Alkoholismus mého otce mne pronásleduje dodnes
Na své dětství nemám zrovna hezké vzpomínky. Můj otec byl totiž alkoholik a jeho opilecké běsnění nás doslova terorizovalo. Bohužel, maminka se mu nedokázala vzepřít a nikdy od něj neodešla. Je s ním dodnes a životem s ním je poznamená natolik, že z ní vyprchaly veškeré zbytky sebevědomí. Snažila jsem se jí domluvit, ale bezvýsledně.
Možná i proto jsem, co se alkoholu týká, až přehnaně podezíravá a obezřetná. Sama nepiji vůbec, skutečně ani sklenku vína. Nic. Je mi to odporné, jen to cítím. Vím, že v tomto ohledu patřím asi do extrému, a chápu, že většina lidí to má jinak a čas od času se při nějaké příležitosti napije každý.
Teď je mi 26 let a mám přítele. Poznali jsme se na podzim a za ten přibližně půlrok se náš vztah hodně posunul dopředu. Ještě nikdy mi s žádným klukem nebylo tak dobře jako s Matějem. Přesto řeším jedno „ale“, u kterého si nejsem jistá, zda je způsobeno mou přehnanou obavou z partnerova alkoholismu.
Matěj má totiž k alkoholu zvláštní vztah. Tím, že hodně jezdí autem, pije jen málokdy. Radši si nedá ani skleničku, aby nebyl následně omezený v případné potřebě někam zajet. Občas se však napije. Když má jistotu, že žádná nenadálá cesta nehrozí a zrovna se nachomýtne k nějaké příležitosti, kdy se pije alkohol (třeba na oslavě, nebo při posezení s přáteli), nezná míru a vždycky to skončí jeho totální opilostí, ze které následující den střízliví.
Stává se to nepravidelně, někdy jednou za týden, někdy dvakrát za měsíc. Když jsme spolu sami, nepije nikdy. Jen ve společnosti.
Tvrdí, že to má pod kontrolou, že se bez alkoholu obejde, ale občas se mu prostě stane, že trochu přebere. Má svým způsobem pravdu, nikdy jsem ho neslyšela si postěžovat, že by si dal pivo, ale nemůže kvůli řízení. Když ví, že nemůže, tak na pití vůbec nemyslí. Přesto mne jeho přístup, kdy je schopen se během chvíle opít pod obraz, docela děsí.
Možná jsem příliš kritická, nebo paranoidní vlivem negativních zážitků se svým otcem, nevím. Nerada bych jednou dopadla jako moje maminka. Vztah s alkoholikem je pro mne naprosto nepřijatelný. Co myslíte, mám být v Matějově případě obezřetná, nebo bych se měla spíš uklidnit a nedělat z komára velblouda?
16.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 49 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Alkoholismus mého otce mne pronásleduje dodnes
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Názor Renee koresponduje s tím,co člověk vidí v obchoďácích-lidi tlačí vozíky plný chlastu....Jakoby ožrání se bylo hlavní náplní lidského života.Nevidím žádné přednosti na opileckém blábolení někde v hospodě,baru atd.Vyhazovat peníze za to,co v konečné podobě vyčůrám nebo vyzvracím,mě tedy ani nenapadne.....Radost ze života se dá prožít bez alkoholické berličky.
Alkoholika jsem si vzala za manžela. Nemůžu od té doby vystát jakýkoliv alkohol. Po deseti letech jsem začala chodit s nádražákem, který taky chlastal. Říkala jsem si, že občas se napít není nic neobvyklého, a že jen já jsem díky tomu ex tak přecitlivělá na tenhle druh "zábavy". A že se to pokusím překousnout. Překousávala jsem to chvíli, pak mi ruply nervy a šel. Ono tam toho bylo víc, ale to pití byla jedna z hlavních věcí. A i kdyby to byla jediná věc, třeba bych s ním vydržela déle, ale nakonec by šel tak jako tak. Jestli je to jinak bezvadnej chlap, tak asi s ním zkus promluvit a vysvětlit mu to, jestli by to nebyl ochotnej respektovat.
My jsme v tomhle věku taky chlastali jak dogy, tak nevím, jestli je dvakrát, třikrát do měsíce moc nebo ne... každopádně časem nás to přešlo a dneska už nepijeme skoro nikdo. Tak třeba tu šanci máš :-)
Jinak si ale myslím, že pokud ho to nepřejde, tak i kdyby byl bezvadnější sebevíc a ty ses snažila to přecházet co to jen půjde, jednou ty kamna bouchnou a nevydržiš to.
Renee:
i 9.47 souhlas 
podrobné pozorování co , jak, kolikrát, počítání skleniček - stejne nepovede k ničemu jinýmu než rozchodu a možná rychleji z jeho strany.
Renee: 9.42
souhlas
kareta: Ale vždyť nic jinýho nepíšu. Samozřejmě že ne ožrat se do mrtě. Neudržení se na nohách a spaní na supermana na hospodským stole, to pochopitelně neberu. Ovšem tohle Sylva neupřesnila, jak to ten její má. To se můžeme jenom dohadovat.
A ještě bych doplnila, že abstinent s pijanem (i když mírným), to nikdy nedělá dobrotu. Sylva by si měla příště hledat takovýho, s kterým bude v tomhle zajedno.
Renee: za normální se to považuje v čr, ale není to normální, jo, kdyby si dal v pátek večer někde na baru s partnerkou nebo kamarádem skleničku, popř. lahvinku se sousedama, ale nikdy, NIKDY ne do mrtě se ožrat! To pak chlap ztrácí sex appeal..stejně jako ženská, NEOPÍJET SE, TO JE NORMÁLNÍ
Z názorů souhlasím jenom s Kawou. Ostatní mi přijdou značně paranoidní.
Mně osobně by tohle nevadilo ani co se za nehet vejde. Považuju to totiž za naprosto normální, po týdnu práce se odreagovat vymazáním hlavy. Pokud nemá agresivní opici, nechodí domů po čtyřech, nepozvrací si nohy a podobný extrémy, žádnej problém nemá. Znám lidi, co toho vypijou kvanta a není na nich téměř nic poznat a jejich život jim to nijak nenarušuje, ani život jejich okolí. Zbystřela bych pouze v případě, že se chová v opici jinak - nadává, vyvolává spory, dožaduje se hrubě sexu, zvrací, je mu jedno, kolik peněz propil, má výpadky paměti..... to potom jo, tady je opatrnost rozhodně na místě.
Pokud se ovšem chová normálně a nic z toho nedělá, jenom si prostě dá do volátka s kamarády, myslím, že on bude časem tím, kdo se na ten vztah vykašle. Ty výčitky mu totiž budou vadit čímdál víc a možná mu začne i vadit, že se Sylvou nic takovýho podnikat nemůže. Ono vyrazit si za zábavou a vědět, že partner mezitím sedí doma, aby mě pak kontroloval, kolik jsem toho vypila a jestli nejsem moc namol, není totiž dlouhodobě moc k vydržení 
U nás doma nikdo nepil alkohol,táta (pil pivo asi 4 lahve denně)si občas navíc chodil "ucucávat" něco,co jsme měli tzv. "pro návštěvu".Na Vánoce jsme mívali domácí vaječný likér,i my děti jsme dostali líznout z 2 cm skleničky....Přesto jsem byla velmi zaměřená proti alkoholu,né že bych se nikdy sama neopila(taky jsem si v mládí užila,i okna byla...),v tom smyslu,že jsem velice sledovala,jak se chová partner k alkoholu.Jakmile jsem nabyla dojmu,že někdo má problémy s alkoholem,což pro mě znamenalo,že se buď ihned opije a chová se divně(vytahuje se,je útočný,stane se agresivním,sebelituje se a fňuká...),tak jsem se s ním hned rozešla.Mě alkohol vůbec nikdy nechutnal,vždy jsem to pila jen proto,že ostatní pili a nechtěla jsem se moc odlišovat,ale spolkla jsem to jen s velkým přemáháním,i víno,natož něco ostřejšího.Naposledy,asi před cca 12 lety,mi bylo týden zle na umření po napoleonu(bylo ho nějak více,než jsem chtěla) a od té doby jsem nepozřela nic kromě kapky šampaňského na Nový rok.Být vámi,Sylvo,více bych sledovala,jak váš partner pití zvládá,co přesně dělá,jestli si ho kupuje domů,jak často se opije,proč se opije atd.Jestliže se vám to nebude líbit,tak se raději rozejděte a hledejte někoho,kdo alkohol moc nepije a nevyžívá se v chození do hospod....
jednou týdně nebo za dva týdny? to je trochu moc často. Navíc by už mohl znát míru. Proč se opíjjí - potřebuje zapít žal?
Obezřetná bych byla, navíc by měl vědět, proč ti to vadí. Pokud je mu to jedno, nebere ohled na tvé obavy.
Taky se říká, že ženy si hledají partnery podobný otcům, jestli sis nepřitáhla jinou verzi alkoholika....
kdyby si dal denně skleničku alkoholu třeba večer, vadilo by mi to méně než občasné ztřískání do mrtva! Za sebe- nešla bych do takového vztahu!
.jpg)
Já myslím, že obezřetností nic nezkazíš, ale dala bych si pozor, aby z obezřetnosti nebyla fobie.
Moje máma totiž měla také otce alkoholika a táta tím celý život trochu trpí - otrávila mu svojí fobií z alkoholu každé pivo.
Pokud nepije, může být opilý dřív, protože není zvyklý.
Můj názor je, že když se jednou měsíčně zduní, protože neodhadne míru, to bych považovala za přijatelné, ale každý týden, to už by pro mě bylo moc - také nemám k alkoholu dobrý vztah a opilí lidé jsou mi odporní
.gif)
Sylvo rozhodne se neuklidnuj, protoze predstava porouchaneho auta by mohla manzela "osvobodit" a verim, ze opijeni se bude jen stupnovat.
Hej, lidi maji stressy, pochopim,ze si vyjimecne vyrazi jednou za rok manzele spolu a zpiji se, ale tvoje situace je NENENE.
.JPG)
Záleží KOLIK toho vypije, pojmy "pod obraz", "totálně opilý" atd. moc neřeknou... Je agresivní? Stojí ho to peněz tolik aby to lezlo do rozpočtu? usíná v hospodě? to pro mě jsou důvody být obezřetná, ale jako samotné "zlití si rypáku nějakými šesti pivy a pár paňákama" jednou za dva týdny mi nepřipadá divné... kor když ví, že když nemůže, tak nemůže... tak proč by se na posezu nemohl rozšoupnout?
me osobne tohle pripada horsi, nez kdyby si dal i treba casteji sklenicku (treba k jidlu) ale skoncil u jedne nebo v lete pivo na zizen a po jednom dvou si rekl dost. to bych daleko spis popsala slovem zvlada. tyhle extremy,- bud nic nebo do mrtva 
