Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Sotva jsem jako dítko školou povinné počala vstřebávat jakýs takýs kulturně-zeměpisně-historický přehled, usadila se v nejhlubším nitru mé tehdy dětské duše nepřekonatelná touha alespoň jednou jedinkrát uvidět na vlastní oči pyramidy v Egyptě.

Dlouhé roky jsem si myslela, že tento starověký skvost zůstane mým zrakům dostupný pouze z knih a televizních dokumentů. Vycestovat do Egypta bylo za socialismu takřka nemožné, později, kdy už to takový problém nebyl, mi na cestu do Afriky chyběly peníze.

Až ve svých dvaačtyřiceti letech jsem se konečně dočkala, s chvějícím srdcem poprvé v životě usedala do letadla a mířila do mé „země zaslíbené“ – do Egypta. Vlastně jsem tehdy prožívala něco jako několikanásobnou premiéru: první let letadlem, první setkání s mořem (když pominu pár dní u Baltu, kdy se teplota nevyšplhala na víc než 17 stupňů) a hlavně…pyramidy! Na vlastní oči jsem měla spatřit to, o čem jsem dlouhá léta jen bláhově snila.

Byla to první dovolená v tomto stylu, kterou jsem za svůj život absolvovala, a navždy ve mně zůstane hluboce zakořeněná. Prožila jsem něco jako zhmotnění snu, o němž jsem si myslela, že se nikdy nemůže stát realitou. Dodnes si vybavím každý den a každou chvíli, které jsem v průběhu oněch několika egyptských dní prožívala…

Horké slunce a pouštní vzduch, který mne omráčil hned po výstupu z letadla, vyprahlá země, polouschlé palmy, skromné příbytky místních obyvatel v kontrastu s velkolepou nádherou hotelových komplexů. Nádherné, průzračné moře plné barevných ryb mi doslova učarovalo i přesto, že jsem hned první den koupila přímo do chodidla poctivou dávku od mořského ježka. A hlavně pyramidy. Okamžik, kdy jsme se autobusem proplétali Káhirou a najednou se před námi objevily jako na dlani tři překrásné, starověké skvosty, byl nepřekonatelný.

Od té doby jsem tam nebyla. A přemýšlím, jestli bych se do Egypta chtěla znovu podívat. Možná, že ne, třeba je lepší uchovat si vzpomínky tak, jak je v sobě mám uložené ze své první návštěvy, kterou jsem si splnila svůj dětský sen. Možná by mi další návštěvy přinesly zklamání, rozčarování. Takhle mám Egypt uchovaný jako velkolepý zážitek, jako něco, co člověk zažije jen jednou v životě.

Máte také nějaké své sny, které se vám splnily? Nebo na jejich naplnění teprve čekáte? Kam byste se chtěli podívat?

Omluvte sníženou kvalitu fotografie.