Nechceme pustit dceru na čundr
Máme šestnáctiletou dceru, právě končí první ročník střední školy. A stojíme před těžkým rozhodováním. Dosud každé léto trávila na dovolené s námi, pár týdnů na táboře a zbytek u babičky. Jenomže letos by si to představovala jinak. Prý už je dost velká, chtěla by vyrazit na „čundr“ s partou ze školy. Údajně by jich jelo asi šest. Kluci i holky.
Moc se nám nechce dát jí svolení. Považujeme za dost velké riziko, když se taková nezkušená mláďata vydají někam sama. Zkrátka se bojíme, aby se dceři něco nestalo.
Zkoušeli jsme jí to vymluvit, ale strhla se jen hádka, kdy nás označila za přízemní a „předposrané“ (tohle slovo skutečně použila). Ostatní děcka prý s rodiči problém nemají a všechna jedou. Ale když se jí zeptám, kdo konkrétně jede, abych se mohla s jejich rodiči domluvit, řekne mi, že takovou ostudu jí dělat nebudu, abych je obvolávala.
Tak opravdu nevím, možná jsme skutečně až příliš úzkostliví. Anebo ne? Pustili byste šestnáctileté mládě někam do divočiny jen s partou stejně starých nevycválaných holátek? A jestliže ano, za jakých podmínek?
11.6.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 48 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechceme pustit dceru na čundr
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Na vandry jsem jezdívala od patnácti, rodiče mi věřili, že neprovedu nic strašného...a v podstatě jsem taky nic strašného neprováděla 
V šestnácti bych pustila - za podmínky, že budu vědět s kým jede a promluvím s těmi rodiči. Jestli madam přijde potupné, že chci mluvit s rodiči, tak nejede nikam.... protože v tom případě bych se obávala s kým a kam skutečně jede.... jestli ta parta spolužáků není ženatý třicátník se dvěma dětmi nebo něco ještě horšího....
Vo veku vasej dcery som bola na mesacnom jazykovom pobyte v Londyne. Prvykrat v 15tich. Ked ste ju dobre vychovali, nemate sa coho bat:)
