Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Mám-li děsivé sny související se školou, týká se to konkrétní učitelky Miluše Šimčíkové = matikářka.
Nejsem na matematiku úplně tuhá, ostatně, maminka učila matematiku na stejné škole, a byla to jedna z těch, co "dokážou vysvětlit i blbýmu", takže v případě nepochopení látky jsem se měla kam obrátit.
Jenže s kolegyní měly z dob studií nějaké nevyřízené účty a ta baba si ty mindráky hojila na mně.
Když jsem v 8. třídě ležela dva měsíce v nemocnici a z nemocniční školy si přinesla jedničku, trvala tahle pí.úča na tom, že nemůžu umět všechno, takže ona mi dává za tři.
Bylo to nejdůležitější vysvědčení, které se psalo na přihlášku na SŠ. Nemohla jsem se hlásit na SPŠ s trojkou z matiky, zvlášť když škola byla zaměřena na jadernou fyziku. Maminka prosadila přezkoušení u ředitele, a najednou byla z trojky jednička, ale říďa byl srab, tak to zprůměroval a byla z toho dvojka.
Ještě dneska, když si na tuhle učitelku, co na všechny jen řvala, vzpomenu, tak bych jí s chutí plácla jednu čenichovku...
Doufám, že se za deptání pubertálních dušiček smaží v pekle.

Na základce to bylo v pohodě, nepamatuji se na žádného nepříjemného učitele. A matika byla můj oblíbený předmět
Ale na střední jsme měli angličtinářku, pro ni jsme byli banda blbečků a dávala nám to patřičně najevo, arogantní, povýšená. Já se jí bála jako čert kříže, na jazyky jsem byla vždycky střevo a tohle mi rozhodně chuti k učení nepřidalo.

evropka: v porovnani s literaturou kdy dilo muze mit nekolik vyznamu a kazdymu rekne neco jinyho tak v matice je 1+1 vzdycky 2 a nic jinyho z toho ucitel nevydoluje a zadny "co tim chtel autor rici" se nekona.

Linda: jak může mít matika,fyzika,chemie logiku?

největší trauma jsem měla ze srpnových výloh kde bylo napsáno.."TĚŠÍME SE DO ŠKOLY"pomalu končily prázdniny a začínala nenáviděná škola

matika u nás bývala fajn, měli jsme vtipnou učitelku, která při zkoušení s úsměvem vznesla dotaz "který děcko si chce jít pro pětku" - ale málokdy nějaká padla.
Hrozná byla jeden rok čeština, učitelka měla v oblibě referáty o knihách a někteří jsme neradi mluvili před celou třídou.
A fyzika - měli jsme nejnenáviděnějšího učitele, navíc i jako třídního.

trauma žádné nemám, spíš si pamatuju pocit nespravedlonosti když nám ve druháku nastoupil kantor na fyziku co rozdával aji dvanáctky aby to bylo zajímavější..byl to fakt kokot, to je jinak nazvat nedá...nikdo se nás nezastal a pak sme zjistili, že on to byl sesazený ředitel no...tak to hodně vysvětluje, prostě se mstil... a můj nejvíc nesnášený předmět..? na všech sem dokázala najít něco fajneho, ale po tom, co sem u zkoušení řekla, že niagarské vodopády budou pravděpodobně ve finsku učitel usoudil, že prostě může existovat jedinec, který byť jedničkář, tak s problémem pobrat kolik slepic a prasat se pěstuje v číně...

Meryl
Máš naprostou pravdu, jeden hloupý učitel dokáže poznamenat dítě na hodně dlouho. To měl můj syn v první třídě, babu, která je měla jako úplně poslední třídu a pak šla do důchodu. Všem dětem snížila o stupeň známku, aby ji její nástupkyně nepomluvila,že je nic nenaučila Tak z nich raději udělala třídu blbečků a dala jim do života jasný vzkaz:"Nezáleží na tom jak se snažíš, ale na tom kdo tě hodnotí!"

anitech: Tělocvik jsem taky neměla ráda. Bohudík jsem pak od něho byla osvobozená, když jsem byla schopná omdlet při rozběhu při skoku do dálky. Je to škoda, protože třeba cvičení na nářadí mě bavilo a šlo mi. Jen atletiku jsem upřímně nenáviděla, protože jsem ji neudýchala - chronická bronchitida.
Kreslení jsem neměla ráda na prvním stupni. Na druhém stupni nás učil akademický malíř a s ním to bylo jiné kafe. Byl spravedlivý a tolerantní. Talentovaného sepsul, když něco odflákl, u netalentovaných našel něco, za co je mohl pochválit. Mě chválil často za výtvarné vidění a originalitu, i když provedení bylo mizerné. A ještě zpěv. Zpívám pěkně, ale škaredo sa to nese, jak říkávala maminka. Ani stupnice mě nebavily. Ještě že se známkovaly životopisy skladatelů, to mi tu dvojku vždycky zachránilo.

A co ruských slovíček jsme se museli učitk čemu to dnes je,ani si je nepamautuji

Co mate vsichni proti matice? Vzdyt je to logicky, jeden vysledek a smitec. To predminuly a predpritomny cas v angline u toho se clovek zapoti. A to nemluvim o tavicich teplotach ruznych sloucenin
Nesnasela jsem telocvik jsem lenoch od prirody. Ale z toho me vysvobodila v lete alergie a v zime pater. A kresleni a hudebka byla katastrofa. Mam sluch, ale to je to jediny co mam, slysim se zpivat falesne ,ale absolutne mi to nevadi zato okoli omdliva. A at nakreslim cokoliv tak to vzdycky vypada stejne neidentifikovatelne
NEmam rada sprtani se cehokoliv, proste co jsme nepochopila ve skole jsem uz do hlavy nedostala. Takze matika, fyzika, chemie no problem, to ma logiku a da se odvodit. Co se muselo naucit to byl horor, dodnes nevim kdy, kde se ktery spisovatel narodil ci zemrel (taky to k nicemu nepotrebuji, o tom jsem byla presvedcena uz tenkrat na zakladce), zemepis me bavil podle map jezdit po svete, brouckopis jsem vzdycky uklidila kabinet a pak me ucitelke prece nemohla nechat propadnout ac jsem vedela velky kulovy, dejepis co jsem neokoukala z filmu to jsem nevedela. A prece jsme zakladku zvladala tak s 2-3 dvojkama. Zato prumka, ta 4 z technologie mamku tenkrat div nepolozila na lopatky. A odmaturovala jsem z cestiny za 3 (vytahla jsme si narodni obrozeni, presne o nem jsem tusila pouze to ,z e bylo, takze ustni za 4 a pisemka za 2), ale vsechny odborny - matika, vzduchotechnika, vytapeni vsechno za 2

Moje noční můra byl sloh. Býval v pátek a nejméně dvakrát měsíčně mě v pátek tak "bolela hlava", že mi maminka musela napsat omluvenku . Dobře věděla, co je ve hře, ale měla jsem dobré známky, a tak mi tuhle nelibůstku tolerovala. Celý život mám problém s psaním. Většina mých šéfů to respektovala a psala dokumentaci místo mě. Já jim jen opravila chyby a doplnila, co chybělo. A sem tam něco přeformulovala. Prostě jsem mluvila, připravila tabulky, technickou stránku všeho, ale omáčku dopsal někdo jiný. Neumím se srozumitelně vyjádřit, když nevidím toho, komu je text určený.

Plynové masky-ano,to byla také traumatická věc,vč.sbírání brambor,vždy bylo šeredně a poslali nás domů

Do školy bych se nevrátila ani za nic,dětem to vubec nezávidím

Matematika. A přestože jsme prospěchově byli nejlepší třída na škole ( gymnázium ), tak z matiky bylo 12 čtyřek z 36 žáků. A když nám mezi třetím a čtvrtým ročníkem odešla fyzikářka na mateřskou a dostali jsme stávající matikářku i na fyziku, tak jsem všichni šli s prospěchem o 1-2 stupně dolů. Nikdo a nic mi nevymluví, že to bylo v učitelce. Tím nechci říct, že ona nebyla chytrá. Tím chci jen říct, že to, že já umím neznamená také, že to umím předat.
Mmch VŠ jsem si dodělala před cca 3mi roky - a matiku, statistiku i účetnictví jsem zvládla.

ale musím přiznat, že hrůza z matematiky a chemie nebyla nic v porovnání z hrůzy z tělocviku To jsem byla mrtvá strachem, měli jsme ješrě takovou tu zapálenou učitelku vrcholovou sportovkyni