Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Už když jsem se svým manželem začala před třemi lety chodit, zaznamenala jsem, že je poněkud žárlivý. Zpočátku mi to dělalo dobře, pak mi to nějakou dobu vadilo a nakonec jsem si zvykla a naučila to v rámci možností ignorovat.

Po roce chození jsem otěhotněla a vzali jsme se. Když se nám narodila dcerka, manžel se na nějaký čas hodně zklidnil. Žádné žárlivé výstupy (kterými mne častoval dokonce i v době těhotenství) se nekonaly, patrně nabyl dojmu, že mne má konečně jistou a uklidnil se. Podotýkám, že nikdy jsem mu k žárlení nedala jediný důvod, všechno se odehrávalo vždy jen v jeho hlavě a fantazii.

Jenže teď došlo ke změně. Když už jsem si začínala myslet, že je ze žárlení nadobro vyléčený, přišel manžel s tím, že si nechá udělat testy, zda je naše dcera skutečně jeho. Zůstala jsem na něj koukat jako opařená. Nejdřív jsem si myslela, že si dělá legraci, a začala to otáčet v žert, ale pak mi došlo, že on to myslí smrtelně vážně. Přitom dcerku zbožňuje nade vše. Vůbec nechápu, jak ho něco takového mohlo napadnout.

Vedeme kvůli tomu doma spory, protože mě se jeho chorobné podezírání a to, že mi nevěří, hluboce dotýká. Nemám ani v nejmenším obavu, že by se jeho otcovství neprokázalo, jsem si naprosto jistá, že naše holčička je jeho, ale zraňuje mě, že on je schopen o tom pochybovat a potřebuje úřední doklad, který mu jeho otcovství potvrdí.

Jsem z toho zoufalá, nešťastná. Myslím, že něco takového do vztahu dvou lidí nepatří a začínám hluboce litovat, že jsem si takového žárlivce vzala a mám s ním dítě. Řekla jsem mu, že pokud ty testy nechá udělat, jako rodina končíme a podávám žádost o rozvod. On mi zase sdělil, že pokud mu budu v testech bránit, žádost o rozvod podá on, neboť to pro něj bude důkaz o mém nečistém svědomí.

Co s tím? Ani jeden nechceme ze svého ustoupit. Mám obavu, že se nám kvůli manželově chorobné žárlivosti zboří manželství a naše dcerka tak přijde o rodinu.