Moje dcera je posedlá svým vzhledem
Máme devatenáctiletou dceru a jsem z ní docela rozpačitá. Nelíbí se mi, že se z ní stává povrchní stvoření, pro které je vnější vzhled důležitější než cokoli jiného. Dokonce i než vzdělání.
Od malička jsme se s manželem snažili naše děti (máme tři) vést k úctě k hodnotám. Sportovali jsme, chodili za kulturou, jezdili na výlety, všechny naše děti od malička četly knihy, o kterých jsme si pak povídali. Starší synové jsou už několik let dospělí, jeden studuje vysokou školu (medicínu), druhý ji už má za sebou a pracuje ve svém prvním zaměstnání v jedné advokátní kanceláři.
Dcera je z nich nejmladší, přiznávám, že pro mne byla vytouženou holčičkou. Letos bude maturovat na gymnáziu, učí se dobře, takže má všechny předpoklady studovat vysokou školu. Jenže o tom nechce ani slyšet, připadá mi jako smyslů zbavená.
Když začala ve třinácti letech projevovat první známky dospívání a zahájila protirodičovskou revoltu, brala jsem to jako fakt a jako období, kterým musí projít. Jenže teď je jí čerstvých devatenáct a ona je v té pubertě asi pořád. Vůbec nikam se neposunula. Tedy vlastně ano, ale poněkud jiným směrem, než bychom očekávali.
Navzdory naší výchově se dcera úplně vymkla tomu, o co jsme se s manželem po celý její život snažili. Je povrchní, zahleděná do sebe, hádá se s námi, absolutně nás nerespektuje. Učení jí jde celkem samo, takže má spoustu času na své aktivity, které v nás vzbuzují, mírně řečeno, rozpaky.
Ona je totiž doslova posedlá svým vzhledem. Pořád drží nějaké diety, hodně cvičí a chodí do posilovny, účesy mění častěji než spodní prádlo. Velmi výrazně se maluje a je nesmírně náročná na oblečení. Skříň má doslova našlapanou k prasknutí a pořád si kupuje další a další zbytečné věci. Jakoby na tom jediném stál její životní úspěch. 
Chodí na brigádu a všechny peníze, které si vydělá, doslova rozhází za všelijaké tretky, které ani všechny neunosí. Jakékoli naše rady nevnímá, odsekává a tvrdí, že je to jen a jen její věc a my jí do toho nemáme co mluvit.
Co nás však šokovalo nejvíc je její odmítnutí přihlásit se na vysokou školu. To nechce ani náhodou, prý se těší, až odmaturuje a najde si práci, aby se od nás mohla konečně odstěhovat a žít si po svém. To znamená chodit po zábavách, různě se poflakovat a nic pořádného nedělat. Její jedinou životní náplní totiž je starost o to, jak vypadá a jestli je dostatečně „in“.
Jsme z toho dost v šoku. Je mladá, talentovaná, schopná. My jí nabízíme zázemí a maximální podporu při studiích a ona to odmítá. Vůbec nevíme, jak ji přesvědčit, že dělá velkou chybu, že samostatný život není tak jednoduchý, jak si představuje.
Se syny jsme tyto problémy neměli. Ti byli cílevědomí a nikdy je nenapadlo, že by studia zahodili. Z dceřina chování jsme nešťastní, je strašně nedospělá a nevyzrálá, neumím si představit, že by se za půl roku měla odstěhovat a začít žít samostatně.
Moc bych uvítala zkušenosti ostatních žen, které mají nebo měly děti v tomto problematickém věku. Máme se snažit na dceru i nadále působit, nebo by bylo lepší, co mi radí moje matka, nechat ji, ať si dělá, co chce, a čekat, že se jí jednou rozsvítí? To je samozřejmě taky řešení, ale přiznám se, že si neumím představit, jak ji s klidným svědomím vypouštím do samostatného života.
21.3.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Pro přítelovy děti jsme jen ubohé „socky“
- Z dcery se stala veganka a mám o ni strach
- Chorobně se bojím o svou dceru
Diskuse ke článku - Moje dcera je posedlá svým vzhledem
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
Zaffira: Dělání věci "na just" je teda fakt známka dospělosti
Jako ostatní říkám, nechte ji nabýt zkušenosti její vlastní cestou. Ale úplně její cestou, žádné přilepšování a podstrojování. Začněte žít svobodně, bez pečování o potomstvo. Nejsme na světě jen proto, abychom se o někoho starali. Řekněte si, že je skvělé, že peníze, které vás stála dcera, můžete použít pro sebe a své koníčky. Jinak vás úplně chápu, člověk by rád, kdyby jeho zkušenosti dětem pomohly nenabít si nos. Můžete je nabídnout, ale nemůžete je vnucovat. Chybami se člověk učí. Chytrý člověk se učí chybami druhých, ostatní se učí na těch svých, a blbci se nepoučí ani z jedněch, ani z druhých.
to, co je ve světě normální, to se tady považuje za hloupost?
copak nevidíte v západních filmech, že "dítě" při škole i pracuje a bydlí samostatně, nebo s kamarádama?
takový život je vidět i v krimi, kdy se jedná o zcela jiné věci...takže
ano, je to normální se od 18 o sebe starat sám...
to jen u nás 32 let staří ministři, svobodní, bydlí s maminkama
dcera je dospělá, tak ji vypusťte, každý si musí dělat svoje chyby. A když si umí vydělat, ať si to utrácí jak chce.
Představa, že mi v 19 někdo říká, co mám dělat a za co utrácet - na just za to budu utrácet 2x tolik...
Stanik: v podstatě s tebou souhlasím, ale nazývat mámu, která má starost o svoje dítě, a jenom se ptá na názor ostatních, prudičkou, je trochu přehnané - kdo to nezažil, nepochopí
.gif)
Stanik: Zas na druhou starnu chápu, že je děs, když se člověk snaží dítěti vštípit nějaké hodnoty jako je vzdělání atd. a pak se mu z dítěte vyvrbí povrchní nanynka, které je úplně fuk vše okolo,hlavně když ona dobře vypadá. Je jich takových mraky a mě to teda děsí. Vidím jich hodně v metru jak se ještě na poslední chvíli šlechtí, malujou, češou,aby byly ve škole krásný. No nevím, podle mě je teda hodnota člověka jiná, méně pomíjivá,,než je takzvaná krása a jsem moc ráda, že moje dcera taková není, sice si xicht taky maluje ale nijak extra.. takže to přehnaný starání se o vzhled by mě štvalo. Jinak jak jsem psala,nechala bych jí bejt, protože jestli chce aby z ní byla "pindulína", nic s tím rodič neudělá..
O jejím životě nemůžeš rozhodovat ty, byť bys to myslela dobře. Ona musí najít svojí cestu životem, vnucováním svého pohledu v ní vzbudíš jen odpor k tobě!!!
.gif)
Květo tak jak píšete -byla to vytoužená holčička a tak mi to zavání rozmezleností.Viděli jste se v ní a zřejmě se někde stala chyba.A to co vám teď předvádí je asi nějaká revolta vůči vám.Já bych ji nechala.CHceš jít tak běž,ale nechoď si stěžovat.To mi taky kdysi před více než 30 lety řekl můj otec ,který si taky myslel,že dělám největší chybu svého života.Nikdy jsem si stěžovat nepřišla a žiju a to celkem spokojeně i bez jeho rad.
Věřte ,že v tom jejím věku i mé děti nejlépe věděly co je pro ně nej...A obě,když si nabily hubu se poučily.Dnes jsou z nich rozumní mladí lidé,kteří pochopili své omyly až se poučili se z nich.
to akoby som o svojej dcere citala... este na zakladnej skole som ju chcela poslat so smetami... dozvedela som sa, ze nemoze, pretoze nie je namalovana 
... pri prechode na gymnazium sa dvojky z vysvedcenia zmenili na stvorky, pretoze sa jej pacilo, ked vytocila ucitela. O dalsom studiu nechcela ako pocut. Po maturite nastupila do pravnickej kancelarie ako asistentka, zacala zarabat... tam pochopila, ze vzdelanie je predsa len dolezite. Po roku sa SAMA prihlasila na dialkove studium na VS. Teraz je vo stvrtom rocniku. Kveto, netlacte dceru do nicoho, pretoze dosiahnete pravy opak toho co chcete... nikde nie je napisane, ze ak vystuduje VS, bude stastnejsia. A na niektore veci musi prist sama... je to jej zivot, ona si ponesie nasledky svojich rozhodnuti. Ja mam ale aj teraz stale pocit, ze rozdielnejsie my dve ani nemozeme byt... marne rozmyslam, po kom to decko je 
matyk, ktere odmitaji , ze jejich dite dosahlo plnoletosti a je dospele, by se mely lecit.
Kdyz bude dcera pracovat, muze si snad po praci delat co chce, ne?
az se ji bude chtit studovat, muze vzdycky zacit dalkove.
Vubec se ji nedivim, ze se dusi. Mit za zadkem takovou prudicku, taky na vysku kaslu a utikam co nejdal.
Mila Kveto,
dcera je plnoleta, svepravna a cumec si musi natlouct sama.
Muzete s tim nesouhlasit, muzete o tom diskutovat ale je to tak to jedine, co ( nastesti) muzete delat.
Souhlasim s legitim.
Mila Kveto, jsem o neco starsi nez Vase dcera a z toho, co pisete, je mi jasne, ze se jedna jen o jednu stranu mince. Taky mam 2 sourozence, ale mladsi. Po gympllu jsem take nastoupila na VS...po roce jsem si hledala praci a prechazela na dalkove studium...a stehovala se.
Pripada mi, ze se jen potrebujete vytahovat dalsim potomkem, stejne jako synama.
Fandim vasi dceri. A co, tak si nabije usta. Mne se to taky stalo a udrzela jsem se pri zivote. Denska sice stale dodelavam VS (tezko rict, jestli dodelam), ale mam zivotni zkusenosti k nezaplaceni.
Nesnazte se ridit svet svych deti...
Nechte ji. Ona sama si musí přijít na to, co je pro ni nejlepsi. Nutit ji do neceho proti jeji vůli, tím si ji tak leda odcizite definitivně. Nechte ji, ať se osamostatni, ale se vším všudy. Třeba budete překvapení, jak to zvládne, rodiče často svoje dospělé děti podceňují, protože je pořád vidí jako bezbranné deti. A třeba se za rok na tu školu řada přihlásí a vaší podporu ocení. Nemusí jít dál studovat hned po maturitě, nechte ji nejdřív objevit vlastní životní hodnoty a cestu a respektujte ji, i když se neshoduje s vaší.
.gif)
Kveto - je to jeji zivot, je dospela - nemusi se vam to libit, ale je to tak.
Nechte ji zit, myslim, ze ta holka moc dobre vi, co chce, a ze vas jednou velice prekvapi.
Chtela jsem napsat vic, ale rozmyslela jsem si to, radeji jdu zavolat rodicum a podekovat jim, ze me nikdy nenutili do veci, ktere chteli oni, ale podporovali me v tom, co jsem chtela ja.
.gif)
Tvoje matka má pravdu. Počkejte, ono se jí opravdu rozsvítí 
