Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Já mám doma takové děti dvě,oba už od roku snídali celý rohlík,nebo krajíc chleba a mlíko k tomu,ve 2 letech už snědli k obědu 2,5 knedlíku.Starší je teď 10,k obědu sní 5 knedlíků a je schopná za chvíli jíst dál,puberta už u ní nastoupila a zůstala tak jako celý svůj život lehce oplácaná,podle BMI se pohybuje na hranici normální váhy až nadváhy.Ale je pravda že má dost pohybu,jinak by z ní asi už byla koule,protože v rodině máme k přibírání sklony.Jinak sladké se snažím omezovat na maximálně jednu věc denně,mladší ještě pije jen vodu,starší už teda ze sirupem,nebo mírně oslazený čaj.Jo a ještě jedna věc která každého překvapuje hlavně u starší je to až extrémní-oni jsou schopni stláskat dohromy šílené kombinace jídel,hlavně na oslavách kde je na stole všechno možné-sní během odpoledne od všeho něco,takže např, oběd,pak zákusek,potom brambůrky,tyčinky,oplatky,koláče,salámy,sýry,zeleninu,ovoce,chlebíčky a to průběžně střídají

Petro, tvoje dcera má naštěstí tebe a ty se snažíš ji hlídat. Bohužel každé dítě to štěstí nemá. V mé rodině se vyskytují dvě "těžkotonážní" slečny, jedna měla v 1 třídě 46 kg, ta starší ve12 letech nosí dospělou velikost L. Paní doktorka nadává, vyhrožuje, ale co zmůže proti rodině kde je plná spíž brambůrek, sušenek, křupek a oplatků v čokoládě? Ta starší chtěla zhubnout a jíst kukuřičné lupínky s mlékem - maminka jí koupila lupínky s čokoládou a další s medem. Tatínek k večeři vytáhne Marlenku - a společně ji snědí. Té malé podají k večeři 2 klobásy a 2 krajíce chleba - no přece ji nenechají hladem. Když někdo z okolí upozorní na problémy, je ukřičen - přece nebudou hladem. Holek je mi líto, ale když jsou obaleni špekem i rodiče a prarodiče - Jak z toho ven ? Tvá holčička má fakt štěstí a naději že z ní nebude Otesánek. Hodně pohybu, hodně lítat venku a ona z toho vyroste.

Taky jsem zvědavá na diskusi. Když jsem byla malá, tak jsem byla pěkně tlusté dítě do 10ti, kdy jsem sama začala držet dietu (jedla jsem všeho polovinu až čtvrtinu - nevhodné, ale tenkrát jsem nic o výživě nevěděla). Mamka vařila pravou českou omáčkovou kuchyni, protože to tátovi chutnalo. Stejně jsem měla porce menší než o několik let mladší sestra. Já byla buřt a ona štíhlá. Je to genetický, bohužel. Každopádně vždycky se dá něco dělat: zelenina, nízkotuč.tvarohy, pohyb. Návštěvu babiček bych striktně zakázala, pokud by nerespektovaly moje výchovné metody a tajně podstrkovaly jídlo. Vím, dělají to všechny, ale ať si uvědomí, jak tím podlamují autoritu rodičů a zdraví dětí.

docela rada si prectu rady. mladsi dcera ma zatim jen dva roky, ale je presne jak dcera pisatelky. taky miluje kazde jidlo a je schopna sporadat neuveritelna mnozstvi taky je pekny cvalik hybe se dost, ale proste prijem je enormni.....sama za sebe si rikam, ze tohle bude jednou vetsi problem nez starsi, ktera je pravy opak, do ni dostat nejakou potravinu, to je unikum

My jsme měli problémy s babičkoui, která podstrojovala a tajně vykrmovala. Ona sama má dobrých 120 kg, nedokáže si sama se sebou poradit. Snažila jsem se omezit návštěvy u ní, protože syn se u ní cpal do bezvědomí. Navíc měl zdravotní problém a některé potraviny prostě nesměl Ovšem já mu je nedopřeju, takže bába mu je podstrkovala tajně...
Čím víc se upozorňuje na množství jídla, tím je to horší. Koupila jsem menší talíře a hrnky, z jídla se nedělal obřad a na svačiny nebyly dřevorubecké chleby nebo tác buchet.

V tomto věku bych to zatím neřešila, až začne škola, družina, zájmy , kroužky, jiné povinnosti snad se přestane zajímat jenom o jídlo....není tlustá, nemá nadváhu...řešila bych to v pozdějším věku pokud by se nic nezměnilo

Znovu bych jí nechala důkladně prohlédnout,aby se vyloučily nějaké případné nemoci a pak bych se snažila dát jí více pohybu,když už tedy tolik jí,aby se energie přijaté a vydané srovnaly. No a pak taky vývoj to může změnit-až na ní skočí puberta,tak bude sama chtít zůstat štíhlá jako ostatní kámošky....

Pampeliška: špatně...to se musí řešit!

Já bych v tomto věku množství jídla tolik neřešila, spíš bych přidala pohyb... Ale samozřejmě i dál hlídat, co jí - aby to nebyly ty kelímky smetany, apod...

je-li možnost chodit s malou pravidekně plavat - vřele doporučuji, taky jízdu na kole, snad omezit to kakao a denně zeleninu. Až jí začne škola a přibudou povinnosti, snad na jídlo občas zapomene, i když odbornící doporučují i dospělým jíst co 3hod. v minidávkách. Mám 3 štíhlé dospělé děti, obě dcery i po dětech zůstaly jako proutek, syn kolem 10-tého roku byl téměř cvalík, školní jídelnu nestíhal kvůli autobusu domů a doma se dojídal než jsem přijela z práce. Lékař doporučil plavecký kroužek, kde se zpočátku styděl svléknout do plavek - ale zalíbílo se mu tam. Pak dostal kolo a byl problém ho dostat domů k večeři. V pubertě se vytáhl na 187cm a je taky štíhlý a nechce věřit fotkám z dětství

tak se porad s dietoložkou nebo na netu něco určo najdeš,až bude starší o pět let a tlustá,tak bude sama přemýšlet ,kolik toho sní,pořád se budete kolem toho točit vaše debaty,zeleninové saláty,barevné zařaď do jídelníčku,mám doma desetiletou dceru,která ted pojede do lázní,dětská doktorka mi taky nic neříkala,ale jak jsem to nadnesla,tak už řešíme lázně Bludov,anorexie je samozřejmě extrém,ale i obézní dítě,sama s tím chce něco dělat,hledáme i chybu,kterou děláme ve stravě,taneční kroužky nebo aerobic můžeš zkusit,držím palečky

Vůbec to neřeš, moje dcera byla taky taková, a teď, po dvou porodech ,je hubená na kost.

Raději se nesnaž docílit, aby přemýšlela o tom, kolik sní atd. - hlavně při dnešních módních trendech by to mohlo hrozně brzo skončit anorexií
Holčička je zdravá, lékařka nic nevytýká.
Takže jak radí holky, hlavně najít co nejvíc zájmů, zajistit dostatek pohybu a zařadit hlavně ovoce, zeleninu atd., A samozřejmě krotit babičky, což bude asi nejtěžší.

na to je těžká odpověď. Moje děti byly pravý opak. Jídlo se jim muselo nutit, aby aspoň něco snědli. Byli droboučcí, až jsem z toho měla strach.Syn má teď 25 roků a má 90 kilo a řekla bych, že to mládí, kdy jedl málo teď dohání. Je pravda, že má sedavé zaměstnání, ale to ho neomlouvá. Taky mu stále nadávám, ale bohužel už je to jeho život a navíc jeho manželce se to líbí, takže s tím nic nenadělám. Držím palce

tento problém řeším s dcerkou mojí kamarádky,malé jsou 4 roky,má tak ohromný apetit,že jí chutná naprosto všechno,díky bohu i na okrájenou mrkev se směje s takovou radostí,jako když vyhrála ve sportce,není silná,ale roste do výšky,spíš to vypadá že bude mohutná,když jí,je tak nesmírně šťastná,mohla by jíst stále a všechno,ve školce si prý několikrát přidává,což matka zakázala,opravdu se drží malých,přiměřeně zdravých porcí,nejde to však uhlídat.největší kámen úrazu je její matka,je klasická česká kuchařka,uznává jen omáčky,pečené no vše nezdravé,když je dítě u nich,nandává jí dospělé porce a dokonce má tu drzost říct o málé,že jí nedají najíst,že je vychrtlá jako anorektička,když je matka důsledná,je možné si to ohlídat,bohužel ty nástrahy okolo se asi nedají ovlivnit........teda skoro