Splněné a nesplněné dovolenkové sny
Sotva jsem jako dítko školou povinné počala vstřebávat jakýs takýs kulturně-zeměpisně-historický přehled, usadila se v nejhlubším nitru mé tehdy dětské duše nepřekonatelná touha alespoň jednou jedinkrát uvidět na vlastní oči pyramidy v Egyptě.
Dlouhé roky jsem si myslela, že tento starověký skvost zůstane mým zrakům dostupný pouze z knih a televizních dokumentů. Vycestovat do Egypta bylo za socialismu takřka nemožné, později, kdy už to takový problém nebyl, mi na cestu do Afriky chyběly peníze.
Až ve svých dvaačtyřiceti letech jsem se konečně dočkala, s chvějícím srdcem poprvé v životě usedala do letadla a mířila do mé „země zaslíbené“ – do Egypta. Vlastně jsem tehdy prožívala něco jako několikanásobnou premiéru: první let letadlem, první setkání s mořem (když pominu pár dní u Baltu, kdy se teplota nevyšplhala na víc než 17 stupňů) a hlavně…pyramidy! Na vlastní oči jsem měla spatřit to, o čem jsem dlouhá léta jen bláhově snila.
Byla to první dovolená v tomto stylu, kterou jsem za svůj život absolvovala, a navždy ve mně zůstane hluboce zakořeněná. Prožila jsem něco jako zhmotnění snu, o němž jsem si myslela, že se nikdy nemůže stát realitou. Dodnes si vybavím každý den a každou chvíli, které jsem v průběhu oněch několika egyptských dní prožívala…
Horké slunce a pouštní vzduch, který mne omráčil hned po výstupu z letadla, vyprahlá země, polouschlé palmy, skromné příbytky místních obyvatel v kontrastu s velkolepou nádherou hotelových komplexů. Nádherné, průzračné moře plné barevných ryb mi doslova učarovalo i přesto, že jsem hned první den koupila přímo do chodidla poctivou dávku od mořského ježka. A hlavně pyramidy. Okamžik, kdy jsme se autobusem proplétali Káhirou a najednou se před námi objevily jako na dlani tři překrásné, starověké skvosty, byl nepřekonatelný.
Od té doby jsem tam nebyla. A přemýšlím, jestli bych se do Egypta chtěla znovu podívat. Možná, že ne, třeba je lepší uchovat si vzpomínky tak, jak je v sobě mám uložené ze své první návštěvy, kterou jsem si splnila svůj dětský sen. Možná by mi další návštěvy přinesly zklamání, rozčarování. Takhle mám Egypt uchovaný jako velkolepý zážitek, jako něco, co člověk zažije jen jednou v životě.
Máte také nějaké své sny, které se vám splnily? Nebo na jejich naplnění teprve čekáte? Kam byste se chtěli podívat?
Omluvte sníženou kvalitu fotografie.
26.2.2009 Rubrika: Cestování | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Splněné a nesplněné dovolenkové sny
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Můj sen bylo moře, Jakékoli. To se mi už dvakrát splnilo. A taky chci zároveň poznat pořádně Českou republiku. To si budeme plnit letos. Vyrazíme na motorkách po krásách naší země. Už se moc těším.
Můj největší sen je moře. Baltské, Černé, Středozemní, jakékoliv. Tento sen si naštěstí (zaklepala jsem to do dřeva) každoročně plním. Snad se mi to povede i v letošním roce. Ale můj nesplněný sen asi bude rozbouřený oceán. Stát nad ním někde na útesu a dívat se. Njn.
JarkaP: já těžko snáším horko, tím se mi zužuje volba, ale stejně se mi nejvíc líbí tady u nás, až na to moře tu máme vlastně všecko a za jeden život se to ani poznat nedá. Vždycky jsem ale měla přání podívat se do jihoamerického pralesa. Uznávám, že je to přání šílené a že se tam podívám tak leda v cestopise. Ale nedávno jsem koukala na snímek o Roraimě, tam to musí být opravdu parádní. Taky Jižní Amerika, stolová hora, přístupná i turistům.
můj sen se nikdy nesplní,prožít 14 dní prázdnin ve věku 10 let,znovu trhat třešně,prolézat roští na Hejtmance,stavět bunkry v břehu Jizery a houpat se na větvičkách vrb na louce u řeky.Brodit se v ledové vodě a trhat blatouchy,
Island nebo Nový Zéland
nebo aspoň sever Norska, Švédska....
Moc ráda cestuji po naší zemi a je to inspirace na celý život, je tu spousty krásných míst, kam bych se ráda podívala Když to vezmu celosvětově, mým snem byla vždycky Čína a Indie, ale to se mi asi nesplní. Jinak s dcerkou taky toužíme po Egyptě, na to snad taťku ukecáme - pro něj je nejlepší dovolená na chalupě
orinka: Taky mám jedno místo z dětství, na které ráda vzpomínám. Léta už jsem tam nebyla a snad ho opravdu teď radši ani vidět nechci. Lešpí krásné vzpomínky, než tvrdý střet se současnou realitou.
Meryl mám stejný sen jako ty, vidět na vlastní oči pyramidy, zajít si do muzea v Káhiře..
Určitě se tam jednou podívám, vím to. Jen se trošku bojím zklamání..
já si přála navštívit Paříž , a to se mi povedlo,ale klidně bych si to zopakovala
elephant: to víš, holka, vzpomínky na dětství jsou to nejhezčí, co mám. Loni jsem se byla podívat právě tam, kde byla předtím ona třešňová alej, chodili jsme tam lítat, randit, třešně rostly kolem tzv. Kokůrky, třeba to tam někdo taky znal. I bělice tam byly, na břehu byl vyšlapaný chodníček v trávě, pod břehem širší cesta tak pro povoz s koňmi. Nad splavem se dalo koupat, pod splavem brouzdat. Dnes?! Zarostlé křížem krážem, člověk se tam ani neprodere...radši se nevracet.
cestuju ráda a moc, po čechách o víkendu, na dovolenou jezdím nejméně dvakrát do roka. největší sen jsem měla Austrálii a můžu říct že byla úžasnááá. takže mám splněno na 100%.
Když jsem byla mladší tak vedlo jednoznačně Řecko a Egypt. Teď toužím po Finsku, Norsku a Islandu.
orinka: Úplně jsi mě po ránu dojala.
moje přání jsou zároveň skromná i nesplnitelná. Ráda bych se znovu podívala do míst, kde jsem vyrůstala, abych je našla taková, jaká byla tehdy. Nepotřebuju exotiku, ale ztracenou třešňovou alej, park, ve kterém jsem se učila jezdit na kole, potůček se splávkem a čistou vodou, škeble....vím, že už je všecko dávno jiné a žádná cestovka by nedokázala vrátit to, co už není.
země bývalého SSSR, vlastně celou asii, lat. Ameriku, pacifik...chjo, to nestihnu
Egypt Taky sním svůj nesplněný sen, podívat se na pyramidy........ asi ještě dlouho jen snít budu.
Taky by to byla premiéra - letadlo, moře.....