Sněd jsem mámu, sněd jsem tátu a tebe taky sním
.jpg)
Nedávno jsem tady na magazínu četla postesknutí od jedné maminky, kterou trápí nechutenství jejího dítěte. Přiznám se, že jsem jí trochu záviděla, protože u nás řešíme problém naprosto opačný.
Máme pětiletou dceru, která jí doslova jako Otesánek. Bohužel, je to na ní i vidět, i když vyloženě obézní zatím není. Spíš taková podsaditá, vypadá trochu „hranatě“. Nevím, jak bych to přesně popsala.
S jejím abnormálním apetitem se potýkáme už od doby, kdy byla ještě miminko. Kojit jsem kvůli nemoci přestala poměrně brzy, už ve druhém měsíci. Dcerka tedy vyrůstala na umělé výživě. Jako tříměsíční dokázala každé tři hodiny vypít celou dvěstěpadesátku mléka, v sedmi měsících po podané láhvi brečela hlady, takže se dorážela ještě jogurty, míchanými tvarohy apod.
V roce začala jíst s námi, absolutně bez problémů přijímala jakákoli nová jídla, chutnalo jí doslova všechno. Babičky z ní byly (a stále jsou) nadšené, neustále ji chválí, jak hezky papá, jak je šikovná.
Já však začínám mít obavu. Ve svých pěti letech snídá celý krajíc chleba se sýrem, čtvrt litru kakaa a jogurt. Ke svačině se snažím dávat jí jen ovoce, ale většinou si vyprosí ještě něco navrch, nejčastěji rohlík apod. U oběda spořádá v podstatě normální, dospělou porci. A takhle to jde až do večera. Jídlo je pro ni jako magnet, nejspokojenější je, když může něco žvýkat, polykat.
Snažím se jí dávat co nejzdravější potraviny, rozhodně nechodíme do mekáče, ani nekupujeme kolu apod. K pití dostává jen slabě oslazený čaj, žádné limonády. Pamlsky jí dávám zcela výjimečně. Přesto mám pocit, že jsem proti jejímu apetitu bezmocná.
Navíc nemám zrovna podporu u babiček, kterým jsem už musela důrazně domluvit, protože byly schopné dceři, když u nich byla, vařit litry pudingů, nebo osladit celý kelímek (!) zakysané smetany vanilkovým cukrem a pak se zalíbením sledovat, jak jejich vnučce chutná.
Doktorka mi řekla, že má holt dcera větší spotřebu, váhově prý není v žádném extrému a prý to časem přejde. Nezdá se mi to. Holka sice vyloženě tlustá opravdu není, ale pokud to tak půjde dál, kdoví, jak bude vypadat v deseti letech a co s ní udělá puberta.
Zarážející na tom celém je, že my s manželem jsme oba štíhlí, jídlo pro nás není a nikdy nebylo alfou a omegou. Vůbec netušíme, po kom je ta naše holčička tak strašně a neustále hladová.
Je malá, nechci ji vyloženě omezovat, ani peskovat. Spíš bych chtěla nějak nenásilně docílit toho, aby začala sama přemýšlet o tom, co sní, jestli toho skutečně musí být tolik. Nemá někdo z vás zkušenosti s podobným otesánkem?
di,
11.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sněd jsem mámu, sněd jsem tátu a tebe taky sním
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
nic víc,nic míň než dát místo pěti dva knedlíky , místo sladkého jablko,alespon v čase kdy ty na to můžeš dohlédnout,omezit jídlo ....vím že je to těžké,ona se ještě nevnímá,ale jak poroste,bude nešťastná...pak nastanou teprve problémy,přeji hodně sil
majucha: ok, já myslela džus...čaje , no nevím..třešňový, malinový sladké jsou.. no nevím, asi jde o zvyk.. mlaďoch měl, stejně jako kdysi já, ve škole ty přeslazené hnusy a s nesladkým pitím neměl nikdy problém, ale je to dávno, už přešel na pivo:-).. jinak, já nikomu nic nezazlívám, soukromá věc, jenom vim, že u nás to šlo, prostě nic jinýho nebylo a basta, ale on si to vynahradil jinýma sladkostma, rozhodně nejsme šílenci do bia:-D...Jo taky to byl povětšinou otesánek...
evropka: a co mám dělat? 5 dní v týdnu obědvá v jídelně,kde si stejně nechá nabrat kolik chce a doma ji o víkendu můžu omezit,ale za hodinu už bude chodit že má hlad a bude jíst cokoliv,a´t už sladké nebo i ovoce.
sarmyn: jak jsem psala,ten menší ještě pije jen vodu,ale 10 letou už na to neukecám,od 3 let kdy začala chodit do školky a tam v rámci pitného režimu dostávali slazený čaj,už doma vodu pochopitelně odmítala.Ve škole k obědu mají taky k dispozici slazený čaj,takže je pro mě menší zlo aby mírně sladila doma,než aby doma nepila.A souhlasím s tím že některé ovocné čaje moc sladké nejsou,spíše kyselejší.A mírným slazením je u nás myšleno že dočtvrtlitrového hrníčku si dá půl lžičky cukru nebo medu.
sarmyn: ja myslim, ze to aby dite pilo cisto vodu, to je hezky ideal, taky jsem to u starsi dcery drzela jak jsem mohla...ale stacila jedna dovolena,kdy si davala k obedu bezne dzusy, byt redene a vodu mi zacla bojkotovat. narozdil od jidla, kdy mi naprosto nevadi kdyz dite neji, tak piti je jina vec, deti se dehydruji hodne rychle. takze jsem ji nakonec zacla aspon trochu oslazene piti davat. stavu nebo ted pijou ochucene mineralky. neni to idealni, ale lepsi kdyz pijou neco nez nic
sarmyn: já myslela ovocný čaj, že není vždycky sladký. Ohledně džusu - nevím jak myslíš, že není 100 % jako 100 %. Stoprocentní džus se od stoprocentního může lišit akorát tím, že jeden může být z koncentrátu a druhý fresh, ale pořád je to stejný podíl ovoce se stejnými výživovými hodnotami. A je všeobecně rozšířený omyl, že 100 % džusy neobsahují cukr. Nemají v sobě další cukr přidaný, ale ovoce je cukrů plné samo o sobě. Můžeme potom dělat rozdíly mezi glukózou, sacharózou, fruktózou, rafinovaným a přírodním, řepným a třtinovým ... ale ve své podstatě je to pořád cukr. A teda nevím, jestli je úplně rozumné omezovat přísun cukrů u tak malého dítěte, stejně tak jako mu cpát sachariny nebo nízkotučné výrobky
.
Nemám děti, tak se k tomu nějak necítím být kompetentmí vyjadřovat, ale třeba moje máma jako malá, až někdy do puberty jedna jako dospělej chlap. To tělo to prostě nějak potřebovalo. Tlustá nebyla, měla sotva 50 kilo, ale je taky fakt, že sportovala. Tak jestli tohle dítě není obézní, tak bych to nijak moc neřešila 
. Kdyby začlo, tak asi potom bych nejrozumější viděla - jak už taky od někoho padlo - odvrátit pozornost od jídla nějakou jinou aktvitou a hýbat se :-)
majucha: jnj,když je to grep
majucha: njn.. není 100% jako 100%... 50 - 70,- / 2 litry džusu je dost, kupujem jen občas, ale kyselý nebyl nikdy
sarmyn: teda nevim, ale v džusu, byť stoprocentním je podle mýho stejně cukru jako v domácím sirupu nebo mírně oslazeném čaji. A ovocný není vždycky sladký, kolikrát jsem měla takový, který byl kyselý jak šťovík
jajaja: ale ty přeci nemůžeš dopustit,že v těchto letech sní pět knedlíků.....vždyť se jí roztahuje žaludek,příští rok to bude 7 ,to mus93 zatrhnout
Souhlasim se Sarmyn - naco sladit dětem čaj? Neslazený nebo vodu, to stačí! A jak píše Ota - docílit toho, aby dítě přemýšlelo kolik toho sní?To né!Na to je malá!Navíc podle mne bude lepší její pozornost od jídla spíš odvrátit - nabídnout jiné aktivity,které se jí zalíbí natolik, že jí jídlo od nich bude vlastně zdržovat.Budou-li sportovní, tim líp - samozřejmě. Mám doma dcerky (1.5 a 4r.), na zdravou výživu docela dbám a s babičkama neustále svádím boj, u tchýně v podstatě děti nemohu bez dozoru nechat, protože by dostali k obědu obě klidně uzený. Ale moje děti jsou spíš drobné, na percentilovém grafu olizují spodní křivku (někdy ze spoda :-) ), pohybově nadané, sportovní. Ovšem krajíc chleba k snídani nebo 2 knedlíky ve 2 letech (jak tu někdo píšete) snědí uplně v pohodě taky a ani mi to nepřijde moc.. ovšem pak se netláskají ničim dalšim, dostanou zas až svačinu - ovoce nebo jogurt.Jo a nízkotučné výrobky a umělá sladidla místo cukru (jak tu někdo radí) by děti normálně neměly!
Tak to jsem asi byla matka drsoň:-), neoslazený čaj...pak jsme pili šťávu, domácí...jenže dneska už je tolik možností... prostě tomu nerozumím... Osobně, kdybych to řešila dneska, tak koupím 100% džus a ředím hodně vodou....
sarmyn: Iluze o tom, že tříleté dceři nebudu dávat žádné sladké pití, mne už opustily.... Taky mi sirup a podobné věci nesměly do domu, ale problém je v tom, že vody nebo neoslazeného čaje mi vypije za den 2 hrnečky a končí... Takže jí to radši trošinku osladím a dostanu do ní nějakou tekutinu, než aby pila sice vodu, ale jen minimálně...
V podstatě tu už bylo řečeno, že to chce pohyb a pak není nutné se až tak krotit..tmavý rohlík, nízkotučné sýra a mělo by se to srovnat.
Ovšem co nechápu..jak se tady dětem dává mírně oslazený čaj...
Přece stačí ovocný a ten je sladký až až a nebo černý a hoooodně slabý, ale bez cukru....
Vidím to ve svém okolí, že děti by neoslazenou minerálku ani nevypily...a nerozumín teda, proč se kupuje...není lepší voda, nebo čaj?
Když sladkost, tak jasnou..čokoládu nebo buchtu...
.jpg)
Jsi šťastná matka a děsně mě vyděsil konec tvého dopisu, kde říkáš :
Spíš bych chtěla nějak nenásilně docílit toho, aby začala sama přemýšlet o tom, co sní, jestli toho skutečně musí být tolik....
Proč v 5-6 letech udělat z holčičky další oběť dnešní doby a časem mladou anorektičku ? ( maminka říká, že jsem ošklivá, tlustá a nemá mě asi proto ráda )
Proč to neřešit obráceně ? Tedy zvýšenou fyzickou aktivitou ?
