí o velmi nedospělém přístupu té paní. Rozhodně si neměla brát na chalupu děti, které vůbec nezná, potom dva týdny je opravdu hodně no a v neposlední řadě, pokud někomu něco slíbím (hlídání) tak to taky splním, pokud nenastane nějaká zdravotní komplikace nebo fatální změna situace.
Obávám se, že paní bude mít po dovolené s kolegyní peklo, maminka bude pravděpodobně podobného ražení, jako děti ( no geny se nezapřou) a v práci udělá pěkné dusno. Příště si raději dobře rozmyslet, jakou laskavost někomu navrhnu.
Křeček: určitě je vychovaná, to je poznat i z toho, že si děláš starosti.
Bellana: nezvládá děti není přesné - nezvládá JEJÍ děti. Jenom.
Almega: Hlad je nejlepší kuchař. Nechceš? Nejez, zvláštní vyvařování se nekoná.
Samozřejmě si dopředu zjistím, kterých jídel se vyvarovat a nebudu je nutit (dršťky, květák jako mozeček - to jsem neměla jako dítě ráda já), ale když je navařeno kvalitně a chutně, ať je o hladu.
.JPG)
Holky, já dnes odesílám jedenáctiletou dceru do Krkonoš za naší sousedkou - doufám, že se nebude chovat stejně.
Já ji dokážu postavit do latě během půl minuty, když je potřeba, ale jde na ni puberta a občas se to projevuje dost, tak doufám, že se neprojeví jako dětičky z článku 
Iveto, jaký podraz? Snažila ses, týden jsi je hlídala, kdo jiný by pro ni něco takového udělal?
Iveto
Rozhodně jsi udělala dobře, prostě je to tvoje dovolená a ty máš právo si ji užít a ne se nechat stresovat cizími dětmi, nemáš povinnost je někomu vychovávat. Většinou se člověk v cizím prostředí chová trochu zdrženlivě, ale tyhle děti jsou asi zvyklé, že se všechno točí kolem nich a jejich přání je zákon, možná jim tak matka nevědomky nahrazuje nepřítomnost otce. Bere si je vůbec?
Buď je to totálně špatnou výchovou nebo to je prostě povaha (možná po otci)
Tak já mám 2 kluky - 16 a 12 roků a pokud jsou u někoho, tak prý není nad mé DĚTIČKY, žádní andílci to nejsou, ale prostě jinde jsou super. Řekla bych, že výchova tvé kolegyně je 
. Udělala jsi dobře, žes je vrátila, teď budeš mít klídek s dcerou. 
Rozhodně bych matce dětí přinesla seznam,co vše se mi nelíbilo,co její děti páchaly...Možná bude velice překvapená,neb to z domova nezná!!! Teď přes víkend jsme měli vnučku,12 let,a já žasla,co vše nejí a nepije...My jí máme velice málokdy,nejsme moc na malé děti,mysleli jsme si,že už je "velká".Všechno ostatní celkem šlo,ale to jídlo...Od našich dětí nejsem zvyklá,že by si tolik vybírali a porovnám-li sebe v těch letech,tak já snědla kromě mlíkové polívky úplně všechno,bez řečí.Dnes je asi trend děti přemlouvat,aby ráčily papat,bumbat a tak...
