Babičce jsou vnoučata na obtíž
.jpg)
Venku je krásně, léto v plném proudu. A já, místo abych si ho užívala, mám pořádnou "depku", jak se říká. Můj problém? Moje děti a tchyně.
Mám dvě děti, devítiletou Janu a čtyřletého Davida. A také mám zaměstnání s pracovní dobou od sedmi do čtyř, plus půl hodiny na cestu tam i zpět. Manžel bývá v práci ještě déle. Organizace toho, kdo vyzvedne děti a postará se o ně, je občas logisticky náročná, to mi ostatní maminky jistě dají za pravdu. Přes školní rok to s pomocí školky a školní družiny zvládáme, ale prázdniny, to je peklo.
Červenec jsme ustáli. Jana byla týden na příměstském táboru a 14 dní se skautským oddílem. Davidovi fungovala školka. Pak jsme se s manželem prostřídali na dovolené, poslední týden v srpnu dokonce jedeme kempovat všichni společně. Ovšem těchto 14 dní je kritických. Ani já, ani manžel si dovolenou vzít nemůžeme, školka ani tábory už nejsou k dispozici. Napadlo nás, že jedno z možných - a pro děti asi nejpříjemnější - řešení by bylo, kdyby je pohlídala jejich babička a dědeček, manželovi rodiče, kteří bydlí ve vesnici vzdálené 20 km od nás. Už jsou v důchodu a jsou tedy doma.
Jeli jsme je tedy společně poprosit, zda by nám nepomohli. Tchyně byla docela vstřícná, což mě potěšilo. Rozhodně jsem nechtěla jejich ochoty zneužívat, proto jsme se dohodli, že na víkend si vždy děti vezmeme domů, v neděli večer je k nim dovezu a v pátek večer je vyzvednu. Budu muset zůstávat v práci déle, proto nebylo reálné, že bych je vyzvedávala každý večer. První tři dny vše probíhalo bez problémů. Pak mě ale tchyně začala přímo bombardovat telefonáty se stížnostmi na děti. Musím ale říct, že to, na co si stěžovala, mi připadalo jako poměrně bezvýznamné prkotiny. Když jsem za nimi přijela, byl tchán překvapený, protože o ničem nevěděl. Babička si před ním na nic nestěžovala, s dětmi byl spokojený (podle všeho s nimi taky trávil většinu času - sám), o telefonátech neměl ani tušení. Situace se uklidnila, ale jen na chvíli. Když jsem děti v pátek vyzvedávala, babička mi řekla, že se jí Davídek nelíbí, jestli bych s ním neměla zajít k doktorovi, aby mi dal na něj paragraf. Přitom David je zdravý jako řípa a tchyně ví, že jakési fingované OČR si v tuto chvíli a za těchto okolností opravdu nemůžu dovolit. Což jsem jí také řekla a máme opět dusno. Nepodařilo se to urovnat ani díky tchánovu diplomatickému talentu.
Já vím, že babička nemá žádnou povinnost hlídat mé děti. Ani to po ní nechci, pokud to není nezbytně nutné. Nikdy si sama o děti neřekne, nikdy je sama od sebe nepozve na návštěvu. Asi mě to mrzí o to víc, že vím, že celý červenec u ní byly dvě děti manželovy sestry, a ta je s tím mladším, tří a půlletým na mateřské dovolené. A bylo to bez problémů.
Tak je mi to všechno dohromady líto. S pomocí tchána ten týden nějak přežijeme. Ale bude zatraceně dlouhý. No, snad to děti nezaznamenají, to napětí mezi dospělými. Jen jsem se z toho potřebovala vypsat.
Jak vy řešíte podobné letní smutnění? Já jsem si zašla sem pro... pohlazení...
6.8.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 55 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babičce jsou vnoučata na obtíž
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Juana: Chápu, že některé babičky prostě nejsou "hlídací" ale souhlasím s tím, že babičky i vnoučata tím o hodně přicházejí. A navíc, vždyť se s těmi vnoučaty přece nevidí denně.
zelle: dekuji ti nacelniku, ze ses me zastal...
ale ne. v tomhle pripadku to neni o nechuti k detech.. vubec ne.. ale dovedu pochopit pocity lidi, kteri decka uz vychovali, maji nejaky ten vek, mozna i zdravotni potize.. a dovoli si odmitnout hlidani... protoze spolecnost, ktera dnes uctiva kult ditete se na ne diva skrz prsty... kdyz jsme my byli mali babicky byly uz v duchodu... do ktereho sly podstatne drive, nez ( cisty hypoteza) tchyne pani z clanku... no a my pujdem do duchodu v 65nejdrive.. takze taky mozna umrem uz u pracovniho stolu... jak budete vy mamnky resit to, ze dcerky chodi do prace, vy chodite do prace a chce se po vas hlidani? ja fakt nevim.. jen se to snazim videt taky z druhe strany...
JarkaP: 
ja nevim, co ma delat. Devitilete samo asi jde, ale se ctyrletym to si dovedu zive predstavit, kravalu, hadani se, rvani
.
.gif)
Juana: náhodou je fajn, že jsou tu lidi s různými názory. Já třeba Stanikovu nechuť k dětem nesdílím, ale ráda si poslechnu (nebo spíš přečtu), jak to má někdo, kdo není - jako třeba já - chodící biologické hodiny
Juana: nejsou agresivni, jen objektivni .. ato nekteri jedinci spatne snasi...
argument, ze kdyz nebudouprarodice hlidat vnoucata skonci v LDN mi prijde trosku ujetej.. muzou tam skoncit a nemusi.. stejne jako tam mohou a nemusi skonctit ti, co vnoucat hlidaji, nemuzu si pomoct...
Stanik: vůbec mne nepřekvapuje, že zrovna ty se mnou nesouhlasíš. Tvé agresivní příspěvky totiž normálně vynechávám.
Tak my děti o prázdninách téměř nevídáme - když ještě mamka nebyla v důchodě, byly u tety, klidně celý měsíc, nějaký tábor, naše dovolená a prázdniny fuč. Teď stavíme barák, děcka už jsou velké - 12 a 15, bydlíme u tchýně, ke které nechtěli jezdit ani předtím, tak jsou pernamentně u mamy. Aspoň nemusím poslouchat hloupé řeči (tchyně). Ta má ráda děti, dokud jsou malé a neodmlouvají, jinak jsou to drzouni a nemáme je vychované (a to jsou ještě puberťáci "v normě"). Ovšem některým lidem to 
nevysvětlíte....
Juana: no to je zase plk...
domovy duchodcu a LDNky jsou plne babicek a dededecku co hlidali vnoucata.. a jejich deticky ba i vnoucatka, ktera tak s laskou hlidali... si ted chodi jen v den, kd yjim chodi duchod...
timhle bych neargumentoval... fakt ne... oni sve deti uz vychovali, neni jejich povinnosti hlidat dalsi decka... maji svuj program a zivot a nikoho nenpadne, ze jim reba neni dobre a chteji taky torchu klidu? 
Ještě že moje matka i tchýně jsou obě hlídací babičky, a i můj otec svá vnoučata rád vidí, jediná výjimka je tchán. Nemůžu si pomoci, ale děti, které nejsou v pravidelnějším kontaktu s prarodiči, jsou o mnohé ochuzeny. Manžel dodnes lituje toho, že jedna jeho babička emigrovala do Kanady a druhá raději chodila za peníze hlídat cizí děti (v 60. letech, ne dnes!). Já a moji sourozenci jsme však měli aspoň jednoho fantastického dědečka s babičkou, děda se starával nejen o nás, ale i o bratrance a dokonce i o vnuka svého bratra - jako děti jsme ho myslím milovaly všechny a navzájem nás kontakt s ním velice obohacoval. Naprosto chápu, že prarodiče nemají povinnost starat se o vnoučata, ovšem ať se pak nediví, že třeba skončí sami v domově důchodců... Měli by si přečíst klasické dílo od Božky Němcovic - myslím všichni ti, co se jim příčí hlídat vnoučata. Jsou sami proti sobě, o mnoho přicházejí. Já sama se těším, až jednou budu hlídat svá vnoučata, i když to bude za dlouho, staršímu je teprve 12.
evelyn: No jasně, ale co má teď Alena dělat, když už se takhle domluvili a ona musí chodit do práce. Devítiletou dceru mám taky (zrovna je u babičky) a myslím, že v tomhle věku už dítě tolik neřve, naopak je schopné něco pomoci, třebas i s mladším sourozencem .
jo jsou to vase deti, vase povinnost se postarat. Treba tchyne zjistila po tech par dnech, ze uz to neni pro ni a ze ji rev decek leze na nervy, tak uz je tam nechce
.jpg)
A neřeší si náhodou tchyně přes tebe a děti nějaký problémy s tchánem ?
Píšeš, že se o ně převážně staral tchán ... taj jestli bába nemá pocit, že se jí dědek s dětma někde "váňuje" zatímco doma je tolik práce 
No jo, Alena bude muset příště děti nakvartýrovat k babičce hned na začátku prázdnin, dřív než švagrová
dadka: (6:01) - to jsi asi docela vystihla, že po měsíci sestřiných smraďochů už další hlídá jen ze slušnosti 
jinak aleno a co tvoji rodiče, ty hlídat nemůžou? jinak nevím, odkud jste, ale ve větších městech je o prázdninách vždy nějaká školka otevřená. v praze je to tak, že min. jedna v každý městský části
.gif)
Nevím, co na to napsat. Dcera má podobnou tchýni, 
ji absolutně nezajímají. Já jsem nadšená a hlídám s radostí 
, i když toho někdy večer mám plné kecky
