Manžel pořád soupeří se svým bratrem a chce se kvůli tomu zadlužit
Už si nevím rady se svým manželem, respektive s jeho chováním v souvislosti s bratrem. Oni spolu totiž pořád jakoby soupeří, vzájemně se trumfují. Jestli jste viděli film Pelíšky, tak je to něco podobného jako tam ta scéna s měřením medvěda.
Jenže u nás je to něco jiného a někdy to ani není legrace. Netuším, čím to je, že spolu mají vztah, který je založený na neustálé rivalitě. Domnívám se, že je to způsobeno nějakým zážitky z dětství, kdy byl mému manželovi jeho mladší bratr neustále dáván za vzor, že je hodnější, chytřejší, úspěšnější v čemkoli. Asi to s tím mým chlapem takhle od dětství narůstalo a není schopen se toho pocitu nějaké nedostatečnosti vůči vlastnímu bráchovi zbavit.
Nestýkáme se s ním a s jeho rodinou často. Vlastně jen při rodinných událostech jako jsou kulaté narozeniny nebo svátky, to jsme vždycky hromadně pozvaní ke tchyni. A nikdy se to neobejde bez nějakého konfliktu mezi nimi, myslím mezi bratry. I když jedeme ke tchyni sami, pokaždé si vyslechneme, co všechno její mladší syn dokázal, co si pořídil, co mají nového.
A můj muž to těžce nese a má nepřekonatelnou touhu svého bráchu nějak trumfnout a všem dokázat, že není o nic horší než on. Hučím do něj horem dolem, aby se na to vykašlal, že si tím zbytečně otravuje život, ale je to asi silnější než on.
Teď momentálně se doma doslova hádáme do krve, protože můj muž trvá na tom, že si musíme vzít na leasing nové auto. Máme deset let staré, ale v pořádku, normálně pojízdné, pro něj je to už však málo, prý si musíme nutně pořídit něco jiného. Sice to přede mnou neřekne na rovinu, jelikož ví, že jsem na to alergická, ale já přesně vím, odkud vítr vane. Před měsícem nám totiž tchyně nadšeně sdělila, že si brácha pořídil novou oktávku. No a my máme jen starého oježděného opela.
Jsem pěkně naštvaná na toho svého chlapa, chová se jako puberťák, klidně zatíží naši rodinu splátkami na auto jen proto, aby se vyrovnal mladšímu bráchovi. Jako by to byl středobod celého světa.
Jsem důrazně proti leasingu, manželovi jsem řekla, že s tím kategoricky nesouhlasím, kór v dnešní nejisté době, on je na mne za to naštvaný, protože je přesvědčený, že mu to dělám naschvál. Máme oba slušný příjem, platit leasing bychom v současné době zvládli, ale to přece není všechno. Za pár měsíců může být všechno jinak a my si budeme akorát drbat hlavu.
1.12.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel pořád soupeří se svým bratrem a chce se kvůli tomu zadlužit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.sharon: 9:32
Tak to je hodne dobry
Presne takovy pristup jsem mela zaujmout ke tchyni hned od zacatku a usetrila bych si byvala spoustu nervu.
taky protěžovali manželovu sestru a ta se tím ještě chlubila......ale nám to bylo fuk....
Johanka74: super nápad
na mě to před mnoha a mnoha léty taky tchýně s tchánem zkoušely.....jenže narazily, tchán si myslel jako major u policajtů, že si sednu na prdel....nesedla
přišly k nám ( bez pozvání) k večeru, ve dřezu byl jeden talíř a příbor jak manžel pojedl.....a tchán, že co jsem to za hospodyni, že tam mám nádobí
a já odpověděla.....(pardon)...seru na nádobí, teď si dám kafe......
málem ho ranilo a můj chlap se dusil smíchem....
jelítko: tak to každopádně........
sharon: To by ale bylo vysvobození ne?
Anino, at se manzel na to soupereni vykasle, nema to cenu.
Ja se snazila cely zivot zavdecit otci, ktery si pral syna. Toho ma se soucasnou manzelkou.
Nakonec jsem zjistila, ze to nikam nevede a ze jsem si tim zbytecne kazila zivot a zila ho vlastne ani ne podle svych predstav.
Muj manzel to ma s otcem a bratrem taky a nastesti je tak v pohode, ze ho ani nenapadne souperit. Ale toho zase protezuje jeho matka, takze je to vyrovnane
A navic ho dost vychvaluju ja a to mu staci
Nesnasim tohle protezovani jednoho ze sourozencu a budu se snazit aby tohle moje deti nezazily. Jsem presvedcena, ze jim to pak hodne kazi vzajemne vztahy.
Uz ted mam pocit, ze to dela tchyne u moji dcery a musim jeste vymyslet jak tomu ucinim pritrz
jelítko: no jo no, ale smrt já nikomu nepřeju....to zas nééé.....
sharon: A co, i kdyby dostala byl by aspoň klid.
A taky nechápu lidi, co maj svůj život založenej na majetku. Asi je v životě ještě nepotkalo žádné opravdové neštěstí, když mají tak pokroucené hodnoty.
Proboha , ještěže mám normálního chlapa s normálním sebevědomím. Na tomto příběhu je jasně vidět, jak dokáže špatná výchova a blbá povaha někomu zkazit celej život. Myslim, že tady není jiné pomoci než dlouhodobá léčba u psychologa, ale asi je to běh na velice dlohou trať.
Anakolut: hlavně ta bába...jen aby nedostala infarkt....
Johanka74: To je supr nápad s tím ferrari. To by bratr pukl :-D
tak já bych k tomu psychiatrovi poslala v první řadě tu tchýni........
klidně bych se jí u stolu ( teda až nás pozve) zeptala jestli je můj muž její vlastní syn , že jednoho vyzdvihuje a druhého zadupává.....a vedla bych sáhodlouhý monolog....o tom že štěstí a spokojenost není jen v hmotných statcích atd......a našla bych jistě nějakou chybičku na mazánkovi bráchovi....a tu bych té tchýni omlátila o palici......
Nika1: přesně.......
Přestala bych se stýkat s tchyní. Myslím, že je to pěkná mrcha a ví kam svého syna, vašeho manžela zasáhnout. Pravděpodobně mladšímu nadržovala v dětství a i teď staršího-vašeho manžela dusí. Každýmu se zajídá vychvalování druhých a rivalita mezi sourozenci je častým jevem, zejména byl-li jeden protěžován. Je to netaktnost hraničící s jakousi pomstychtivostí a škarohlídstvím.