Syn se chce stát horolezcem. Pomoc!
Máme třináctiletého syna, který projevil přání chodit na lezeckou stěnu. Jednou by se prý chtěl stát horolezcem. Už od dětství ho velmi silně přitahovaly hory, filmy a dokumenty s horolezeckou tématikou doslova hltal, knihovničku má plnou knih s tímto tématem. Myslela jsem si, že mu to tímhle způsobem postačí, protože jsem si nedokázala představit, že by se tomuto sportu věnoval aktivně. Umřela bych strachy.
Jenže to, čeho jsem se nejvíc obávala, se právě stalo. V tělocvičně jejich školy byla nainstalována lezecká stěna, a kdo z dětí chce, má možnost se přihlásit a chodit na ni. Vím, že je to v podstatě bezpečné, navíc tam s nimi bude pokaždé někdo dospělý, přesto mi z toho není úplně dobře od žaludku. Hlavně když si představím, že se kluk na této stěně „namlsá“, a pak bude chtít zkoušet náročnější výstupy někde v terénu.
Manžel to tak tragicky jako já nevidí, synův zájem o tuto tématiku mu v podstatě imponuje, i když on sám se o horolezectví nikdy nijak zvlášť nezajímal.
Hučí do mě oba dva, přesvědčují, argumentují, označují mne za přehnaně úzkostlivou. Asi mají pravdu a budu se s tím muset nějak smířit. A v tom je právě ten problém: Jak se může máma, která piplá dítě od malička, vyrovnat s koníčkem,který hrožuje jeho život? Nedovedu si představit, až kluk jednou vyrazí někam lézt na skály, že budu doma v klidu pít kafe. Spíš zešílím strachy, než se mi zase v pořádku vrátí domů.
Řešily jste někdy něco podobného? Má váš manžel, syn, nebo třeba i dcera nějakou nebezpečnou zálibu, kdy vy trnete strachy, zatímco oni se v podstatě dobře baví a nějaké nebezpečí si nepřipouští? Jak jste se s tím dokázaly vyrovnat? Je mi jasné, že kluka nemůžu pořád vodit za ručičku, ani mu to zakázat. Rozumově to všechno vím, jen ty moje mateřské city se s tím nějak nedokážou vyrovnat.
18.1.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 48 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Syn se chce stát horolezcem. Pomoc!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Pokud bude chtít lézt, stejně mu v tom nezabráníš. Buď ráda, že je u vás stěna,kde může lézt bezpečně a pod dozorem. Když mu to zakážeš, bude to zkoušet třeba někde s kamarádem a toho bych se bála o hodně víc.
Děti dělají spoustu nebezpečných věcí, aniž se o tom rodiče někdy dozví. Když si vzpomenu, že mě brácha postavil na koloběžku bez brzd, přilby v té době neexistovalaly, a pustil mě z kopce, divím se, že jsem to odnesla jen odřeninami po celém těle.
Proti tomu mi připadá horolezecký kroužek jako naprosto bezpečný. Třeba kluk zjistí, že ho to až tak nebaví a nebo ne, ale bude znát pravidla bezpečného lezení.
Děti nemůžeš chránit tak, že jim zakážeš něco dělat, ale že je naučíš, jak chránit samy sebe.
Podobně vyváděl tchán, když se dozvěděl, že jsme si udělali potápěčský kurz. Přitom neznám nikoho známého, kdo by zemřel při potápění (myslím neslyšela jsem o nikom z té velké party lidí), ale zato znám několik lidí (tedy kluků nebo chlapů), kteří se zabili v autě. Můj otec taky vždycky říkal: "Co se má stát, stane se. Když budeš celý život ležet v posteli, klidně může přijít zemětřesení a dům tě zasype"
To chce klid!
Můj bratr je také horolezec - jen leze směrem dolů, do hlubokých jeskyň, tak vím, o čem je řeč. Maminka se také o něj bála. Ale když syn bude mít dobrý výcvik, dobrou fyzičku a dobré vybaven - bude to určitě lepší, než kdyby šplhal "jen tak, ze zájmu" bez výcviku, zkušeností a zajištění, byť jen na malou skalku.
Taky bych se bála, ale popravdě se víc bojím drog a špatné party. Horolezci a sportovci všeobecně prakticky ani nekouří a nepijou. Všechno zlé je pro něco dobré! Nech ho, nebo tam třeba bude chodit stejně a bude ti lhát... Pevné nervy a hodně štěstí! 
.gif)
Šmankote, a až bude chtít řidičák, tak mu to taky zakážeš? A když bude chtít být doktorem, tak mu to zatrhneš, protože by od pacošů mohl něco chytit? A když bude chtít být advokátem, tak tě bude děsit, že se bude setkávat s gaunerama? Ale no tak ... nejsem extra adrenalinový člověk, ale horolezectví mi přijde jako fakt dobrý zájem. Stát se mu něco může i v tramvaji, tady aspoň o riziku ví a naučí se zodpovědnosti... Chápu, že se o něj bojíš, ale vocamcaď pocamcaď, ne? 
Sylvo zkus si to někdy - možná zjistíš, že je to nádherný koníček a že rizika zdaleka nejsou tak strašná jak si představuješ. Tvůj strach je možná založen na nedostatku informací a na děsivé představě horolezectví jako životu nebezpečného sportu. Může tě ujistit, že by to mohlo být s jeho výběrem ještě mnohem a mnohem horší. Fakt, neboj....
.jpg)
Sylvo pokud ses rozhodla být mámou tak más 2 úkoly: 1)privést díte na svet - to uz si zvládla a 2)nechat ho jít vlastní cestou. Nevím co je tezsí. Muzes mu do toho mluvit, muzes mu ukázat cestu, kterou by mohl jít, ale vybrat si jí musí sám. Obcas se spálí, obcas si namlátí ústa, ty mu muzes podat pomocnou, ale nic víc neudelás at chces sebevíc. At se syn ucí od odborníku, naucí se predvídat, naucí se jak se zachovat v ruzných prípadech a doufej v jeho stastnou hvezdu. Muj bratr vzdycky tvrdil co se má stát stane se, pokud mám zemrít pri letecké katastrofe tak nepomuze, ze v zivote nesednu do letadla (klidne na me kus letadla muze spadnout). Je to sice hodne pritazené za vlasy, ale neco na tom je.
A nápady mých detí - na to se radsi neptej. Já se nedívám a radsi si ani nepredstavuji co vsechno by se jim mohlo stát. 
Můj syn lozí asi od 12 let. Nyní mu je 20 a je skvělý. Hrozně mu fandím. Já mám hory hrozně ráda, ale radši VHT, technické lezení mě nikdy moc nebavilo.
Neměj strach, vůbec bych se toho nebála, úmrtnost na horách je daleko menší než na silnicích a takové ty katastrofické scénáře jsou spíš fikce.
Daleko více horolezců se dožije šťastného důchodu. A více mých kamarádů se utopilo na vodě, než se zabilo pádem.
Je to nádherný sport a hodně člověku dá. Přej mu 
Pro mého syna je to smysl a styl života a je to nádherné. A neboj se, každý správný horolrzec se bojí a tím je stále v pohotovosti.
Z vlastní zkušenosti Vám můžu říct, že pro ženu je to moc těžké. Můj syn /23 let/ se rozhodl pro povolání řidiče kamionu mezinárodní dopravy, takže vím co to znamená strach o dítě. Jezdí do Anglie, Španělska a dál, takže je pořád na cestách sám, navíc v dnešní době je tolik nehod a to nepočítám tohle počasí a v neposlední řadě přepadávání řidíčů, kteří vezou elektroniku atd. Jsem vždycky ráda, když se mi ozve, že je v pořádku a vůbec tuto zimu mám dost velký strach, když vidím ty kalamity. Zvyknout se na to nedá, ale bohužel s tím nic nenadělám. Ten strach o děti v nás stále bude, ikdyž děti si to neuvědomují a stejně si půjdou za svým snem a my s tím nic nenaděláme, jen ten strach o ně nám zůstane.
Pořád lepší když v tomhle věku poleze po stěně než za holkama
Doporučuju vyzkoušet si stěnu sama, uvidíš, že to je zábava a bezpečné. Můj manžel už se chystá, až syn povyroste (zatím je mu půl roku), jak ho vezme do jeskyně. A taky s tím nic nenadělám. Důležité je, aby se naučil zásady bezpečnosti, a to je lepší, když začne už od mala. Kdbys mu to teď zakázala, tak pokud po horolezectví opravdu touží, tak si počká do 18 a stejně poleze, ale už možná bez odborného vedení a tedy s větším rizikem úrazu.
.gif)
Ja bych ho podporila, lezeni je nadherny sport
Nez sem se mu stihla v mladi zacit venovat, bylo u pozde- tezky uraz ruky.
Co se tyce konicku apod.
Mam to doma, manzel je profi hasic - takze lezeni po stene taky + potapeni do ledove reky + divoka voda + dalsi lahudky..
modroočka: jenomže to musí člověk trošku umět (zakládat jištění atd.) - takže začátečníkovi bych to fakt nedoporučovala. Plus navíc různé oblasti mají různá omezení a musí se opatrně, aby to člověk moc neorval, takže opět to chce někoho, kdo alespoň tuší co dělá... písky miluju, ale vyváděla jsem si tam jednou jednu sedmu a musím říct, že vzpomínky mám na to nezapomenutelné 
.
... navíc předpokládám, že na stěně lezou s horním lanem... na tom opravdu nebezpečného není vůbec nic. To zvládne i moje čtyřletá dcera
Než poleze něco na prvním (konci lana), tak to bude chvilku trvat a ujišťuju tě, že to je situace, v které jsem neviděla nikoho "frajeřit". Jestli dospěje od lezení k horolezení, to je taky otázka - opět - pochybuju, že by si někdo lajsnul vzít do hor nezkušenýho mladýho kluka na nějaký těžký lezení - a chodit po horách (turisticky) si myslím, že je vcelku v pohodě.
No a lezení podle mě může být i pěkné na podívání.... zvlášť když leze třeba (český) juniorský mistr světa
http://vimeo.com/5074929
sallie: ale když to máš kousek od domu, tak na to nelez. 
akorát bych dovolila odporovat modroočce - pískovce pro začátečníky rozhodně nebrat. Kruh ve dvaceti metrech není něco, co bych doporučila začátečníkovi... to už spíš nějaké to vápno nebo prostě sportovní oblast - Srbsko, Kamýk - a nebo Frankenjuru.
