Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Já vás odsuzovat nebudu, každého vytáčí něco jiného. Mě se zdá řešení naprosto jednoduché- musíte říct, že vám to vadí a navrhnout, že chcete, aby vám děcka říkaly jménem.

Hanko - autorko: protoze nejsem ani svobodna, ani bezdetna, tak Ti bohuzel moc nepomuzu . Jsem jedinacek a tim padem NIKDY V ZIVOTE opravdovou tetou nebudu a tak jsem strasne moc rada, ze deti mych kamaradek me tak jeste porad oslovuji. (Ted uz je jim 16,17, i 20 a mne bude 37)
Navic - co chces vysvetlit? Ma to vubec cenu? Jak tu pisi ostatni - pro male deti je potreba nejak odlisit lidi cizi a blizke, tem, co se neduveruje a tem, co ano... Ota to napsal velice trefne.
Myslis, ze pochopis, ze se Te nikdo nesnazi ani urazit, ani ponizit? Kdyz jsem si Tve "narky" cetla, hned mne napadlo: "A nerikej mi 'tajtrliku'!!! Za prve nevim co to je a za druhe me to urazi!!!"

Kdyz je Ti to tak strasne proti srsti, tak to kamaradce vysvetli. Mela by Tve prani respektovat. Kazdy jsme holt jinaci, nekdo to bere jako poctu, Ty zrejme jako urazku.
Ale stejne -

Hanko - to jim musis rici, kdyz ti to vadi - najdi nejaky zpusob... ja si myslim, ze kamaradky si mysli, ze jsi tim poctena a ty se zatim vnitrne uziras..

moje dcera se me tudle ptala - a proc musim rikat tete Dane teto - ona neni moje teta... ... tak jsme ji rekla, no je to moje velikanska kamaradka a stala pri me, kdyz muj zivot nestal skora za nic... poji nas hodne dobreho i zleho a pro ni to je pocta, ze ji tak rikas, ale jestli chces, tak ji muzes rikat prijmenim... dcera na to neco zavrcela a myslim, ze ji bude rikat nadale teto Dano...

jinak ja jsem taky teta cizim detem - ale satek ani zasteru nenosim, jsem totiz supr moderni teta se supr modernima nazorama...

milá jmenovkyně, to snad nemyslíš vážně - malé dítě oslovuje teto jen toho, kdo je mu nějak blízký a milý, co je na tom urážlivého?

*tak na něj budu zlá...
To začínání nových vět odprostředka mě zničí. :-X

Říkat mi nějaké dítě "teto" tak ho budu zlá, ale on ke mně naštěstí nikdo své potomky nepouští. :D
Nicméně, tím, žes svoji nespokojenost s nezaslouženým titulem vyslovila tady, vážně ničeho nedosáhneš. Maximálně ti tu někdo vynadá. ]:->

já ten výraz teta taky chápu jako určitý znak "důvěry", odlišení "tet" od zbytku světa :-), prostě tím dává matka najevo - jo, je to blízký člověk, jako z rodiny... ale pokud by se mi to nelíbilo, určitě není problém to vysvětlit, klidně přímo dětem, až povyrostou

tak otevři pusu a řekni to,, když to tak vadí.To je tedy problém,,kdyby se jednalo o cizí tak to chápu,,ale toto

Promiň Hanko ale musím říci že si skutečně představuju jak za pár let budeš svýmu prckovi říkat to je Karla a tohle je Richard a né abys jim říkal/la teto a stredo, oni nejsou žádní tvoji příbuzní a taky by je to mohlo ofendovat

Promiň Hanko ale děláš z komára velbouda a nezavazuje tě to k ničemu oni totiž nemluví k tobě ale k dětem víš ?

Podle mě je problém na tvé straně , ni na straně matek, které dětem tím "tetováním naznačují, že k tobě mají nějaký vztah, případně tě tímto pro děti nejjednoduším způsobem definují jako jim přátelskou bytost .

Jinak by musely svým prckům složitě definovat a opisovat kdo a co jsi případně jaký k tobě mají zaujímat postoj. Je to projev důvěry!

Představ si například jak nějaká tvoje kámoška své 2-3 leté dcerce říká:

" Denisko tohle je paní kterou znám již od studií na vysoké škole, je to moje kamarádka a byla bych ráda aby jsi ji brala jako osobu, které můžeš věřit, se kterou si případně můžeš hrát nebo jí předvést jak jsi šikovná "atd atd

ja teda hanku chapu...nevim, proc by si mela nechat rikat titulem, ktery ji neprislusi taky se mi "tetovani" nelibi a dcera taky rikam vsem mym kamaradkam normalne jmenem....pravda...nektere se samy tituluji teta....napr. pojd za tetou atd. ale to je jejich volba a ja do toho nezasahuju....sama o nich ale mluvim zasadne krestnim jmenem a nijak je netituluju....

a kdyz o tom tak premyslim, tak mi taky deti rikaji krestnim jmenem bez tety.....nebo mozna jedno dve deti....neresim to, ale taky preferuju osloveni krestnim jmenem

Já to beru tak, že přes "tety a strejdy" se malému dítěti líp vysvětlí, kdo je známý a kdo cizí. Vtloukáte jim do hlavy, že se s cizími nemají bavit, natož pak s nimi někam chodit, a kdo je cizí? Váš kolega z práce, který dělá o patro níž a sice s ním spolupracujete, ale myslíte si o něm, že je debil na entou ještě jo a kamarádka už ne? Jak to má to dítě poznat, znáte je oba, tykáte si s oběma, a přesto s kamarádkou pustíte dítě klidně na procházku a kolegovi debilovi byste ho nedali ani pochovat. Proto si myslím, že většina rodičů ty "naše" cizí lidi označuje jako tety a strejdy, ony ty děti časem pochopí, jak se to má doopravdy. Viz proslov mého chlapa "No, když mi bylo tak deset, tak jsem pochopil, že teta Lenka není doopravdy moje teta, a když mi bylo patnáct, tak jsem pochopil, že není ani Lenka." Ona se ta paní jmenuje Helena.

mne teda taky vadilo, kdyz mi cizi haranti rikali teto

Oni ti haranti, teda někteří, ti časem vpálí, že nejsi jžádná ejjich teta, neboj
My máme jednu svobodnou příbuznou, která si hrozně zakládá na tom, že je krásná, úžasná a nedostupná. Hrozně nás bavilo na ni volat...tetičko! A pochopitelně v nejnevhodnější okamžik

Děti mých kamarádek, jsou dnes již sami rodiči, ale pokaždé, když mě potkají, řeknou ahoj teto. Vždycky mě to potěší, protože si říkám, když byli malé stýkali se se mnou trochu nedobrovolně prostřednictvím svých rodičů a nyní když jsou dospělí si pořád pamatují jak to bylo fajn. Jedna mi dokonce říká teto Ivanto, protože, když byla malá neuměla říct Ivanko a dneska je to paní učitelka a vůbec jí to nepříjde divné stejně jako mě. Jiné je to taky na vesnici nebo malém městě než třeba v Praze, kde si lidé nejsou tak blízcí a ani neví kdo s nima bydlí v domě.