Pochází z jehovistické rodiny. Co mám dělat?
Je mi sedmadvacet, jsem svobodná, bezdětná. Před třemi roky jsem dostudovala, osamostatnila se a žiju sama v pronajatém bytě. Na kluky jsem nikdy zrovna štěstí neměla, mockrát jsem se zklamala. Asi je to tím, že jsem spíš nesmělá, neseznamuji se lehko, dlouho mi trvá, než někomu začnu důvěřovat.
Před dvěma měsíci jsem poznala sympatického a příjemného mladého muže, je stejně starý jako já. Párkrát jsem se oťukli, zašli na večeři, do kina a začal se mezi námi rodit vztah. Je mi s ním moc hezky. Rozumíme si, je milý, ohleduplný, má hodně vyvinutý smysl pro rodinu a co jsem si všimla, hezký vztah k dětem.
Trápí mne však jedna věc. Před třemi týdny se mi svěřil, že jeho rodiče i oba sourozenci jsou svědkové Jehovovi. Vstoupili do té církve před deseti lety, přítel tvrdí, že on její stoupenec ale není. Rodiče ho sice pravidelně přemlouvají a různě přesvědčují, on v tom však má prý jasno.
Když mi to řekl, malinko to se mnou otřáslo. Z jakékoli náboženské sekty mám docela hrůzu, představuji si, co by mohlo následovat, kdybychom spolu vydrželi, vzali se a měli děti. Jak by se nám dařilo chránit je před vlivem prarodičů? Mé obavy vzbuzuje i fakt, že přítel, ač tvrdí, že on svědek není, má občas takové divné řeči. Nevím, jak bych to nejlépe přiblížila, prostě občas v nějaké situaci začne mluvit o bohu, o konci světa a tak.
Je mi to hloupé, ale napadlo mne, že mi třeba lže. Že v té sektě je taky a snaží se mě k sobě nějak připoutat a pak, až by byla ruka v rukávě, by mohlo nastoupit vyložené lámání a přesvědčování.
Jsem zmatená a nevím, jak se mám zachovat. Mám ho ráda, je fajn, ale neznáme se ještě tak dlouho, abych mohla skálopevně říct, že mu stoprocentně věřím. Ty pochyby tam prostě jsou. Bojím se dalšího zklamání, toho, že s ním budu třeba rok a pak se to provalí. Bojím se i s ním rozejít, protože co když tohle všechno jsou jen mé mylné domněnky? Když se ho zeptám přímo a chci po něm jasnou odpověď, rezolutně tvrdí, že on Jehovista není.
30.10.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pochází z jehovistické rodiny. Co mám dělat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No, nevím. Švagr je z rodiny adventistů. I když po dvaceti letech manželství pije víno a dávají si dárky, ze začátku s malým dítětem nesměli mít stromek, co kdyby to jeho matka viděla 
Já bych do toho nešla.
zeptala bych se, jestli je věřící, když vede ty řeči, odkud čerpá, s čím sympatizuje.
Jestli mu nevadí, že ty takový názory nemáš a jak si představuje výchovu budoucích dětí - jestli v nějakým náboženským duchu anebo ne. To ti dost napoví. A jen tak mimochodem mezi vážnou řečí, bych se zmínila, že nesnáším lži 
Otázka je, jestli jen tak blbě pindá, anebo tím dává najevo svůj životní styl.
Já osobně bych ho nebrala, děsila by mě už ta rodina. Vídá se s nima často? To taky něco říká...
.gif)
uteč holka zavčasu.....
Na Jehovisty jsem doslova alergická. Vyhodíš je dveřmi, přijdou oknem. Jsou splachovací, ani ostřejší slovo je neodradí od toho, aby příště přišli znova. Když je vidím u nás stát na rohu obchodu, v létě, v zimě, v sobotu třeba uklízím,kmitám a oni zazvoní...nejraději bych je shodila ze schodů. V parném létě sebou dokonce vodili děti, místo aby s nimi byli někde u vody.S Jehovistou bych rozhodně nechodila, svatbu s ním bych neplánovala určitě. Jsou to magoři...A jestli Jehovista není,rodina ho do víry určitě zatáhne a taky tou vírou musí být poznamenaný,když v tom žije.
.jpeg)
Milá Petro, v první řadě dej na své pocity a buď ve střehu. V druhé řadě si dej pozor abys náhodou neotěhotněla. Asi bych se hned nerozcházela, ale snažila se toho člověka víc poznat, třeba tě potřebuje k tomu, aby se dokázal vymanit z vlivu rodiny. Ale většinou si s člověkem, kterého si vezmeme bereme tak trochu i jeho rodinu ať se nám to líbí nebo ne. Já osobně bych takového člověka nechtěla ať už by byl příznivcem jakékoliv církve. Nikomu neberu jeho víru, ať si každý věří čemu chce, ale ať to hlavně nevnucuje mě. Taky musíš počítat s tím, že jeho rodina bude tlačit i na tebe. 
Přeji ti hodně štěstí
.gif)
si neumím představit,že bych musela napsat předmanželskou smlouvu kvůli nedůvěře svýho budoucího manžela ohledně zdraví našich dětí
...
Před několika lety jsem pracovala s kolegyní, která byla svědek jeh. Neslavila Vánoce ani narozeniny, ale jinak o své víře nemluvila, nikoho nepřesvědčovala (ale také to netajila) a byla to moc fajn a kamarádská holka. Myslím, že názory na výchovu dětí apod. se také dají vtělit do předmanželské smlouvy.
Křeček: Ale Svědkové Jehovovi jsou státem uznanou církví. 
Ano, jejich názory na darování krve jsou zcestné, to ale na věci nic nemění. Že se dva lidé vezmou v kostele a nechají pokřtít své děti - o tom přece víra není.
Hoooooooooooooooooooodně rychle pryč,neumím si představit,že bych nechala zemřít svoji holčičku jen proto,že jejich víra zakazuje transfuzi.Mě osobně transfuze zachránila život,zrovna dnes je to tři roky.V Německu manžel jehovista nechal při porodu zemřít manželku i miminko.Utííííííííkej co ti nohy stačí.
.JPG)
monia: To není pravda, mezi vírou a sektou či církví je obrovský rozdíl
když někdo vnitřně věří, nepotřebuje přece řešit,jestli se slaví vánoce, darovat krev pro záchranu života mu určitě přijde víc než samozřejmé....
věřící s ateistou klidně můžou mít spokojené manželství, prostě se vezmou v kostele a nechají pokřtít děti a pak už si do toho vzájemně nemluví (znám pár takových manželství, ani nemusím chodit daleko, třeba tchánovci)
ale takhle sekta, to je prostě průser, ničí to lidské osudy
já bych se asi bála vlivu té rodiny hlavně na děti....
on možná se snaží z vlivu rodiny dostat....
Neviděla bych jako problém to, jestli je nebo není členem Svědků Jehovových, ale to, že se zřejmě střetly 2 světy - věřící a nevěřící. A tot, i když to tak zatím nevypadá, bude do budoucna problém - rozdílné názory, rozdílné okruhy přátel, rozdílná výchova dětí. Takže moje rada je rozchod a najít si muže s podobným smýšlením.
.jpg)
Dva mesice jsou malo, dala bych mu sanci. Vzdyt se nemusite hned stehovat dohromady a nebo mit jine "vazne" myslenky. Hele za chvili jsou vanoce a uvidis jak se k nim stavi, ne ze by to bylo rozhodujici, ale ukaze ti to mozná jeho myslenkove pochody .....bude je ignorovat nebo dostanes nejaky darek? jak se on bude tvarit na darek od tebe? a podobne
Mám kolegyni ktera je svedek jeh. a hodnejsiho cloveka jsem nepotkala, doslova by se rozkrajela. Neslavi vanoce nebo narozeniny, narozenin nás kolegu se nezucastnuje, nepije alkohol, ale treba zajde k holici nebo na kosmetiku... nic neni cernobile
musí být nezlomný charakter, když ho celá rodina nedokázala ovlivnit
Nešla bych do toho.
Dokud jste spolu nezávazně, tzn. nemáte společné bydlení a hlavně děti, o nic nejde.
V případě manželství se dá ještě uzavřít předmanželská smlouva, kterou by se snad dalo zabránit, aby vás nepřipravili o majetek.
Ale co děti? Podařilo by se ti zabránit jim v kontaktu s prarodiči? Nebo budou mít nalejvárnu od malička a nakonec zavrhnou tebe, že s nimi nechceš mít nic společného??
