Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Včera jste si zde mohli přečíst článek “Kde se žije nejlépe”, ve kterém autorka rozebírá průzkum z doby nedávné na téma, ve které zemi se obyvatelstvu daří nejlépe. Překvapivě na 1. místě se umístilo Dánsko. Nejdříve jsem chtěla přispět do diskuze, ale to bych ji zahltila, a tak zkusím shrnout zemí zaslíbenou zde.

Průzkum má pravdu ohledne přesčasů a volného času. Ovšem v zemi, kde je pracovní doba 37 hodin týdně, člověk poměrně těžko dosáhne na padesátihodinový limit, který byl určovací hranici průzkumu. Což odpovídá 7,5 hodinám práce denně a tudíž 16,31hodin volného času denně z průzkumu je také poměrně pravdivých (evidentně poledni pauza je můj volný čas, ale to je detail). V podstatě i kdybych pracovala denně o 2,5-3 hodiny více, tak pořád nemám šanci přesáhnout limit.

Zaměstnanost matek celých 78% aneb další kriterium ve výzkumu

S mateřskou dovolenou trvající maximálně 52 týdnu (rodiče si ji mohou v podstatě libovolně rozdělit mezi sebe), navíc plných 52 týdnu využije možná tak třetina rodin, se zaměstnanost matek udržuje poměrně snadno na tak vysoké hranici. Ovšem doporučuji zapsat potomka do pořadníku na jesle ten samy den, co matka zjistila těhotenství, zvlášť pokud mají v rodině starší sourozence a přeji si umístění dětí do společného zařízení. Nebo aspoň po cestě. Obec má povinnost zajistit místo všem dětem, ovšem na území obce. V realitě to znamená ,že odvezeme jedno dítě do 10 km vzdálené školky směrem západ a druhé dostane místo v 15 km vzdálených jeslích opačným směrem. Pořád je to stejná obec, a tudíž byl zákon dodržen. Výdaje za státní (nebo soukromou) péči o potomka se pohybují kolem 2.500,- kr za jesle a 1.500,- kr za mateřskou školku, pokud nabízí i stravování, tak se cena navyšuje zhruba o 1000,- kr na dítě. U dvou a více dětí jsou slevy, platí se 100% za dražší dítě a 50% za levnější dítě + stravování za obě děti v plné výši. Hrubou matematikou jsme zhruba na částce kolem 4 - 5.000,- kr za umístění dětí.

A když už rozebíráme zemí zaslíbenou, tak to vezmu z gruntu.

Průměrný plat se pohybuje někde kolem 25.-28.000,- kr hrubého. Dosáhne na něj (od oka) polovina obyvatelstva. Druhá polovina se rovným dílem dělí na výdělek nad 30.000,- kr a pod 20.000,- kr.

Velice zjednodušené se pokusím vysvětlit daňový systém, protože podrobný výklad by vydal na román. Daň se platí z KAŽDÉHO příjmu = výplata, podpora v nezaměstnanosti, důchod… Do hrubého příjmu cca do 30.000,- kr měsíčně je sazba kolem 40%, ovšem to je pohyblivé podle jednotlivce (jaký má majetek, úspory, kolik má dětí, jak daleko dojíždí do zaměstnání…). Všeobecně se dá říci, že obyčejný smrtelník platí něco mezi 37 - 43 %. V tom je zahrnuto zdravotní pojištění, daň státu a daň obcí. Členové církve platí 1 % navíc. Občané s vyššimi příjmy platí na daních zhruba o 15 % více.

Zdravotní pojištění se nevztahuje na optika, jakoukoliv rehabilitaci a zdravotní pomůcky. Standardní ošetřeni u zubního lékaře (preventivní prohlídka, výměna plomby, ošetřeni kazu…) je hrazeno zhruba z jedné třetiny, zbytek platí pacient.

Sociální pojištění / daň, jak je znáte z Čech, neexistuje. Pojištění v nezaměstnanosti si platí každý zvlášť dobrovolně přimo odborům. Jedná se o dávky v nezaměstnanosti + právnická pomoc při řešení sporu se zaměstnavatelem + pojištění pro předčasný důchod. Dohromady to dá částku do 1500,- kr měsíčně (různé odbory mají různé ceníky). Pojištěnec se může rozhodnout, zda bude platit všechny tři složky, nebo jenom některou z nich. Letos se ruší pojištění pro předčasný důchod. Například můj ročník bude mít nárok na důchod od 70 let a díky pojištění bych získala nárok o rok dříve, tudíž v 69 letech. Kvůli jednomu roku nemá cenu 25 let platit připojištění (aspoň podle mě).

V případě nezaměstnanosti vyplácely dříve všechny odbory podporu ve stejné výši. Od loňského roku platí novela a vyplácí se zhruba 90 % z posledního platu, nejvýše 17.000,- měsíčně (opět hrubého příjmů). Podpora se vyplácí po dobu maximálně 2 let a pojištěnec musí splnit řadu nařízení. Velice zjednodušeně lze říci, že právo na podporu v nezaměstnanosti má každý, kdo je pojištěný u odborů po dobu minimálně jednoho roku a za poslední tři roky má odpracován minimálně jeden rok (což odpovídá 1924 hodinám). Pro zajímavost: pokud pobírám podporu a seženu novou práci, musím odpracovat minimálně rok, abych měla nárok na novou dvouroční lhůtu podpory. Pokud odpracuji v novém zaměstnání kratší dobu (sezonní brigáda, zástup za mateřskou apod.) pokračuji po ukončení pracovního poměru v původním dvouletém období výplaty podpory.

Důchodové pojištění se platí stylem 1/3 zaměstanec a 2/3 zaměstnavatel, celkem se jedná o částku zhruba 10 - 12 % z hrubého platu. Firmy do 15 zaměstnanců nemají povinnost platit toto pojištění (a ano můžete si tipnout, kde pracují já). Důchod může být vyplacen po dosaženi důchodového věku buď jednorázově ,nebo měsíčně. V obojích případech se daní někde kolem 50 - 60 %.

Na státní důchod nebo na sociální dávky v nezaměstnanosti od státu běžný smrtelník nemá šanci dosáhnout. Pro zajímavost uvedu můj případ z roku 2002: životní minimum pro manželsky pár bylo 20.000,- kr hrubého příjmu, kolik má pár dětí, nikoho nezajímalo. Pokud by se oba manželé ocitli v hmotné nouzi, stát / obec jim vypomůže, ovšem pokud například mají příjem kolem 15.000,- kr hrubého měsíčně a mají 20.000,- kr na úsporách, musí manželé nejprve použít své úspory a to v poměru k životnímu minimu, což v tomto případě znamená, že jim úspory musí vystačit na přilepšenou 4 měsíce a pak teprve múzou požadovat finanční výpomoc od obce. Jaké jsou přesné sazby dnes netuším, ale princip zůstal nadále stejný.

DPH je jednotná 25 % na všem – průmyslové zboží, potraviny, služby....

Nakonec bych ráda dodala dvě věci: všechny informace prosím berte jako informativní přibližné částky. Vždy záleží na ekonomické situaci jedince a v jakém regionu bydlí, navíc jak právě zjišťuji, zákon se mění rychleji, než já čtu, a tudíž nelze situaci popsat konkrétněji.

Všechny částky jsou uváděny v kr, což je dánská koruna. V přepočtu 1,- kr odpovídá přibližné 3,50 Kč..

Určité jsem zapomela na 1000 dalších informací, ptejte se pod článkem a budu odpovídat, eventuelně napíšu pokračování.

Nakonec malá osobní poznámka k výzkumu – nezáleží na délce pracovní doby nebo kolik matek s malými dětmi je v pracovním procesu. Záleží vždy na lidech. V Čechách bude ona pověstná sklenice vždycky z poloviny prázdná, kdežto v Dánsku z poloviny plná, s tím žádný průzkum nic nenadělá.