Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

holky můj syn má rozdíl mezi dětma skoro 17 let myslel ,že to bude syn a??? je to chcalenka má už 17 měsiců je to naše Zlatičko, lalinka na hraní Sluničko

Haninka: moje kámoška má 11 a 10tiletou dceru a před dvěma lety se jim narodila třetía přesně proto, aby nebyla samojedináček se jim včera narodil kluk

Já si nedovedu představit mít děti od sebe ani s věkovým odstupem 4-5 letpodle mně je to hrozně máloa já bych se zbláznilamy máme děti od sebe 13,5 roku a je to super,max. nám to vyhovuje a nemůžeme si to s manželem vynachválitpřitom musím podotknout,že rozhodně syna nezneužíváme k tomu aby se o malou postaral,má spoustu svých zájmůPro mně jsou ženy,které mají děti s menším věkovým rozdílem než je takových 6 let novodobé hrdinkystejně si to nakonec uděláte podle sebe a né podle toho co kdo tady napíše,protože kolik lidí tolik názorů

Ještě jeden příklad:
Doma nás bylo 5 dětí. Nejstarší ségra po ní za dva roky další ségra po roce brácha, deset let po bráchovi já a ještě osm let po mě nejmladší ségra.
Ty tři nejstarší vždycky táhli za jeden provaz.Měli k sobě nejblíž.
Já přišla jako vetřelec, starší sourozenci vůbec nebyli nadšený když mě později vyfasovali na hlídání.
Vyrůstala jsem prakticky jako rozmazlenej jedináček. Když pak ještě přišla nejmladší ségra byl to šok pro všechny.
Ty věkový rozdíly byly skoky jak blázen.
Dneska když puboši hučí že by chtěli smráďátko a medvěda bacila nějaká pučící míza či co a ááááchááá nad miminkama tak mě jímá hrůza.

Starší děti jsou od sebe 25 měsíců, pak mazánek s 11tiletým odstupem a jak píše Kahomar, je to jedináček. Ty dva roky mi přišly super, a jelikož byly jako mimina hodný a spaví, nebyl to ani moc velkej záhul. Dodnes, když už jsou dospělí - 21 a 19 - jsou bezva dvojka, vychází spolu bez problémů a já, protože benjamínek nemá parťáka, hraju karty, člověče, stavím z Lega... Chtěla jsem vždycky děti s takovýmhle odstupem, ale teď vidím, že to bylo trochu sobecké vůči nejmladšímu, protože ač má dva sourozence, je vlastně sám.

Moje holky jsou 2 roky a 5 mesícu od sebe, bylo to nárocné, ale na druhou stranu starsí uz byla dost velká aby pomohla ... podala plenu, rozprostrela osusku, prinesla dudlík apod drobnosti, který me pomohly a jí zvedly sebevedomí jak dobre se stará o miminko. Kdyz odrostly dalo se s nimi podnikat cokoliv spolecne. Nejhorsí byl ten první rok... mimco v kocárku a starsí nedosla do mesta na nákup a zpátky, takze jsem mela sedacku na kocárku a to byla posilovna. Nebo starsí sama nevyslápla shody do druhého patra, takze tasku s mimcem v jedné ruce a starsí na druhé ruce a nebo lezla shody po ctyrech. Spaly na preskácku, takze já nespala nikdy, ale jak ríkám po roce se to jakz takz srovnalo, mladsí zacala chodit a starsí sla na pár hodin do skolky a slo to.
Podle me je to jedno jaký je rozdíl mezi detmi, zálezí na nich a na jejich povaze a to predem neovlivnís. Tak jako tak bude v jejich zivote období kdy se budou milovat a období kdy se budou pomalu nenávidet, s tím nic nenadelás, proste budou to dva rozdílní lidé a bud si sednou a nebo nesednou. Takze tehotni jak to tobe nejvíc vyhovuje.

Mám holky od sebe pět a půl roku
pořídit si tu druhou dřív, tak bych to nepřežila

ale každému vyhovuje něco jiného, když si pořídíš děti těsně po so bě, aby si spolu hráli, tak stejně nemáš záruku, že se spíš nebudou rvát jako koně

máš pravdu, ideální rozestup mezi dětmi neexistuje, já bych se přikláněla k menšímu rozestupu, ale my jsme aktivní rodina, pořád někde trajdáme, něco podnikáme, takže by nás větší rozdíl brzdil. Takže se rozhodni i podle toho, jak jste aktivní. Nic proti nikomu, každý ať si žije jak je libo, do nikoho se nenavážím a co vyhovuje jednomu, druhému ne a tak to má být.

tak já se taky přidám s názorem - mám dcery od sebe necelých 6 let a neměnila bych. Starší si s mladší bezvadně vyhraje, hrozně jí baví učit jí mluvit, počítat, vymýšlí hry, nikdy jsem nemusela mít strach, že by jí úmyslně nebo i neúmyslně ublížila.... a ta mladší jí má za obrovský vzor. A díky tomu že jsem na MD, tak jsme teď v pohodě zvládly první třídu. Ale je to samozřejmě hodně o povaze lidí. Já s bráchou jsme taky o 6 a moc jsme si nehráli, možná právě proto že jsme kluk a holka. No a kamarádka měla děti po 18ti měsících a nikdy si nerozuměli, neuměli si spolu hrát a až do dospělosti se "rvali". Rozumí si spolu až jako dospělí.
Takže za mě a spoustu známých které znám - IDEÁLNÍ VĚKOVÝ ROZDÍL NEEXISTUJE! Záleží na povaze sourozenců, na rodině, okolí... Nedovedu si představit, že bych měla děti brzo po sobě, zrovna tak jako všichni co je mají brzy, si nedovedou představit větší věkový rozdíl.

stejne bude zalezet ne na tom, jak si to naplanujete, ale jak se podari. .
ja se sestrou jsme skoro o 4 roky a vetsinu detstvi me to pripadalo strasne moc. porad byla na vsechno "mala". jasne, az ji bylo 15 tak se to srovnalo a mame se hodne rady a rozumime si, ale v detstvi jsme si jedna druhe moc neuzily.

Moje holky jsou od sebe 4 roky a já si to nemůžu vynachválit, takže se přikláním k Tvému názoru. Já si nějak dřív než po 3 letech neuměla představit, že budu mít další miminko, že se té starší už nebudu moct tak věnovat, chodit s ní cvičit a plavat apod. Až když začala chodit do školky a já si zkusila v práci, že to ještě zvládnu, že nemám hlavu jenom na plínky, tak jsem se moc začala těšit, že si to všechno užiju ještě jednou.

Holkám je dnes 6,5 a 2,5 roku a rozumí si, hrají si spolu, konflikty jsou, ale je jich celkem málo. Ta mladší má svoji velkou sestru jako vzor a snaží se jí ve všem vyrovnat a napodobit ji. Nemyslím si, že vztah sourozenců záleží pouze na věkovém rozdílu mezi nimi.

A taky si myslím, že by tento problém měl být spíš na matce než na otci, protože ona bude ten, kdo se bude o ty děti starat hlavně.

mám děti 4 roky po sobě a byl to úplně parádní rozdíl, syn se sestru těšil(dneska tomu moc nevěří ) a byl už natolik velkej, že byl schopen mi pomoci, podat a tak, jezdila jsem s kočárem a on vedle mě se učil na kole. jednak jsou holka a kluk povahově naprosto odlišní, jednak vyrůstali v velké bandě lidí, takže v partě asi 10 dětí si kámoše vždycky našli. jedinej rok, kdy jsem na čtyřletý věkový rozdíl nadávala byl rok, kdy dcera dělala několikery přijímačky a syn maturoval to mě málem šmejklo

taky si myslím ,že idealní není nic jak kdo někdo preferuje hned někdo až později já myslím jak to přijde tak to má být my máme rozdil 4,5 roku první dcera a druhej kluk hezky to vyšlo

Mám děti od sebe 14 měsíců a bylo to na palici. Je fakt že tenkrát vymoženosti jako jsou dneska nebyly a tak jsem poctivě vyvářela a žehlila hory plen, do poradny se jezdilo stylem: Mimčo v kočárku, dcera za krkem a v rukou tašky s nákupem.
Ale ale ale......
Tak nějak jsem si odbyla všechno najednou- zoubky, prdíky, neštovice
Dneska si odbývám dvojitou pubertu a je to v pohodě.
Šla bych do druhého mimča co nejdřív po prvním.

Tak to bude co clen to nazor:)> My jsme s brachou od sebe o 3 a 3/4 roku a mame spolu tak super vztah, ze nam to moc lidi zavidi:). Treba manzel a jeho sestra jsou jen o jeden rok a vztah maji na bodu mrazu, jsou k sobe slusni, ale to je tak asi vsechno...