Jiný kraj, jiný mrav aneb Co je kde „eklhaft“
Jiný kraj, jiný mrav. Jste-li citlivější povahy či máte slabší žaludek, po přečtení tohoto článku mi prosím nenadávejte, ano? Já mám žaludek v pořádku, zato citlivá jsem až dost. Tak nádech, a naordinujeme si trochu asijských zážitků z první ruky.
Pozor na kapesníky
Například používání kapesníku a smrkání. Věc zcela běžná a přirozená, trápí-li vás rýma, že? Avšak zkuste se vysmrkat před Číňanem. V lepším případě vám taktně oznámí, že děláte něco, u čeho by slušný člověk neměl být přistižen. V horším se od vás zhnuseně odvrátí a do konce života budete chodit s pomyslnou nálepkou „velké čuně“. Kdysi mě to dost zarazilo, obzvlášť poté, co jsem se jako zaměstnanec právnické kanceláře ocitla v kolektivu křehkých Asiatek. Rýmu měly všechny a neustále, a to kvůli klimatizaci na maximu. Za nic na světě by se nevysmrkaly. Vždyť je to tak neslušné! Má pracovní docházka se stala tak trochu utrpením, protože hlasité popotahování křehulek ve mně vyvolávalo lecco, jen ne libé pocity. Demosntrativně a téměř nepřetržitě jsem tedy kapesníky používala já, nabízejíc nesčetné balíčky udiveným kolegyním. Má nenápadná osvěta nezabrala. Nevadí. Doma smrkáme beze studu a na veřejných místech se chráním poslechem hudby z MP3. A prosím vás, kdybyste k nám náhodou jeli na dovolenou, tak se v případě nouze rozhodně nepokoušejte ulevit rýmě pomocí toaletního papíru. I kdyby byl zakoupen pouze a jen za tímto účelem. To byste totiž pro samou ostudu vůbec nemohli vyjít na ulici.
Když příroda zavelí
Jestli se vás rýma netýká, věřte, že vyhráno nemáte. Například takové puzení po požití kávy a minerálky je úplně přirozené, že? Už jsem překonala počáteční období, kdy jsem stižena potřebou na ulici obíhala bloky a hledala luxusní hotel za účelem použití WC. Časem jsem si zvykla na běžné turecké záchody, které na mě působí celkem hygienicky. Musí kolem nich proběhnout sem tam nějaká údržba, samozřejmě. Když ne, eklhaft zkrátka nepoužijete a raději se pídíte dál. Jako nedávno já. Jako na potvoru nebylo důstojné možnosti, až jsem ze zoufalství raději zvolila křoví v nedalekém lesoparku. Manžel sice hlídal, ale bílý zadek zřejmě svítí víc než jakýkoli jiný. A tak se mi už při zapínání kalhot dostalo malajské přednášky, jak nepřijatelně se projevuji na veřejnosti, nehledě na znečištění prostředí. (Veřejností bylo myšleno ono husté křoví, vzdálený blok kanceláří a silnice s průjezdností pět aut za hodinu ve špičce.) Vybavila jsem si neudržovaná WC v restauracích, kam se bežně chodí přes kuchyň, vzpomněla jsem si na záchodky u benzinové pumpy, kde unylá uklízečka oplachovala komplet celé zařízení kyblíkem vody, již chodila nabírat do kanálu za benzinkou...
Jak to tedy s tou hygienou vlastně je?
Někdy mi zůstáva rozum stát. Vážně. To neznamená že si stěžuju. Člověk si zkrátka musí najít dostupná a přijatelná řešení. Snažím se nad podobnými všedními záležitostmi vůbec nepozastavovat. Někdy to ale nejde. Nedávno mi jedna bodrá malajská matka přinesla snídani, od níž odháněla masařky. Její synek s nudlí u nosu mi zatím zveleboval posezení tím, že utřel stůl špinavým hadrem sebraným z podlahy. A tak jsem s dokonale asertivním úsměvem poděkovala, zaplatila a volíc smrt hlady jsem odešla od netknutého jídla. Vysvětlování bylo zbytečné, protože by to zkrátka nepochopili. Také jsem si odpustila pozvednuté obočí, když nás jedna čínská rodina pozvala na tradiční nedělní motlitbu v buddhistickém chrámu. Že se nemám před vstupem zapomenout vyzout, mi sdělovalo několik cedulí a slyšela jsem to přibližně stopadesátkrát. Nezapoměla jsem, přísahám. Nezapoměla jsem se vyzout ani přede dveřmi domu oné čínské rodiny. Proč se zouvám? Nejdu přece do chrámu... Do chrámu ne, ale do bytu se světlými koberci! Dostalo se mi pohledů vyjadřujících absolutní nepochopení mého konání. Až se koberce ušpiní, tak se vyčistí. Až nepůjdou vyčistit, koupí se nové. Zamyšleně jsem pozorovala ťápance na koberci, mezi nimiž se v jednom klubku kutálelo rozdováděné děcko a dvě koťata. Společně kolem sebe metali drobky z dětských piškotů a kočičích sušenek.
Snažím se, vážně. Své přednášky o hygieně polykám a praktikuji ve svém domě. Přece si nenechají radit od někoho, kdo je schopný vysmrkat se na veřejnosti a ke všemu v nouzi i do toaletního papíru!
17.6.2008 Rubrika: Cestování | Komentářů 52 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jiný kraj, jiný mrav aneb Co je kde „eklhaft“
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.kareta: mam takova obdobi, kdy mi cela asie s asiatama, jejich jidlem, zvykama a povahou zveda tlak uz jen pri pouhem pomysleni. To je pak lepe me nepotkat To je vzdycky znameni, ze si mam sbalit saky paky a vyrazit k mori nebo do lesa a vzpomenout si proc ze se mi tu tak libi
tak to bych se svou rýmou 12 měsíců v roce byla v pr.... popotahování nenávidím, když mi v době chřipek v MHD někdo za zády popotahuje a chrcele tahá až z paty tak bych vrhla
hancze: to bude to aikido...a často někoho sprdáváš?
kareta: tak to si nejak nepamatuju, myslela jsem ze je to nejaka mistni specialita. je to odpory . a kdyz tu nekoho spdnes, tak se na tebe usmiva. to je asijska sebeobrana...cim vetsi pruser, tim vic se umivaj
hancze: tady se taky mlaská, ale je to potupné
sorry za preklepy
kareta: maji hadici ale mozna ze na vylet si nosi cutoru
ad mlaskani jsi mi jeste pripomela - jak se u nas na ulici piska na holky nebo si kams hvizdne na partaka, tak tady se misto toho mlaska z toho jdu fakt do vrtule, uz nekolikrat jsem servala nejakyho chudinu, jestli mu pripadnu jako pes neco jina zvirena
měla bych problém, posmrkávání a mlaskání by mě zabilo, okřikuju i dceru ať nejí jako dobytek, mám z toho husinu a ...
Gargamel: já měla zato, že mají vedle wc bidet nebo hadici
hancze:
evelyn: jsem jednou byla u debaty par kamosu z evropy...licili...stojis na ulici a kolem tebe jde nadherna asiatka, kochas se kochas, predstavujes si....a najednou ta krehotina potahne az z paty a sup s tim na chodnik
kat:to je dobre....davas mi nadeji ze i s detma se da zit poklidne, tak nemusim umirat strachy z planovani rodicovstvi
supr debata
hancze: ale dobrý žijemvcelku poklidně
kat: taky te rada vidim a vubec ti nezavidim tri deti jak se vede prckum?
To bych asi nevydržela - už třikrát za sebou jsem měla děsnou rýmu a nevysmrkat se - tak se asi udusím.