Můj otec pustne
Máme v rodině velký problém. Mého otce. Před rokem zemřela maminka a tatínek zůstal sám. Je mu 72 let a se smrtí své ženy se pořád nemůže vyrovnat. Uzavřel se do sebe, nechce nikam chodit, jenom sedí doma, kouká na televizi a luští křížovky.
Chodím za ním několikrát v týdnu, abych mu uvařila a uklidila, protože on je absolutně nesamostatný. Maminka kolem něj dost skákala a táta si zvyknul na dokonalý servis. Dokonce i oblečení mu každé ráno nachystala.
Bohužel, návštěvy u něj mě psychicky dost vyčerpávají. Táta skoro nemluví, odpovídá jen na to nejnutnější. Ztrátou manželky hodně trpí a není schopen se trochu vzchopit. Připadá mi, jako by jen čekal na svou smrt. Zkusili jsme ho rozptýlit. Vzali jsme ho třeba na výlet nebo jsme ho na nějaký čas přestěhovali k nám. Ale nic z toho nezabralo. Je jako duchem nepřítomný, ublížený a smutný.
Zkoušela jsem s ním promluvit, navrhla jsem návštěvu psychologa. Zjistila jsem, kde je u nás ve městě možnost společenského setkávání pro seniory. On všechno odmítá. Nic nechce, o nic nemá zájem.
Myslíte, že je normální, aby byl ještě po roce od smrti své ženy v takhle depresivním stavu? Neměla bych ho k nějakému odborníkovi dotáhnout třeba násilím? Jsem z něj nešťastná, moc ráda bych mu pomohla. Jenže nevím jak. Na rovinu přiznávám i to, že ty několikatýdenní návštěvy a starost o jeho domácnost mě už unavují. Mám děti, manžela, chodím do práce, je toho na mě moc. Manžel na mě čím dál víc naléhá, abych tu situaci nějak vyřešila.
Připadám si jako mezi mlýnskými kameny. Na jednu stranu je má povinnost se o tátu postarat (jsem jedináček), ale mám povinnosti i ke své rodině a manželovi. Nevím, jak z toho ven. Jediná možnost je, že by se táta osamostatnil a postavil na vlastní nohy. Je fyzicky zdravý, nemá žádná omezení. Problém je ta jeho nalomená psychika.
Poradíte mi, co s ním?
6.6.2007 Rubrika: | Komentářů 50 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj otec pustne
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
i pejsci mají své osudy. Možná by bylo dobré narafičit to tak, aby se tatínek cítil jako zachránce.
Mrkni na www.nalezenci.cz,je tam seznam útulků z celé ČR podle okresů,handicapované pejsky najdeš na www.dejtenamsanci.estranky.cz,dobré stránky má i www.loz.teplice.cz a www.utulekplzen.cz,tam všude si i počteš a pomůže ti to k rozhodnutí.
Jestli si za života maminky pejska přál a nemohl ho mít, tak máš na polovinu vyhráno. Uvidíš, že ho to chytne a o zábavu má postaráno. Venčení, krmení, hraní si, určitě tatínek pookřeje.
Pro staršího člověka starší pejsek! Budou si spolu dobře rozumět a na procházce pes pána neuštve. Viděla jsem v televizi paní, která si schválně z útulků vybírala staré pejsky, protože jí bylo líto, že tam zůstávají a nikdo o ně nestojí - každý chce veselého, rozverného kamaráda a ti starší, i když jsou zlatí, jsou prostě....staří. To stejné s kočkami. Jenomže pro člověka, který je už pomalejší, klidný, je vhodnější pes vyrovnané povahy, který má na stáří skoro tytéž vlastnosti, co člověk - rozum, klid, věrnost, pochopení pro druhého - nedělá v bytě rozruch a nechá člověka odpočinout. Věřím, že takového pejska najdete. A napiš, jak to dopadlo
Lhasa: Přesně tak!
Já měla: pekinézka od štěněte,francouzskou buldočku,zuboženou a těžce nemocnou,už jednou m.j. odebranou od býv.majitelů,fenku jezevčíka z lovecké chovné stanice,její dcerku - mám doteď.Předešlý pejskové umřeli všichni přirozenou smrtí a věkem a doteď na ně vzpomínám s láskou.V únoru jsem si přivezla fenečku,křížence jezevčíka z útulku,má všechny dobré vlastnosti předešlých pejsků,je milá,mazlivá,přátelská a prostě nádherná.Mám dojem,že mám něco vzácného...Vždycky u nás budou dva pejsci a odteď už budou jen adoptovaní z útulku.
Mrkni se na adresu http://www.zivot90.cz/
Třeba Tě napadne, co by se ještě pro tatínka dalo udělat. 
Přikláním se ke psovi z útulku. Kolegyně sehnala dědečkovi starého hluchého pejska z útulku, kterému zemřel pán. Dědeček i pes jsou šťastní, a oba na sobě hrozně visí.
Štěně je ještě nevycválané, a trvalo by dlouho, než by si ho tatínek vychoval.
Hlavně vyber nějaké plemeno (nejradši malého křížence), co s ním není moc práce (stříhání, apod.)
Lidula: To, že má tatínek psy rád a že po psovi vlastně celý život toužil, je poloviční výhra Nevím, odkud jsi, ale v pražských útulcích to funguje tak, že přímo personálu řekneš, o co ti jde, a oni ti nabídnou vhodného adepta 
Qwea: Meryl: Tenhle pejsek má navíc fungovat jako duševní záchrana a ne jako ukázka vyšlechtěného plemene
Z útulku, říkáte? Asi jo. Tak ještě vymyslím, jak to navlíknu. Ale tohle by opravdu mohlo zabrat. On je táta totiž strašně sám. A psy má rád, myslím, že ho to chytne. Všem vám moc děkuju. Jste vážně prima. 
Lidula: Z útulku!Doporučuju malinko staršího,od dvou let výš.Menšího,klidnějšího.Takovej pejsek už je vychovanej,nic nerozkouše,nepočůrá,naopak je moc a moc rád,že má konečně svýho člověka.
.gif)
Lidula: souhlasím s Lhasou. Taky bych se přikláněla k pejskovi z útulku. Vím, co mi dalo za práci, než jsme vypiplali naši fenku od toho štěněcího věku. S tím je opravdu hodně starostí. Ale pes, který už ví, co je to venčení, je klidnější, stačí mu takové ty "důchodcovské" vycházky, by byl pro tvého tatínka asi nejvhodnější.
Lidula: Já osobně si myslím, že z útulku by to bylo lepší. Štěně je na výchovu náročný, zatímco pes z útulku už má svoje návyky, je mnohem menší pravděpodobnost, že bude devastovat byt, bude vděčnej za to, že se ho někdo ujal, tudíž věrnej (např. si bude hlídat, aby se pánovi venku neztratil ). Rodinná zkušenost praví, že odrostlí psi z útulku, kteří tam nejsou dlouho, neprošli nějakou dramatickou hrůzou, ale dostali se tam třeba proto, že jim pán umřel, nebo se zkrátka zaběhli, jsou nejvěrnější a nejsnaživější kamarádi
Děkuji vám všem. Vaše podpora a pochopení je pro mne moc důležité. Líbí se mi ten nápad s pejskem. To by mohlo zabrat. Že mě to nenapadlo dřív. Táta po psovi vždycky toužil, ale maminka si do bytu psa nepřála. To by bylo možná dobré řešení. Akorát nevím, sama zkušenosti nemám. Myslíte, že je lepší štěně, nebo nějaký pejsek z útulku?
.jpg)
mam-ča: jo je to s náma těžký ....
