Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Plně s Vámi souhlasím,každý kdo se dostane na gymnázium se trochu zhorší ,měli by dceru podpořit a pomoci jí a dárek jí dát,konec konců učí se pro sebe a ne pro rodiče,snaha se cení vždy a za každých okolností

jo, přestup ze základky na gympl je náročný, zejména první rok.
Rodiče maj přehnaný nároky. Jaký měli vysvědčení tehdy oni, to by mě fakt zajímalo

Tento školní rok nám děti taky nastoupily na gymnázium, syn na 6-ti leté, dcera na 4-leté.V pololetí měli oba samozřejmě horší vysvědčení než na základce, ale to se dalo čekat.Na ZŠ patřili oba k nejlepším žákům ve třídě, tady je takových dětí víc, ale už na začátku nás profesoři upozorňovali, že 1. pololetní vysvědčení může být o 1-2 stupně horší než dříve, že si z toho nemáme nic dělat, protože je to naprosto normální.Dcera ZŠ končila se samými jedničkami, teď v pololetí měla 3 dokonce tři, protože měla velice ,,krizový" říjen a pak už to jen doháněla. Ale to se zase srovná, i když se samými 1 opravdu nepočítáme :) Děti se mají chválit, obzvlášť, když se snaží a rodiče se jim mají věnovat i v průběhu roku a ne až při vysvědčení. A odměnu si samozřejmě zaslouží!

Přechod ze základní školy na osmileté gymnazium je naročný, je tam více předmětů,určitě i vyšší studijní nároky na děcka. Na první vysvědčení je to pěkné, holčina si trojku do konce roku může hravě opravit. Měli ji spíš povzbudit a motivovat ne se tvářit zklamaně!

rodiče hlavně měli sledovat průběžně její známky a bylo by jim jasné, jaké to vysvědčení bude, ne?
tak měli pomoci, třeba i doučovaní sehnat....

mam-ča: promiňte, že jsem použila část Vašeho názoru. Četla jsem ho až následně.

Rodiče měli pořád samé jedničky? Já mám dobře v paměti své chabé výsledky na gymplu, takže křičím jen málo. Nejdůležitější je odmaturovat, odpromovat a snažit se uplatnit. Hlavně dítě přílišnou přísností neodradit.

pavlina: jo jo, rodiče se mohli snažit už během pololetí dcerce vysvětlit, co jí nešlo, a ne ji pak buzerovat za vysvědčení

Bellana: naprosto s tebou souhlasím, babička má jednat podle svého přesvědčení a samozřejmě má vnučku podpořit a eventuelně podarovat.
Trojka je známka dobrá a pokud to rodiče nevědí, možná by stálo za to omrknout jejich vysvědčení z prvního ročníku gymnázia / ne ze 6 třídy, protože to je rozdíl !!!!/
Zadělávají si akorát na problémy, až dítě zneurotizují a budou lítat po psychologických vyšetřeních a přemýšlet, kde se stala chyba. Babičko Heleno, máš za 1*

S postojem rodičů vůbec nesouhlasím.

kareta:
souhlas. nemám pocit , že nekoho deptali, krome toho nevíme, co se odehrávalo behem školního roku, třeba to s ní opakovane probírali atd.

Vysvědčení je jen vysvědčení...proboha...syn od mala věděl, že pokud nepřijde se samými jedničkami, tak má jít rovnou pod most (asi v druhé třídě u nás byla kauza, že dítě dostalo dvojku, bálo se domů a přenocovalo někde ve stohu )...u nás známky neřešíme, zajdem na pizzu a basta..když je pěkný..ok..když není, tak ví na čem zapracovat

Řekla bych, že dítě nepodpořili, nějaký ten malý dárek dostat mohla, dítě to povzbudí a má radost a chuť se dál učit. Zbytečné stresy pro děti od malička, ať si rodiče vzpomenou na své roky na základce. Určitě je dnes všechno těžší a po dětech je toho někdy vyžadováno moc.

Moje dcera je taky v šesté, akorát na základce v matematické třídě a taky donesla jednu trojku a tak jsem jí zakázala počítač. Jenomže u ní je to o tom, že je prostě línej flegmatik. Nedělám z toho tragedii, ale musela jsem něco udělat, aby to vysvědčení nebylo čím dál horší. A zdá, že to funguje, včera jsem ji přistihla, jak si ještě v posteli opakuje učivo, což se nikdy předtím nestalo. (Ten počítač nemá zakázaný úplně, má přístup denně hodinu a v sobotu celý den.) Aspoň má motivaci.

Je to velká změna pro dítě a myslím si, že jedna trojka nic neznamená. Na konci roku to může být lepší nebo i horší. Nejhorší je, když rodiče chtějí od dětí to, co sami nedokázali a jejich požadavky jsou vysoké.