Kvartální pijan, nebo alkoholik?
Jsem rozvedená, sedmatřicetiletá žena, mám dvě děti 10 a 8 let. Teď chodím tři měsíce s mužem, s nímž jsme se poznali na oslavě kulatin přítele mé matky. Mám dokonce i trochu podezření, že jsme byli oba pozváni záměrně, abychom se seznámili. Oba jsme rozvedení, jemu je už skoro padesát let.
Na té oslavě jsme si celkem sedli, dobře se pobavili, taky se něco vypilo. Já nejsem moc zvyklá, tak jsem brzy měla pěknou špičku, on byl pod parou trochu víc a byl velmi zábavný. Prostě to tam sedlo, oslava, jak má být. Veselo, humor, uvolněnost.
Hned druhý den mi volal, o číslo si prý řekl mojí mámě. Nevadilo mi to, byla jsem ráda. Začali jsme se scházet, večeře, kino, procházky, fajn. Je mi s ním dobře. Zábavný, inteligentní, má rozhled a je hodně sečtělý. S dětmi jsem ho ale ještě neseznamovala, máma s přítelem si je ochotně berou na víkendy nebo přijedou pohlídat v týdnu, když chci jít ven.
Jak jsem psala, je mi s ním fajn, jsem ráda, že jsme se poznali. I jemu je v mé společnosti evidentně dobře. Přesto mi trošku hlodá červíček, a proto sem vlastně píšu. Nevím, jestli nejsem moc podezíravá, nebo nezveličuju něco, co za to nestojí.
Mám totiž dojem, že má můj přítel kladný vztah k alkoholu. Až příliš, patrně. Asi třikrát se stalo, že přišel na rande a byl cítit pivem, což se mi docela ekluje. Když si jdeme sednout, vypije v mé přítomnosti klidně čtyři piva za večer, nebo ztrestá celou láhev vína. Já ucucnu sotva decku. Pravda je, že když se trochu napije, je veselý, zábavný, nemá sklony být nějaký otravný opilec, natož se sklony k agresi. Takže bych to možná neměla až tak řešit.
Jenže nevím. Na můj vkus pije dost, jsme spolu tak čtyři dny v týdnu, včetně víkendu, a pokaždé do sebe nalije docela slušnou nálož. A to se možná přede mnou ještě krotí. Sílí ve mně obava, zda nemám co do činění s alkoholikem. Nebo s tím, jak se jim říká, kvartálním pijákem. Ale spíš si myslím, že je alkoholik, ti kvartální pijou jen jednou za čas, ne?
On by se už chtěl seznámit s mými dětmi, doslova se na ně třese, mám kluky a on se těší, jak se jim bude věnovat. Jenže já pořád váhám, bojím se, abych si nenaběhla. Je fajn, moc prima, chytrej, vzdělanej, sečtělej, to jo, ale ten alkohol mi prostě vadí. Ale zase skončit to jen kvůli tomu, že je schopný vypít za večer celou flašku, nevím, nebylo by to moc radikální?
Máte zkušenosti s alkoholiky? Já totiž ne, žádného jsem nikdy ve své blízkosti neměla. Myslíte. Že moje varovné světýlko bliká správně, nebo slyším trávu růst? Seznámily byste ho s dětmi?
14.2.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kvartální pijan, nebo alkoholik?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
taky si myslím, že je to hodně o toleranci a vnitřním nastavení.
Pro mě byl dost šok, když jsem nastoupila v Bavorsku do práce a kolegyně se naprosto klidně zeptala pacienta, který nemohl usnout, zda chce lahev piva nebo tabletu. V české nemocnici byl vždy striktní zákaz alkoholu /kromě urologie, kde mohli pánové s moč.kameny 1 lahev 10°piva denně - jako terapii/.
I lidi tady mi přišli jako násosky, říkala jsem si, jakto, že mají tak vysoký věkový průměr, když všichni tolik "chlastají" :D
Renee: docela s tebou souhlasím. Samozřejmě může jít o varovné signály, jak píše většina. Ale já jsem v článku zase nic tak katastofálního nenašla. Vlastně ani nevíme, kam Andrea s pánem chodí, kromě toho, že si jdou někam sednout. A pokud spolu sedí celý večer, je jasné, že málokdo vydrží cucat jedno pivo nebo dvě deci vína. A padesátiletý chlap se vážně těžko nechá vychovávat, aby místo piva pil perlivou vodu.
Manžel si dá taky po jídle s chutí pivo, já občas taky, o víkendu klidně u televize vypijeme dvě flašky vína, a nemyslím, že bychom byli rodina alkoholiků. Spíš by si Andrea měla ujasnit, co je ochotná tolerovat. Pokud někomu vadí třebas kouření, tak se taky nebude dávat dohromady s kuřákem. A jestli váhá, protože jinak je jí s dotyčným dobře, klidně ho může, jak tu zaznělo, představit dětem jako kamaráda, se kterým sem tam něco podniknou, a uvidí se. Hlavně by si o tom měli promluvit, on to nejspíš ani neví, co se jí honí hlavou.
.jpg)
Andreo, promluv si s ním o tom. Řekni mu, co ti vadí, že pije nad tvoji míru a že vyhledáváš spíše lidi, kteří nemusí za každou cenu pít.. Můj první přítel, se kterým jsem byla 3 roky (no jo, byli jsme strašně mladincí, rozešli jsme se, když mi bylo 21 a to bylo úplně jiný v tom věku, vím) pil hodně a stupňovalo se to, rok jsme spolu bydleli a já se s ním nakonec rozešla, protože pil skoro denně a když z někoho táhne alkohol mi strašně vadí. dnes je z něho troska, denně v hospodě, denně nalitej. Dávala bych si na to bacha, a rozhodně bych mu svoje obavy řekla.
Zkusila bych tu změnu programu. Jděte někam, kde je pití alkoholu neobvyklé, ale ne nemožné a uvidíš, čemu dá přednost. I nějaký víkebdový pobyt by se hodil. Něco jiného je být s člověkem několik hodin večer i když pravidelně, něco jiného pár dní v kuse.
Pokud ti něco vadí, tak tomu věnuj pozornost. On i život s člověkem, který je neustále cítit pivem, pokud je ti to nepříjemné, není nic moc. Na druhou stranu ale jsou lidi, kteří pijí pivo jako doplnění tekutin a nemá to na ně žádný špatný vliv, cítit je i třetinka po obědě.
Jestli je alkoholik běžný nebo kvartální je jedno, život s oběma je peklo.
Děti bych do toho zatím netahala, pokud ano, tak zcela nezávazně, je to prostě jeden známý, který s námi jede na výlet, nic jiného.
A vztah k alkoholu bych si pořádně proklepla. Ono by se pak mohlo stát, že ho přivedeš domů, kluci se v něm budou shlížet a přirozeně převezmou jeho kladný vztah k pití. Neříkám, že by se k alkoholu nemohli dostat i jinak, ale takovýhle vzor myslím dětem předkládat nechceš.
.JPG)
Vlastí: není zač, nejsem študovaný odborník, jsem jen praktik, který se snaží posledních asi šest let tomuhle problému porozumět..a je to dost fuška
Myslím, že se to vyřeší celkem rychle samo 
Jakmile Andrea tomu pánovi řekne tyhle svoje názory, pán se otočí na podpatku a zmizí. Pochybuju, že by si padesátiletý chlap nechal kecat do toho, kolik smí vypít piv nebo byl ochoten poslouchat neustálé výčitky, že zase proboha vypil celou sedmičku, ó hrůzo 
Jak už tady zaznělo, pokud si lidi jdou sednout do hospody, tak tam těžko budou dělat něco jiného než popíjet. Já spíš nechápu, jak může někdo sedět několik hodin u jedné skleničky, to musí být dobrý vyprchaný hnus 
Tihle dva se k sobě prostě nehodí. Paní jako abstinentka si musí najít abstinenta a pán nějakou, co pro ni není sedmička vína jezero a dá si s ním, nebo se nad tím aspoň nebude pozastavovat. Jak jsem napsala výše, jen ať si s ním promluví. On má právo vědět, s kým má tu čest, lepší dříve nežli později 
A že z toho bude hodně nepříjemně zaskočen a vezme zpátečku, tím jsem si téměř jistá Z článku to totiž vypadá, že doteď mu vůbec nepřišlo na mysl, že by dělal něco špatně.
Myslím, že důležitější než jestli je nebo není alkoholik je to, že se ti "ekluje", když to pití z něj táhne a že tolik nasává. A když ti to vadí teď, bude ti to vadit pořád - a to je přesně ta "drobnost" co dřív nebo později vztah otráví.
Zeptala bych se ho, jak to s tím pitím má, sdělila mu, že je mi líto, ale dost mi to vadí - no a pak se uvidí. Dala bych si pozor na nějaký přesvědčování jak moc to má pod kontrolou, ale viděla bych to najít si novýho pána.
lee: aha, díky za vysvětlení :)
Vlastí: fakt to nejde, protože chuť i nealko připomíná chuť alko piva a navozuje stav potřeby alkoholu...to jsou zkušenosti mého přítele a lidí z AA, dokonce by prý neměli jíst třeba oplatky s vanilkovou příchutí, protože vanilka připomíná chuť rumu....
pokud je to člověk, který nemá problémy s alkoholem, tak samozřejmě nealkopivo nevadí..
lee: s pralinkama chápu, ale nealko pivo nemá přece alkohol. pak to není závislost na alkoholu /fyzická záv./ ale závislost na "pít něco z flašky"? /psychická záv./
chápu pokud je to vyloženě léčený alkoholik, těm nedáváme ani léky ve formě kapek, kvůli obsahu alkoholu.
ale pokud chce někdo snížit množství přijímaného alkoholu, nepije čaj ani limonády a nahradil by normální pivo nealkoholickým?
mimochodem alkoholik, který chce nepít, si nemůže dát ani nealko pivo nebo pralinky...nebo dort prolitý rumem..
Vlastí: jo tak nějak, protože když se zeptáš alkoholika, který to ještě nemá přiznané, jestli nemá problém s alkoholem, nikdy ti to neřekne...
pokud má problémy s alkoholem a budeme někde pár dní spolu, kde nebude moct pít, mělo by to jít poznat lehce, abstinenční příznaky, jako nervozita atd. se nedají přehlédnout...
bohužel existuje i kvartální alkoholismus a tam je to o dost složitější, protože ten člověk nemusí třeba půl roku pít, může před ním stát denodenně láhev rumu a nevšimne si jí, ale když se pak stane něco, co zafunguje jako spouštěč, je to v háji a pak pije třeba čtrnáct dnů v tahu a nemůže přestat..
Zavčasu to utni.Jinou radu nemám.
Zavčasu to utni.Jinou tadu nemám.
lee: no a otestovat to by mělo být jednoduché, zkusit třeba obejít se celý týden bez piva nebo dát si nealkoholický pivo.
nebo pokud vidím, že nemám dost peněz, skrouhnout výdaje za alkohol, ne za jídlo nebo drogerku, že?
