Jako matka totálně selhávám
Možná mě některé z vás odsoudí, ale přesto jsem se rozhodla jít s kůží na trh. Třeba mi někdo z vás dokáže poradit. Je mi opravdu hodně těžko.
Jsem rozvedená, mám šestnáctiletého syna ve své péči. S manželem jsme se rozešli, když mu bylo 12 let. Matěj se s otcem pravidelně stýká a společné víkendy si vždycky době užívali. Přesněji – každý druhý víkend.
V posledním roce to mezi mnou a Matějem přestalo klapat. Asi jsem nedokázala správně zareagovat na jeho dospívání a nezvládala jsem všechno tak, jak bych měla. Přehnaně jsem se o něj bála. Musel být do devíti hodin doma, kontrolovala jsem ho, zda třeba nekouří či nepije alkohol. Nebylo to úplně bezdůvodné. Kamarádi, se kterými se stýkal, se mi nelíbili. Nepřála jsem si, aby je vodil domů.
Syn se asi zcela pochopitelně v tak přehnané péči necítil dobře, uráželo ho, jak ho kontroluji (přiznávám, že jsem nikdy nic „závadného“ neobjevila). Začal se chovat klackovitě, odmlouvá mi, vůbec mě nerespektuje. Přestal poslouchat, domů se vrací klidně o půlnoci a když mu to vytknu, je na mě drzý a dokonce i vulgární.
Teď naposledy přišel s tím, že by se rád přestěhoval k otci. Jenže otec má novou rodinu a o to, aby s nimi Matěj bydlel, nestojí ani on ani jeho nová žena. Když to klukovi řekl, strašně ho tím ranil. Mně se sice ulevilo, protože jsem se bála, že o syna úplně přijdu, ale když ho teď vidím, jak je zklamaný, je mi ho líto.
Situace je čím dál horší. Se mnou být nechce a dává mi to patřičně najevo, k otci jít nemůže. Urazil se na něj tak, že už dvakrát odmítl společný víkend. Je buď uzavřený do sebe, nebo přehnaně agresivní.
Chtěla bych mu nějak pomoci, aby se všechno vrátilo do dřívějších kolejí, ale nevím, jak se mu mám přiblížit. Komunikaci se mnou odmítá, jakmile se snažím o nějaký rozhovor, hrubě mě zarazí a odejde z pokoje. Mám o něj strach. Bojím se, aby se teď, když se cítí nepochopený, nechytil nějaké party.
Nevíte, co s tím?
24.8.2007 Rubrika: | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jako matka totálně selhávám
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Myslím, že si odpovídáš sama ... přehnaná péče a asi i kompletní zaměření se jen na "rodinu" tedy syna.
Co takhle si sama zkusit pod záminkou chci si užít života byt klukovi ?
Nechat ho kluka přes víkend ať si dělá co chce, odjet třeba do lázní, na výlet, k příbuzným sama nebo s kámoškou ( přítelem) a nechat synovi byt prázdný ? A povolit mu třeba mejdlo, kamarády nebo kámošku ?
A pak někdy odjet na týden,jak říkají popustit otěže ale zase mu třeba naložit povinosti typu sama to nezvládám nezařídil bys třeba opravu tohodle a tamtoho atd ? Prostě z něj udělat chlapa ? 
Ohlasy jsem ještě nečetla, ale vytrvej! Někdo pubertu prožívá obtížně.Já být na tvém místě, taky bych taky o syna měla strach. Pro puberťáky není nic složitého zklouznout na šikmou plochu. Náš kluk je taky v tom období, ale aktívně sportuje, tak večer přijde domů, nachystá se do školy a "padne na hubu", jak je unavený. Taky si někdy otevře pusu, ale když ho "postavíme do latě", tak si dá říct.
Asdareel: ano, ale od 16ti je legální
kareta: Já kouření považuji za mimořádně špatné a škodlivé, zejména v dětském věku a vidět jak se moje dítě zabíjí by mě ničilo... jsem rád, že můj synek nekouří. Teď chodí na gympl, kde se kouření moc nenosí, ale na základce bánili skoro všichni a to jsem tedy považoval za riziko.
.jpg)
jupii: nesouhlasím s tebou, mám doma dva puboše v tom blbým věku - 13 a 15 - jsem s nima sama, kluci jsou v pozici mužů v domě a dávám jim to najevo - ale jsme kamarádi a oceňují to
Měla jsem podobnou potíž se synem....ještě před nedávnem, navíc měl chvíle, kdy mi do tváře vpalil hodně ošklivého, druhý den se omluvil.
Byla jsem u psycholožky na radu, JAK jednat. Moc mi pomohla.
Měla jsem půjčenou knihu Mužství (nakladatelství Portál), díky které jsem mnohé pochopila. Vřele doporučuji. Už jen to, že tuhle knihu napsal muž, to, že pochopíme cítění kluků a mužů, PROČ se takto chovají. 
chce to hodně trpělivosti, taktiky. Je to běh na dlouhou trať. Zvlášť s klukama.
Přeji Ti, ať se situace obrací k lepšímu! Hodně záleží na Tobě ale i na otci. A o tom to je.
.gif)
Ale takové chování je asi normální. Sama trochu zvolni a povol. Jsi moc v křeči. Přestaň přednášet, občas popros o pomoc doma, aby měl i nějaké povinnosti...
Mám stejnýho Matěje doma 
.gif)
Dáváš moc zákazů..Mě třeba doma kamarádky dcery taky štvou, poněvadž mám ráda svůj klid a naše podnájmy jsou většinou VELMI malé, ale přesto jí návštěvy dovoluju. Říkám tomu nájezd kobylek, ale naštěstí už teď začaly hlídat, kde se jim dělají špíčky, a už tolik nežerou jako dřív 
.Ještě o minulých narozeninách snědly v 6lidech dva dorty,dohromady asi 4kila, a dva tácy chlebíčků, za necelé dvě hodiny 
A na mě nezbylo. Letos o 14narozeninách jsem jim koupila Ferneta Citrus (to jsem matka,co? 
) a udělala chlebíčky, na stůl dala pro kuřáky popelník(aby to neklepali okolo - spolužákům je spíš 15 a víc) a vypadla jsem. A to byli upozorňuji kluci i holky. Byli tam asi 4hodiny, nekouřil nikdo,ale všichni projevili uznání,že jsem moderní nehysterická matka. Pokud vím,tak si přitáhli víno, které jim ale dcera po chvíli vylila do umyvadla s tím,že se nemá chlastat.Takže snědli chlebíčky, pouštěli si hudbu a pak po sobě na zahradě házeli balónky s vodou.. Dětem by se měly stanovit hranice,ale taky jim dát volnost a důvěru a nedělat ze sebe nadčlověka.Já si moc dobře pamatuju na svoje příšerný dětství.Dceři svoje chyby přiznávám, s tím,že je třeba se z nich poučit.. Takhle ti kluk ani nemůže dokázat, že je v pohodě,když ho dusíš..Věř mu trochu.Pokud jsi ho dobře vychovala tak tě nezklame. Držím palce 
Teď jsem si všimla, že nesměl vodit kamarády domů
.JPG){kind=avatar}
Každý člověk potřebuje jiné zacházení, takže poradit neumím. Jen nemám dojem, že je správné, aby matka byla kamarádka, kamarádů máme spoustu, matku jednu. Nám se osvědčilo stanovit pravidla a trvat na dodržování. A vyvážit práva a povinnosti, povolit otěže. Prostě dát jim najevo, že je nesmírně milujeme, ale pokud se k nám nebudou chovat slušně, tak od nás nemohou čekat shovívavost. Je těžké mluvit se zaseklým dítětem, pokud by to v klidu nešlo nebo pokud bych měla strach, že to nezvládnu bez pláče nebo křiku, tak bych mu napsala dopis. Ne ultimatum, ale vysvětlující dopis.
tak dokud jsem jen zakazovala, taky neustále zákazy porušoval, teď je mu 18 a má volný režim a najednou se drží doma, když někam jde, tak přijde dřív než má doporučeno, jinak veškeré finance si musí odpracovat různými pracemi v domácnosti, teď chtěl pořídit auto a sám dobrovolně si chodil pro přidělení práce, sice kouří, občas se i napije, ale do toho mu už moc nekecám
Milá Kamilo, jako dřív už to nikdy nebude, kluk dospívá a neví co se s ním děje, ty ho navíc asi dost buzeruješ a otec ho zklamal. Nech ho žít, časem se to samo srovná. Hlavně ho pořád nementoruj a nevyčítej, zkus se k němu postavit jako k dospělému. Děti (a hlavně kluci) v tomhle věku mají pocit , že jsou mistři světa a ty ho svým chováním asi srážíš a provokuješ. Jen si to představ, že přijdeš domu a někdo na Tebe hned nastoupí, kde jsi byla , co jsi tam dělala a proč děláš tohle a neděláš támhleto - to je na pár facek ne? Na druhou stranu bych mu netrpěla, aby byl na mě sprostý - když se nechováš slušně, tak nebude žádné kapesné, žádné vyváření - tady máš chleba s paštikou. Kluk si je na druhou stranu moc dobře vědom toho, že má v Tobě zázemí a dovolí si k Tobě jen to , co Ty mu dovolíš.
No u nás pomohlo srovnat do latě- chlapec dospívá, je jediný muž v rodině. Zkouší se dostat na pozicei alfa samce 
. Dát mu najevo , že bude poslouchat tebe, protože ho živíš šatíš a miluješ. Rozhodně nezkoušet metodu " já budu tvoje kamarádka" jen by s tebou za chvíli začal zamet. Zametá už teď. Slušně sprdnout za každé hrubší slovo, slušně mu vysvětlit že jste rodina, kde ty jsi matka a on syn a měl by tě ctít. A zároveň jak píše kareta rozšířit mantinely ve stycích s kamarády. A nevyžadovat po něm nemožné. t zn. neklást mu ultimáta( zákaz kouření), nechat mu prostor, ale v základních věcech trvat na dodržování.
přidej povinnosti a povol otěže, dospívá a potřebuje získat sebevědomí. Zapřáhni ho doma, třeba mužské práce, klidně i s kamarádama. Může vymalovat, přestěhovat nábytek, ....A kouřit od 16ti legálně může, to by nebyla taková tragédie.
Gedžitka: vystihla jsi toto perfektně nemám k tomu c dodat
