Příliš ambiciózní rodiče?
Zajímal by mne názor čtenářek na situaci, která vznikla v naší rodině. Mám kvůli tomu spor se svou dcerou a jejím manželem. Důvodem je vysvědčení jejich dcerky, která v září začala chodit na osmileté gymnázium.
Hanička byla od mala velice nadané dítě. Když nastoupila do školy, neměla nejmenší problémy, od první do páté třídy nosila v podstatě samé jedničky. Proto bylo logické, že ji rodiče přihlásili na osmileté gymnázium, kam se bez problémů dostala.
Jenže teď přišlo první vysvědčení a na něm se poprvé v Hančině životě skvěla trojka. Jedna jediná. Pak měla asi jen tři dvojky a zbytek byly jedničky. Rodiče o tom, jak bude vysvědčení vypadat, samozřejmě věděli předem, takže nijak překvapeni nebyli.
Podle mne se bohužel nezachovali správně. Ne že by Haničku za trojku vyloženě plísnili, nicméně dali jí jasně najevo své zklamání a řekli, že za takové vysvědčení si nezaslouží žádný dárek. Předtím vždycky nějakou maličkost dostávala jako odměnu.
Hanička sama je z té trojky dost nešťastná a navíc ji trápí, že rodiče zklamala. Trojku považuje za velké selhání.
Mně se jejich postoj nelíbí. Možná se mnou, stejně jako oni, nebudete souhlasit, ale já si myslím, že dítě je zkrátka dítě. Žádná naprogramovaná mašinka, která jede bez zadření stále na sto procent. Děti mají také svá trápení, pocity, nejistoty. A to vše se přece může odrazit na jejich soustředěnosti a školních výsledcích.
Navíc – přestup z prvního stupně na osmileté gymnázium je pro dítě určitě velká psychická zátěž. Začíná v úplně nové škole, mezi dětmi, se kterými se teprve musí seznámit, musí poznat všechny učitele, přibude spousta předmětů. Na dětskou duši je toho opravdu dost, s čím se musí co nejrychleji vyrovnat, a k tomu se samozřejmě ještě učit.
Striktní odmítnutí dárku za vysvědčení se mi zdá přehnané a nesoudné. Myslím, že by měli spíše ocenit to, co se Haničce povedlo. Vždyť jedniček a dvojek bylo hodně, za to by si přece pochvalu a nějakou malou odměnu pro radost zasloužila. Jenomže oni se místo toho zaměřili na jednu jedinou trojku...
Moc ráda bych znala váš názor. Zachovali se rodiče správně, nebo jsou zbytečně přísní?
2.2.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 52 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Příliš ambiciózní rodiče?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.To je normální, že se dítě při přechodu na vyšší stupeň školy může zhoršit. Hlavně, aby každý rok postoupil do dalšího ročníku. Žádné dárky není třeba a v pololetí už vůbec ne. Stačí říct-Vysvědčení je hezké-nebo-Mohlo to být lepší- a tady máš peníze na permanentku na bruslák.Třeba.
orinka: talenka: nam mama rikala, ze se ucime pro sebe a nase skolni vysledky ji nezajimaly. Podepisovat si zakajdu jsme se s brachou naucili zahy, neb jsme ji tim nechteli otravovat
Kdyz chodily do skoly holky, tak taky zadne darky nedostavaly, ani me nenapadlo, ze bych jim mela neco davat
Tak to my jsem se sestrou dostávali vždy nějakou maličkost - čokoládu, mražený dort... ( obě stejně, i když sestra měla lepšejší známky ) - a takhle to funguje i ted doma - je výzo - zhodnotíme, pochválíme ,případně vytýčíme vyšší cíl a odměníme (čokoláda, cukrárna, pizza.... ) .
Heleno, co řešíš? Rodiče mají takový přístup a Ty jako rozmazlovací babička můžeš vnučku pozvat do cukrárny a užít si to
orinka: mě teda vždycky mrzelo, že jsem nic nedostala...aspoň za účast mi naši mohli něco dát
evelyn: hm, teď teprve vidím, že máme podobné názory.
já jsem na střední škole vůbec žádné dárky za vysvědčení nedostávala, to snad tak do páté obecné a ani to nic zvlášť, bralo se jaksi samo sebou, že mám vždycky buď vyznamenání anebo dobrý průměr, nezdálo se mi to vůbec divné. Mně úplně stačilo, že byly prázdniny
evelyn: beru to jako ocenění půlroční práce. Dospělí za svou práci dostanou plat. školáci se připravují do školy, taky jim to dá zabrat - a pololetně se zhodnotí jejich výsledky. Pochvala, malý dárek, mi připadá adekvátní ocenění snahy.
A trojka na gymplu často bývá hodnotnější, než samé jedničky na základce. Mezi slepými jednooký králem, že...
Jinak co bych asi tak poradila... předpokládám že víte jaké měla Vaše dcera známky na vysvědčení. Tak pokud to nebyly samé jedničky, možná bych se opatrně zmínila o tom že i přes to je v životě úspěšná, nebo něco v tom smyslu..
Na základce mi vždycky říkali "hlavně nechoď na gympl" a na gymplu mi říkali "hlavně nechoď na vysokou".... na školu kde jsem teď se mnou šlo i hodně těch jedničkářů. Vybouchli jako první... neunesli fakt, že tam najednou nejsou nejlepší. Takže myslím že dcerce rodiče zadělávají na problémy. Nicméně když v tom budou pokračovat, tak ona s nima v pubertě pěkně zacvičí:) a pak bude ze všeho nejvíc potřebovat chápajícího člověka - Vás Heleno.
Se mnou je to tak - na základce trojky, na gymplu čtverky, na vejšce 1-2-3 rozděleny zhruba na třetinový poměr. Vzhledem k mému "studijnímu nasazení" (nikdy jsem se neučila) mě naši chválili i za ty trojky, i dárečky byly. Ještě dneska na univerzitě potkávám lidi kteří jsou vystresovaní že nemají za 1 a dokonce kvůli stresu i zvrací a bojí se jít s takovou známkou domů (je jim přes 20!). A nemůžou pochopit jak to že já jsem s trojkou vysmátá.... život není o známkách. Vždyť se dokonce uvažuje o jejich zrušení a přechodu na slovní hodnocení.... jsem pro všemi deseti. Známky děti akorát stresují a rodiče ještě víc.
ja vubec nechapu, proc se za vysvedceni davaj nejake darky.
Ota: moc moc - většinou jsou z nich šedý myši, zatímco my čtyřkaři vládneme této planetě
To je těžký, holka nastoupila mezi "výběrovou elitu" (to myslím i ironicky, soudím podle toho jak se přijímá na výberovou školu tedy ono slavné "králem jest test") a na druhou stranu ji předtím možná zpovykali sami "přehnaným dárečkováním za jednušky" .
Prostě si s ní měli sednout a jasně jí říci, že odsud až podsud je dárek, dále možná pochvala a kde tedy začíná ona hranice "hrůzy".
Možná se taky sev prváku měli zaměřit na průměr .... myslím že ta malá musí mít průměr okol 1,6-1,7 což je na prvák VYNIKAJÍCÍ...
Též by mě zajímalo z čeho že to tu 3 má? Ne každý vyniká naprosto ve všem.
Taky by měli zvážit logický fakt , že se tam sešli prakticky samí jedničkáři a protože v česku známka vládne tak i zde se musí sortýrovat....
Znám výběrovou školu ( kolegovo dítě), kde samé jedničky mají maximálně 2-3 lidi ve třídě a trojka je brána jako dobrá známka. Průměr třídy je pak někde kolem 2,4-2,6 a nikdo nemá pocit, že se tam děti neučí ...
Náš nejstarší " vrchní puberťák" pocházi z rodu totální jedničkářky až po VŠ ... červený diplom a tak ... (tchán ji doslova učením terorizoval ,na druhou stranu se se všemi svými dcerami učil celé hodiny ... takže to nakonec nenáviděly a ty mladší mu po převratu s VŠ sekly a jely do světa) a ze mě odřeného trojkaře a reparátníka.... takže oba máme celkem rozumný přístup a klukovi jsme na prvák kdysi dali "žolíka" čili jsme mu řekli, že budem rádi, že proleze a on to vzal tak že ulovil hned v prvním pololetí "náběh na vyznamenání" ..
CELOU SVOU LITANII ZAKONČÍM OTÁZKOU :" KOLIK ZNÁTE ZE SRAZŮ TŘÍDY JEDNIČKÁŘŮ A VYZNAMENÁVANÝCH, KTEŘÍ PAK V ŽIVOTĚ NIC NEDOKÁZALI, NIC POŘÁDNÝHO NEUDĚLALI A NIKAM NIKOHO NEVZALI ? "
i Myslím si,že za vysvědčení v pololetí by měla být jen pochvala nebo pohovor o tom,proč se nedařilo,na konci roku už bych nějaký dáreček za dobré výzo dala.Ale stejně bude rozhodující vysvědčení až v septimě nebo oktávě,tak o co jde...