Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Řeším pro mne neřešitelný problém. Před dvěma měsíci jsem nastoupila do nové práce, sedím v kanceláři s jednou kolegyní, které jsem patrně nepadla příliš do oka. Ačkoli jsem jí nikdy nic neudělala, od začátku se ke mně chová s despektem, je arogantní, velmi nepříjemná.

Do doby, než jsem přišla, měla kancelář sama pro sebe a já jsem jí asi narušila její prostor. Možná má obavu, abych „nebyla lepší, než ona“ a cítí se ohrožená, nevím. Nikdy mi nepomůže, když se jí na něco ptám, ve všem mě nechá pěkně vykoupat. Naštěstí svou práci většinou zvládám, takže ji v podstatě moc nepotřebuju. A snažím se nepouštět si to dusno, které mezi námi je, moc k tělu. Je mi dvaapadesát a vím, že kdybych o tuhle práci přišla, těžko bych ve svém věku sháněla něco jiného.

A tak si dělám své, chovám se k ní slušně a úzkostlivě si hlídám, abych nezadala nějakou záminku ke sporu. V podstatě u svého stolu sedím jako myška, dělám svou práci a o nic dalšího se nezajímám. Jenže v posledních třech týdnech začíná mít tato má taktika vážné trhliny. A já nevím, co s tím.

Kolegyně začala používat nějaký nový parfém. A v tom je kámen úrazu. Je to nějaká těžká vůně a ona ho používá opravdu hodně. Šíří se kolem ní doslova neproniknutelný odér, který snáším velmi těžko. Bolí mne z toho hlava, mám až migrenózní stavy. Sice otvírám okno a větrám, ale ona ho po chvíli pod záminkou hluku z ulice zavírá.

Minulý týden jsem to už nevydržela a naznačila jí, že ten parfém je hodně silný, ale nezabralo to. Jakoby mi to chtěla udělat naschvál, ještě si na sebe přilila další dávku. Velmi slušně jsem jí požádala, zda by nemohla malinko ubrat na intenzitě, že mne z toho opravdu bolí hlava a ona mi odpověděla, že za to nemůže, že jsem tak přecitlivělá a nebude kvůli tomu chodit smradlavá. Že se voní odjakživa a  kvůli mně to měnit nebude.

Jsem v koncích, nevím, co mám dělat. Připadá mi, že se rozhodla mne tam odtud za každou cenu dostat, jinak si to vysvětlit neumím. Za vedoucím jít nemůžu, s ním je ona jedna ruka, tykají si, znají se už spoustu let. U něj bych asi nepochodila.

Dokázaly byste mi poradit, co v této situaci dělat, abych ještě nezhoršila atmosféru v kanceláři a nebo dokonce nepřišla o práci? Nemyslím, že jsem nějaká přecitlivělá, ale tohle je na mne opravdu moc. A nevadí to asi jen mně. Už jsem na chodbě několikrát zaslechla, jak si někdo na ten odér ztěžuje taky. Stačí, aby prošla a je to všude. Jenže s lidmi z jiných kanceláří se v podstatě neznám, těžko za nimi můžu jít a požádat je o pomoc.