Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Fany08 - po roce je to ještě lepší - teda my máme těch 14 měsíců. Prostě děláme všechno společně. Nepotřebuju aby si jedno dítě samo zahrálo a já šla třeba krmit nebo ukládat druhé, prostě se to udělá najednou. Mě třeba rozdíl 2,5 a více roků příde už moc, protože to nejde takhle krásně sladit dohromady.

Mně osobně vyhovoval rozdíl přibližně kolem 2 let. Ve dvou letech jsem měla děti samostatné, takže když jsem se potřebovala věnovat miminu, nakojit ho, uspat, druhé dítě si vydrželo hrát vedle samo v pokoji. Ti dva s dvouletým odstupem si spolu rozumějí, hrají, než prostřední se starším, kteří jsou od sebe 4 roky, dřív se mi bohužel nezadařilo počít. Dětem jsem se dokázala věnovat všem stejně, neměla jsem vůbec pocit, že bych něco nestíhala, za to si myslím, že honička by pro mně byla , kdybych je měla po roce.

Rena.h:
dvojčat jsou uplne o nečem jiném než deti rok po sobe - mají stejné poteby, stejný režim dne atd - rok, ro a pul po sobe je určite daleko náročnejčí.

a obecne k vekovým rozdílum si myslím to, co tady určite bylo napsáno - je to jedno - všechno má pro a proti

lepsi je hned po sobe.mam dvojcatka a ted uz si zacinaji hrat a je to cim dal lepsi.i kdyz to je zaprah,to je jasne.moje sestra je o rok mladsi a mame vybornej vztah.lepsi nez jini sourozecci kteri maji od sebe vetsi vekovy rozdil.presto ze sme kazda jina-a to ve vsem,tak se o sebe dokazeme oprit.zaroven jsme lovili kluky,zaroven resili skolu..
chtela jsem deti taky o rok,max 2.nakonec mam dvojcatka tak to mam vyresene

to se teda rozhodně nedá vůbec říct, protože stejně jako každý věkový rozdíl i každý věk má své pro i proti a stejně tak i každý sám za sebe ať už rodič či sourozenec , to vidí prostě jinak rozhodnutí je pak stejně jen a pouze na páru samotnéma to jak se k sobě děti chovají jaký mají vztah nebo do jaké míry chod domácnosti , zájmy nebo potřeby každé další dítě ovlivňuje , je zase jen věcí přístupu
já jsem se sestrou 4roky od sebe, máti říkala ideál, mě to nevyhovovalo vůbec(jsem starší)a moje sestra naopak říká, že byla šťastný dítě se super ségrou sama má děti 3 od sebe po 2letech a je nešťastná a vyšťavená, ale!! těší se na věk kdy budou samostatné a budou si blíž, protože budou věkově blízko a tak společné zájmy a hry... sestřenice má děti od sebe 19měsíců, kluka a holku, do 8let se nenáviděly,, praly, mlátily, sprostě si nadávaly..dnes je jim 10a skoro 9 do dnes nejsou jedna ruka, le už je to lepší, občas už se snesou v jedné místnosti

my máme děti první dvě o 3,5roku a osobně už bych nikdy tak blízko děti nechtěla, ovšem pouze v dětském věku, holčička byla ještě malá až měla brášku a musela se stát velkou nikdy si ale neubližovaly a mají se rádia dnes, je jim 10a 14 a jsou jedna ruka a ten nejmladší? tomu je 2,5 a nemá ani problém se staršími sourozenci ani oni s ním, milují ho, on je, ale mají jasně vytyčené hranice vzájemně, on ví, že s bráchou je to jiný než se ségrou ta je prostě už spíš jako dospělá teta než partner na hraní

a mohla bych pokračovat s tím, co jsem kdy kde vypozorovala u známých či příbuzných, vhodný věkový rozdíl neexistuje každíé dřívější či pozdější pro je vykoupenu opakem v době předešlé či příští

monja: do čtvrtého dítěte teda opravdu nejdu , a krom toho benjamínkovi je už 8, takže už se s tím nějak popereme.

Kominice, to u vás bylo podobné, jako u nás. mám dvě starší sestry, které jsou od sebe o 18 měsíců - ty to táhly vždycky spolu, pak po sedmi letech brácha - takový prostřdní jedináček a za dalších jedenáct let pán já, úplný jedináček. Má puberta a matka v přechodu, to byla fakt lahoda, brrr
Jinak brácha má děti od sebe o šest let a tam je to, jak se tu píše samé "vypadni", pak hromada nepublikovatelných titulů a oslovení a nakonec nejstarší nechce za žádnou cenu dělat na dovolené, to samé, co ten nejmladší a prostřední si dělá co chce.
Ségra má děti o 18 měsíců a 20 měsíců a doteď, ikdyž nejstarší má už 18, dělají všechno společně a žádné výraznější konflikty mezi nimi nejsou. Samozřejmě, že si občas vjedou do vlasů, ale jinak drží spolu, mají společné známé ... Příjde mi to jako taková idylka.

Já bych se přiklonila spíš k názoru manžela - je logický. Ovšem, je třeba vzít v úvahu, že dokud děti trochu nepovyrostou, byl by to zápřah.
Moje sousedka měla holčičky po roce. První tři roky to byl masakr, ale od té doby naprostá pohoda - všechno při jednom

Souhlasím s vaším manželem, mám děti od sebe 14 měsíců, teď synovi budou tři, dcerka má 21 měsíců. Když se malá narodila, byl syn pořád ještě miminko, sotva začal chodit, odvozila jsem je v tandemu, kluk je pomalejší, takže ho naše slečna krásně dohonila a zrovna rušíme kočárek pro oba. Krásně si vyhrajou, nežárlí na sebe, protože když se malá narodila, syn to ještě nějak nevnímal a teď jim příde, že jsou dva odjakživa. Všechno dělají společně. myslím, že ještě ideálnější by byla dvojčata.
Má rada je, čím dřív, tím líp!

já mám děto od sebe 6,5 roku.Někdy je to paráda...holka uže 9 letá samostatná slečna, tak se o sebe už celkem postará...první třídu jmse zvládli s novým mimče.ale zase na druhou stranu....děcka mají každý už jiný zájem a někdy jsou s tím problémy.Rádi se mají to jo...ale doufám, že jim to vydrží do dospělostiJá chtěla mezi dětmi rozdíl nejvíce 4 roky, ale bohužel...nad přírodou stí´ále moc nemáme

souhlas s Veverka+2ks: taky to tak máme a spokojenost-i když ze začátku to byl mazec,když vemu že starší se ještě sám neustrojil a mimi přišlo v zimě,oba oblíkat do kombinéziale ted už je to fakt super...ale nedávno jsem byla u jednoho léčitele a ten mi povídal,že neexistuje žádný ideální věkový rozdíl-a na tom něco je:)))...mám kamarádky,který mají rozdíl šest a více let,můj názor je takový že je to po maminu pohodlnější-starší dítko se samo ustrojí,nají leccos pomůže a přes den je ve škole,takže mamina má "jen " miminko...což je taky fajn,ale děti si moc nevyhrají-starší už má svý kámoše ze školy....Taky záleží na věku ve 20 ti se jinak plánuje než ve 35 letech.....to už 10 letý odstup asi těžko

monja: tady jedna paní to má taky tak podobnéDěti odrostlý 15,17let a ted 2 holčiny 4 a 1rok a jsou spoky

Danielo,hodně štěstí

My máme mezi holčičkama rozdíl 10 let - před čtyřmi týdny se nám narodila ta druhá - a nemůžu si to vynachválit, je to super! Ta starší se na mimi hrozně těšila, ted´ mi se vším pomáhá a hrozně jí to baví, takže nemáme problém se sourozeneckou žárlivostí. Vyhovuje mi, že jsem se té starší mohla dostatečně věnovat, když to nejvíc potřebovala a hrozně jsme si to spolu užívaly, ted´ už jí zajímají víc kamarádky než maminka , tak můžu bez výčitek svědomí skákat kolem miminka. Navíc ta starší už je správná "držka", tak si spolu poklábosíme, a člověk pak nemá pocit že lítá jenom okolo plínek a mlíka.

My máme smraďochy po 6 letech a je to v pohodě. Kluk je puboš a malá chodí do 3. třídy. Celkem se snesou, ovšem jsou dny, kdy to u nás probíhá stejně, jak psal Ota: vypadni, nehrab na to, mamí tatí, ať toho nechá
Btw- mám kámošku, které rodiče pořídili sourozence po 2 letech jen proto, aby si měla s kým hrát

Těžko říci,to co vyhovuje jedné rodině,druhé nemusí.
My máme mezi dcerami rozdíl 2 a třičtvrtě roku .Nám to vyhovuje,mladší je šikovná,hodně si vyhrajou,takže já říkám ideální rozdíl je dva a třičtvrtě roku.
Ale to samé ti řekne maminka,která má děti od sebe pět let.A to samé ti řekne maminka ketrá je má po roce a půl.

těžko říci taky nevíme kolik je vám a vašemu muži ...

my máme kluky v průměru po 5letech a ze začátku to vypadalo jako vítězná strategie .... ovšem jen do okamžiku kdy náš vrchní puberťák zjistil, že nechce trávit "mládí" na dětských hřištích, s lopatou na pláži a už vůbec s prcky a rodiči.... nejhorší je, že prostředního to značně urychluje ke stejnému chování.....
Moje mladší sestra zas razila strategii "minimálních mezer",takže se jí devět mesíců po šestinedělí narodila druhá dcera...... a od té doby surfuje na dvojité vlně šílenství.....

Takže výhody většího odstupu jsou, že starší nám celkem pomáhají a jsou samostatní, někdy se i postarají o malého.
Nevýhodou je, že nejčastější slovo které slyším doma je "vypadni" připadně "nešahej na to" mamí tatí ať toho nechá.....