Jsem teta, ač nemám žádné synovce a neteře
Mám takový malý problém v komunikaci, říkala jsem si, že by mi maminky z řad Šťastných žen mohly pomoct vyjasnit pojmy.
Je mi 29 let, žiji s přítelem, končím studia na vysoké škole a řídím vlastní malou firmu. Mé biologické hodiny, jak je teď populární říkat, zatím netikají. Ne, že bych děti vůbec nechtěla, ale zatím na ně není ten správný čas. Většina mých kamarádek a známých odešla na mateřskou dovolenou, takže kontaktů s dětmi mám dostatek. Ráda si s nimi pohraju, ale ráda je taky vracím jejich maminkám a vracím se zpět do svého klidu.
Co mě ale překvapilo, je to, že jsem se (ač jedináček) nějak automaticky stala tetou. Naprostá většina kamarádek při komunikaci se svými dětmi o mně hovoří jako o tetě, případně jako o tetě Hance. Nelíbí se mi to. Jako tety neoznačuju ani sestry mých rodičů, oslovuji je prostě jménem. I pro kamarádky jsem vždycky byla Hanka, tak proč najednou ta změna? Vždycky, když se ozve: "Jdi za tetou... Teto, pochovej ho na chvilku...", připadá mi, že bych si měla navlíct zástěru a uvázat šátek pod bradu. Zároveň mě napadne scénka ze Svěrákovy Vesničky mé střediskové a mám chuť reagovat: "Ty jsi můj synovec? Že tě neznám! Ona vesnice se nám, mladý muži, změnila!"
Zatím jsem potichu, i když je mi to oslovení nepříjemné. Ale čím častěji to slyším, tím víc skřípu zubama.
Prosím vás, vysvětlete mně, bezdětné, proč jsem tetou dětí všech mých známých? Zavazuje mě to k něčemu? Kdybych byla jenom "Hanka", tak mě děti nebudou mít rády? Já tomu nerozumím, ale evidentně je to "tetování" běžné. Říkám si, že když to pochopím, líp to zkousnu. Kdo ví, třeba i já za pár let budu kamarádkám říkat teto, ale zatím mě to jen mate.
18.1.2008 Rubrika: | Komentářů 49 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem teta, ač nemám žádné synovce a neteře
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Hanko, to není tak zlé, to já jsem babička! Když byly mé dceři asi 3 roky, koupila jsem jí takovou hadrovou panenku se zelenými vlasy, panenka dodnes spí v postýlce a kontroluse, zda je přikrytá (a to už 18 let) a odjakživa mi jí dcera podávala se slovy "jdi k babičce, holka". Takže až ten okamžik nastane ve skutečnosti, budu už trénovaná 
Já nevím, ale já sem na to hrdá, že jsem "teta" dětí svých kamarádek.
.JPG)
Mě to připadá problém - neproblém. Vždyť zas tak o nic nejde. Pokud děti mluví, můžeš se se svým požadavkem obrátit přímo na ně - neříkej mi teto, ale jenom Hanko.
Já jsem taky "teta", ale vůbec mi to žíly netrhá.
Stanik: Šišlání na děti nebrat...
Taky to k smrti nesnáším, když se na děti šišlá...nejhorší je jeden můj známý, který šišlá na miminko a zároveň i na jeho 105 kilovou maminku...což je ještě brutálnější...
Hani klid.. ja jsem taky teta.. ac nemam zaden synovce ani netere... prco hned satek.. zalezi na pristupu, ne?
u me vsichni napr vedi.. ze decka mi rozhodne nebudou skakt po hlave.. dvakrat napomenu, potreti je mazec... a kupodivu ti mali certi tetu Stáňu zboznujou.. coz je nekdy fakt narocny
mno ale co muzes udelat aby sis neprisla jak debil... nikdy, ale opravdu nidky na decka nesislam.. a musi vedet, ze i pokud rodice poslouchat nemusi a vsechno jim projde, u me to jednoduse tak neni...
.JPG)
A to je problém se domluvit s kamarádkama, že jsi zkrátka Hanka a přeješ si, aby Ti tak říkaly i děti??
My jsme smanželem byli oba mezi svými známými první, kdo měl dítě. Oslovení teta a strejda nás nějak ani nenapadlo. Dcera zná naše kamarády jménama a taky jim tak říká, tety a strejdy jsme nezavedli, nějak nás to vůbec nenapadlo.
Když mi coby bezdětné říkaly dětičky mých kamarádek teto, tak to pro mne byla pocta, protože jsem věděla, že mi tím dávají najevo důvěru, že se neostýchají jít se třeba i pomazlit.
Stala jsem se "tetou" i psovi. Kamarádka říkala svému čtyřnohému Axíkovi "neskákej na tetu!!! No, když mohu být pro naše psí holky "maminka", tak proč né pro cizí "teta"
Jedny prázdniny před lety, když byli synáčci ještě malí a roztomilí, tak je hlídal manžel a objížděl s nimi známé a kamarádky. Mladší kluk se potom dívil "Mami, to jsem vůbec nevěděl, že mám tolik tet"
.gif)
Pro mě taky byly mamky kamarádky tety. Teď, v dospělosti jim prostě řikám jménem. Ale jedné z mých "pravých" tet bylo 14 let, když jsem se narodila a pro celou rodinu to byla Jitka. Tak i já jí řikala Jitko. Ostatní byly moc staré, na to abych jim řikala jménem.
Jitka je mnohonásobná tetička. Jedna její neteř jí řikala teto. Jednou Jitky syn na ní volal mami a malá neteř se zarazila a povídá "mami????"
a od té doby oslovuje Jitku teto-mami!! Nikomu se jí to zatim nepovedlo vysvětlit. Snad to časem pochopí
Tvoje starosti bych chtěla mít... Na oslovení teto nic špatnýho nevidím. Děti mají k tobě větší důvěru, když ti můžou říkat teto. Cizí Hana by jim toho moc neřekla. Když ti to tak vadí, tak to máš říct, ale mám dojem, že by se na tebe dívali jak na studený čumák...
.jpg)
Ahoj Hanko, to je proste tím, ze v ceské spolecnosti není zvykem aby díte dospelému tykalo a ríkalo jménem. Bud se vyká a oslovuje pání/pane a príjmení a nebo dostanes prirazeno nejaké oslovení. No a teta /strejda jsou v tomto prípade nejjednoddusí. Takze bud se s tím smírís, tak to v Cechách chodí a nebo proste vsem známým a i detem vysvetlís, ze se jmenujes Hanka. A ver deti to pochopí rychleji a bez predsudku nez dospelí. A pokazdé kdyz se prereknout tak s úsmevem opravuj, ze teta je hezký oslovení, ale ty jsi porád Hanka. Já mám podobný problém kdyz prijedu do Cech, protoze na oslovení príjmením a jeste k tomu s -ová na konci neslysím - ne ze bych to delala schválne, ale proste v Dánsku pouziji príjmení 1x do mesíce a tudíz ho nemám pod kuzí. A taky vysvetluju a vysvetluju ríkejte mi krestním, nelamte si s tím hlavu a deti jazyk, proste jsem Linda a tím to koncí.
.gif)
Já to taky nerada, ač "dětná" Opravdoví synovci mi říkají jménem,jen malému to občas ujede,ale zas moc často se nevidíme.A děti kamarádek jsem odjaktěživa učila taky na jméno.Taky se mi teta moc nezamlouvá. Možná to bylo tím, že jsem byla máma skoro ještě jako dítě(čerstvých 19) a měly jsme s kámoškou děti najednou, takže abychom byly v 19ti najednou mámy i tety, to už bylo moc. 
Jinak beru jako super uznání, když prosej dceru její kámošky,jestli by mi nemohly tykat.To se mi stalo zrovna před týdnem. Říkám,že samo, že ale žádná teta, jen Jana, ale a´t si nemyslí, že tím nebudu mít autoritu a poslední slovo . Myslím,že mě mají rády, a já je taky 
. Mám tím vlastně tři dcery a baví mě to, i když se doma vyskytují jen občas a různě se prostřídávají, jak u sebe navzájem přespávají ..
Teta je pro mě pocitově starší žena, jako "teta Pa" z Eva tropí hlouposti 
a to ještě dlouho nebudu.
Jinak svým vlastním tetám z rodiny říkám od jistého věku (kdy jsem z toho už měla trošku rozum) jménem...
.jpg)
Děti mých kamarádů mi taky říkají teto a moje děti tak oslovují spoustu našich kamarádů, vyjma těch kterým říkají křestním jménem.
Jéžiš, a ještě píšu špatně 
MNĚ to vadilo....
Myslím si, že spíš nejsi na toto oslovení připravená, protože v rodině nemáte malé děti. Je to pravda, že se to dětem lépe vyslovuje a hlavně se jim nepletou jména maminčiných kamarádek. Když ti to bude moc vadit, pokus se jim řici, aby ti všichni, i dospělý, říkali jménem. Možná to chce jen čas nebo se na to dívat trochu jinak a nic si z toho nedělat.
