Z rodičů se na stará kolena stali motorkáři. Mám o ně strach.
Potřebuju se vám svěřit s tím, co mi dělá starost a slyšet názory někoho, kdo je nad věcí. Já asi nejsem, protože jde o moje rodiče. Je jim pětapadesát let a mám pocit, že se asi zbláznili. Pořídili si totiž motorku a začali na ní jezdit na výlety. Připadá mi to jako zbytečné hazardování se životem a od té doby, co vím, že jsou každý víkend na motorce, jsem jako na trní.
Přitom naši byli vždycky normální, žili takovým trochu usedlejším způsobem života. Práce, domácnost, občas nějaká kultura, občas kolo, prostě normálka. A teď se asi totálně zbláznili, připadají mi jako puberťáci. Pořídili si motorku a vyrážejí na výlety, dokonce plánují v létě delší cestu k moři, mají představu takové nějaké poznávací jízdy na týden, deset dní. Se stanem, vysloveně v tábornických podmínkách, protože na té motorce toho asi moc neuvezou.
Už když ji táta na jaře kupoval, byla jsem v šoku. Není to žádné závodní dělo, nebo nějaký extra silný stroj, jak mi bylo vysvětleno, nejezdí rychle, říkají, že jim jde hlavně o ten pocit nevázanosti a svobody. Momentálně vyrážejí každý víkend a jako cíl mají nějaký hrad nebo zámek. Jsou jako umanutí. Oba dva si koupili za šílený peníze takové to motorkářské oblečení se spoustou vychytávek, samozřejmě helmy, momentálně táta pracuje na tom, jak vylepšit motorku, aby se na ní daly převážet spacáky a stan. To už mají také nakoupené.
Já vám nějak nevím, jsou to mí rodiče, mám je ráda, ale přijde mi, že se nějak zcvokli. Máma na sebe odjakživa dbala, chodí upravená, nalíčená, bez sprchy dvakrát denně není schopná existovat a já si neumím představit, jak je týden někde na motorce, spí pod stanem, nemá s sebou ani dostatek prádla na převlečení. Nejdřív jsem si myslela, že ji táta nějak zblbnul a přemluvil, ale není to tak, ona je z těch jejich výletů úplně nadšená. Zpočátku s prý bála, ale teď už ani ne.
Vím, že je to asi jenom můj problém, ale já se o ně opravdu bojím. Sama bych na motorku nesedla ani za nic a to je mi o víc než od dvacet let míň než jim. Přijde mi, jako by ještě chtěli dohnat něco, co si nemohli dopřát a zbláznili se do motorky. Oni to mají jako hlavní téma. Plánujou výlety, všude si všechno fotěj a dělaj si něco jako kroniku.
Připadá vám to v jejich věku normální? Já jim to na jednu stranu přeju, že jsou spolu rádi, že mají společný zájem a jezdí si po výletech, ale proboha, proč nemůžou jezdit autem? Proč na motorce? Mám o ně opravdu strach.
1.6.2016 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 49 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Z rodičů se na stará kolena stali motorkáři. Mám o ně strach.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Trochu mimo misu - v kolika zacinaji tak plus minus "stary kolena"..... minule pani si na stara kolena ve 53 letech udelala ridicak, ted rodice na stary kolena se zblbly do motorky v 55 letech ????? Je mi 43 roku, makat budu povinne do 70 roku (oni mi to do ty doby jeste prodlouzi), ale podle clanku bych za 10 roku uz mela byt stary koleno
sharon - 1.6.2016 14:30 Víš, že mě napadlo to samé
Jak já jim závidím,mě být znovu 55 let dělala bych možná i "horší" věci.
z práce již nemohu přispívat jed číst.. IT bloklo přihlášení
Lucie cvok jsi ty, vyskakujes, jako ty jsi byla rodic a oni sptva zletilí potomci. Na tomto stavu usilovně pracuji,... že až nebdeme mít s mužem žádné vyživovací povinnosti, (ještě máme juniora 18r.) tak si budeme žít pro sebe. Vždyť je to nádherné,:-) jestliže po tolika letech chtělí být spolu. aktivně trávit čas, a nejen přežívat. Važ si toho, máš báječné rodiče...
Milá Lucie, Vaši nejsou ještě tak staří, aby nemohli dělat poněkud odvázanější věci. Chtěla byste snad, aby Vám denně telefonovali s dotazy, jak jste oblékla děti do školky či do školy a zda máte již umytá okna na svátky? Nechte je žít.
Tvůj strach je jedna věc, jejich vášeň druhá. Těžko jim to vymluvíš, když jsou teď z objevení motorky tolik nadšení. Myslím, že přece jen jezdí rozumněji, než kdyby jim bylo dvacet. Riziko to zcela jistě je, ale může se klidně stát, že maminku srazí na přechodu bezohledný cyklista na kole a neštěstí je tu i bez motorky.
Lucie by možná byla raději kdyby rodiče ty " šílené " peníze co utratili dali raději jíí.........................
sharon: ja mam taky strach a sama nevim, jestli bych na to sedla , ale protoze JA mam strach nezakazu prece danou vec celymu svetu
Pentlička: já mám z motorek také strach , manželovi se na ní zabil bratr.....ne vlastní vinou ...takže mám respekt....
Jarča*: ona jim asi jen závidí...
Rodiče se možná na nějakých 20 let museli přizpůsobovat dětem, teď konečně mají čas sami na sebe. Je úžasné, že chtějí být spolu a mají společný koníček. Velice často se stává, že tu prázdnotu po odchodu dětí neumí zaplnit, chlap si najde milenku, žena tráví čas uklízením. To ti připadá jako vhodná náplň života "na stará kolena"?
Nákup oblečků za šílené peníze není hloupost, naopak, rodiče dbají o bezpečnost, protože drobný pád, po kterém v tomhle oblečení vstanou nezranění je může v běžném oblečení poslat na dlouho do nemocnice.
A možná to pro tebe bude překvapení,ale ve většině kempů se dá dvakrát denně osprchovat, vyprat prádlo, prostě existovat téměř jako doma. I pronajmout nějaký ten bungalov, kdyby je ze stanu bolely záda.
Moje maminka si v 53 koupila kolo a už 20 let jezdí s kamarádkami, ano, nedávno si zlomila ruku,ale zvládla to a jezdí dál. Lepší než kdyby štrykovala u seriálů, protože jí to dává chuť do života.
Takže ano, můžeš mít obavy z motorky, klidně připomínej rodičům, aby jezdili opatrně, ale to je tak všechno.
Zkus se zamyslet, jestli tvůj život není nějak fádní a moc usedlý, ale možná na to přijdeš až za 20 let, kdy si taky pořídíš motorku a vyrazíš do světa.
Přečetla jsem si článek ještě jednou. To, že se Lucie o rodiče bojí, bych jí nezazlívala, já se taky bojím o moje děti, když jedou autem. Ale to, že řeší, jak bude máma existovat pod stanem a jestli bude mít dost prádla, to už jsou opravdu zbytečné starosti. Nehledě na to, že když jsem prvně viděla ten nadpis, představila jsem si na té motorce 80leté staříky, a ne lidi v nejlepších letech
Jak je to dlouho, co si tu stěžovala jedna dcera, že se z rodičů stali "peciválové"
Já bych teda na motorku osobně nevlezla a pod stanem nespala, ale když to dělá někdo jiný a líbí se mu to, proč ne? Podle mě je ten zásadní problém v tom, že se Lucie plete do života rodičům, ne to, jestli někdo jezdí na motorce nebo ne.
Vzácně se tu zatím všechny shodneme.
Kdy jindy by si člověk měl začít plnit své sny než ve věku tvých rodičů? Mají konečně čas pro sebe, mají ještě dost síly, děti jsou dospělé, rodiče je ještě nepotřebují. Nejspíš nejezdí jako mladí blázni, takže to až tak nebezpečné není. Já je naprosto chápu. Vlastně jsi mě inspirovala. Letos ještě máme hodně práce a taky ještě pracuju, ale příští rok musíme s manželem něco vymyslet, abychom nebyli zápecníci. Tedy jestli nám maminky neonemocní ještě více a jestli nebude třeba pomoci s vnoučetem.