Netěší se na naši druhou holčičku
Jsem strašně smutná z chování svého manžela. Máme čtyřletou dcerku a čekáme druhé dítě. Už když se měla narodit Maruška, manžel se netajil tím, že by si moc přál syna. Sice to zdůrazňoval s takovým jakoby humorem, ale bylo na něm znát, že je to jeho velké přání.
Do Marušky se však hned po jejím narození doslova zamiloval a nebylo šťastnějšího otce než jeho. Po dvou letech jsme se rozhodli pro druhé dítě. Nějakou dobu nám trvalo, než jsem otěhotněla, ale podařilo se. Situace se opakovala navlas stejně, jako když jsem čekala první dítě.
Syn je pro mého manžela alfou a omegou. Když se to prý nepovedlo napoprvé, tentokrát to kluk zcela jistě bude. Jeho plány mu však nevyšly ani tentokrát. Vyšetření plodové vody jasně ukázalo, že je na cestě další holčička.
Když jsem to manželovi řekla, ani se nesnažil zakrýt zklamání a hned začal spřádat plány, že co nejdříve po jejím narození to zkusíme do třetice, že se mu ten syn přece povést musí. Místo aby se se mnou těšil na druhé dítě, mé současné těhotenství přímo přehlíží a v duchu už žije fiktivním třetím, o němž je skálopevně přesvědčený, že bude.
Já si to nemyslím. Jeho chování se mne velice bolestně dotýká a opravdu netoužím po tom, mít další dítě, tím spíš, že druhé se ještě ani nenarodilo. Zklamal mě. Když se nás někdo zeptá, jestli víme, co to bude, hned odpoví, že „zase holka“, a dodá, že už je v plánu třetí pokus.
Copak za to malá nenarozená holčička může? Já vím, že je to možná hloupost, ale připadá mi od něj velice nefér, že už předem se takhle staví k vlastnímu dítěti jenom kvůli pohlaví.
Když se svěřím někomu ve svém okolí, tak mě uklidňují. Prý tohle dělá spousta chlapů, pro většinu z nich je syn splněním jejich snů. Nemám se prý bát, až malá přijde na svět, bude ji milovat stejně, jako miluje Marušku. Taky si to myslím, ale přesto se s chováním, které předvádí teď, nějak nemůžu smířit. Když si s ním o tom chci promluvit, tak mě se smíchem odbyde, že ho nesmím brát tak vážně.
Tak nevím, možná jsem přecitlivělá. Chovali se vaši muži v době vašeho těhotenství také tak? Opravdu je pro každého narození syna to nejdůležitější, co se může v jejich životě stát?
16.12.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 49 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Netěší se na naši druhou holčičku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
orinka: on jí to nevyčítá, on to berejako nezdařený pokus, který se nepočítá 
A co ti vyčítá? Copak neví, že pohlaví dítěte určuje muž?!
talenka: zkus dvojčata při vstupu udat jako 2 v 1 
Toto no toto, řekni mužíčkovi, ať si nemyslí, že se napotřetí trefí bezpečně na kluka, klidně to může být zase holčička a pak bude až do důchodu táta makat přesčasy, aby vydělal na vložky
To jsou hlody tohle s tím holka?
kluk?
...
Manžel ani tchán mi toto neříkali, zato moje matka preferovala jedině vnučku a tchýně jedině vnuka... Pravda je, že se občas s mámou vidíme a malou má moc ráda, ale tchýně naší dcerku nepřijala, doslova řekla, že už dvě vnučky má od prvorozené dcery a to jí stačí, další už je prej až moc a možná leda, kdyby to byl ten kluk
tak jo tak jo...slyšet to v těhotenství bylo opravdu hnusné...proto jsem si skákla na vánočního kohouta a spálila ho v krbu
chytrájakrádio: mě třeba štve - ač to tedy s článkem nesouvisí, ale asocioval mi to tvůj příspěvek - že i různé instituce počítají, že rodina = rodiče + 2 děti. Víc ani chlup. Například 90% rodinných vstupných. Snad jen 3x jsem viděla rodinné vstupné = 2 dospělí + 2-3 děti. Já ke třem dětem přišla jak slepej k houslím, a až povyrostou, tak holt dvě budou při vstupu do zoo patřit do rodiny a to třetí má utrum, nebo co nelíbí se mi to 
Když jsem poprvé vyjela s naší druhou holčičkou na procházku, tak mě zastavovaly sousedky, tvářily se útrpně a se slovy "tak se vám to nepovedlo!" nebo "tak to budete muset zkusit ještě jednou!" se na mě dívaly, jako kdybych vezla postižené dítě. A to jsem druhou holku chtěla, pro kluka jsem ani jméno neměla.
tvůj manžel je egoistický ubožák 
co si udělal, to má, takhle mu to máš říct 
talenka, kotě: a víte, co je vůbec nejnechutnější? reklamy, třeba na máslo. nemastná-neslaná "dokonalá" rodina: tatík-šprýmař si čte noviny, pečlivě upravená maminka se směje od ucha k uchu a maže chleby, kolem pobíhá loztomilá copatá holčička a klučík-rošták a ptají se: mamííí, kdy už nám zase dáš ramu?
.jpg)
On holčičku určitě zvládne a ale je pravda, že se chová jako BLB a přesně tohle bych mu řekla - promiň, ale je bezohlednej....
Markýza: když je mi manžela hodně líto tak mu nějaké to křidýlko taky přilepím
.jpg)
vlasatice: já jsem lepila modýlky, nejraději lodě, to je moje velká láska, moře a plachetnice
Taky máme dvě holky, manžel to vzal hrdinsky, pravíc, že alespoň z jedné z nich udělá modeláře(byl to jeho velký sen, že bude se synem stavět letadla a tak), no zatím se mu to nedaří, ale statečně bojuje a snaží se (holky se taky snaží, ale pletení jim jde lépe 
)
To jsou ty dnešní možnosti- já bych tedy nechtěla vědět dopředu, co se mi narodí...Kdybyste to nevěděli dopředu, že to bude holka, tak by se Váš muž těšil...a pak by si hned zvyknul.Znám rodinu, kde bylo 6 holek a teprve 7.dítě byl kluk , pak zase holka a kluk.Takže se to opravdu nedá nějak moc předpovědět.Já mám tzv. párek, manžel si víc rozumí s dcerou a já zase se synem.Nenervovala bych se zbytečně být Vámi, a počkala bych na to, co bude ,až se dítě narodí.
Taky máme dvě holky a pořád slyším kecy o tom, že musím ještě zkusit toho chlapečka (manžel si to moc často nedovolí, to spíš okolí)
Blbý je, že tě s tím prudí teď, když jsi těhotná a hrozně citlivá 
.jpg)
Je to komunikační vůl ale zas je tvůj, tak mu to odpusť ....
