Moje kamarádka je na dně. Co máme dělat?
.jpg)
Milé dámy,
vím, že téma, které teď otevřu, není pro období Vánoc nejvhodnější, ale nevím co dělat. Jedná se o moji kamarádku. Objektivně musím uznat, že nemá zrovna nejlehčí život. Její rodiče se k ní v dětství chovali příšerně a sama jsem byla přítomna tomu, s jakým despektem se k ní chovají i dnes. Má velké zdravotní potíže, každou chvíli je v nemocnici, velký zápřah má i v práci a její současný přítel se k ní vlastně chová ještě hůř než její rodiče.
Jenomže ona si sama ještě přitěžuje tím, že všechno vidí černěji, než jaká je skutečnost. Stylizovala se do role oběti, dokáže se už jen litovat a naříkat na smůlu v životě. Snažím se jí pomoci, jak jen to jde, a nejsem sama, kdo to dělá. Nabízíme jí pomocnou ruku ve všech možných ohledech. Když chce radu, co má dělat, vždycky ji od nás dostane. Nikdy se podle nich nezařídí a pomoc většinou odmítá, ale to je její právo. Pokoušíme se jí rozveselit drobnými radostmi nebo dárky, ale všechno je podle ní zbytečné, nestojí to za nic a stejně jí to v jejím údělu nepomůže. Začínáme z toho být unavení, protože všechno naše snažení pociťujeme jako marnost. Ale to není vlastně tak důležité..jpg)
Hlavní je to, že mi teď řekla do telefonu, že už byla na dně a chtěla se před pár dny pokusit o sebevraždu. Pokusila jsem se jí to vymluvit, utěšit ji a tak podobně, ale jako bych mluvila do zdi. Prý už nevidí jiné východisko. No a já nevím, co mám dělat. Nedokážu ani odhadnout, jestli to myslela vážně nebo zas jen „chudákovala“ a ani to, jestli by toho opravdu byla schopná.
Trochu si myslím a zároveň doufám, že když není schopná opustit chlapa, který ji bije, vzdorovat nátlaku rodičů nebo prosadit vlastní názory, tak nebude schopná ani dokonat něco takového. Ale třeba se mýlím. Jenomže co mám dělat? Nemůžu na ni zavolat policajty, protože to řekla v minulém čase a ne jako výhrůžku do budoucna.
Těžko ji můžu naložit do auta a nechat ji zavřít na psychiatrii. Nemůžu ji ani celé dny hlídat. Kontaktovat její rodiče je zbytečné, ti by ji v tom ještě podpořili, a ostatní přátelé jsou stejně bezradní. Zatím se jí snažíme aspoň dávat najevo naši podporu a zájem o ni, ale upřímně nevím, jestli to bude stačit. Nevěděl byste někdo, jak se v takovém případě zachovat nebo jak ji třeba dostat k odborníkovi, kterého tvrdošíjně odmítá? Třeba ještě existuje něco, co jsme neudělali a je to v našich silách...
21.12.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 55 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje kamarádka je na dně. Co máme dělat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Psycholog je teď k ničemu a taky ji nemusel sednout, To je taky běh na dlouhou trať.
Kamarádka má evidentně depresi a není schopna se z toho vyhrabat. To není o tom, že nechce, už to nejde. Vím, o čem mluvím.
Pomůže ji jedině psychiatr, tlačte ji k tomu.
A pro vás malá rada, člověku s depresemi neříkejte ,,to bude dobrý", ,, vzchop se", ,,drž se" a podobné hovadiny. V tomhle stavu to přitíží.
Spíš se vézt na její vlně ,,vím, že to stojí za prd", ,,naprosto tě chápu", nebo radši mlčet a držet za ruku.
Doktor je ovšem NUTNÝ, jak ji tam dostat neporadím? Možná jen ...pozorovat, čekat, jednou se dostane do stádia, kdy tam půjde dobrovolně nebo na tom bude tak zle, že se ani vzpouzet nebude.
Ale taky si hlavně uvědomte, i když jste jí ochotna pomoct, že v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ ZA NI NEJSTE ZODPOĚDNÁ, to je ona SAMA.
Ahoj, tady Markéta. Je to tak, já sama si myslím, že pokud ona sama si nebude chtít pomoct, tak s ní nikdo nehne
. K psychologovi jsme jí už jednou dostali. zařídila to jiná její kamarádka, dokonce jí i zaplatila pár těch sezení. Ale výsledek byl ten, že tam přestala po asi dvou nebo třech sezeních chodit, protože si s ní jen povídal a neřekl jí, co má dělat.
. Na toho jejího debila jsem ochotná klidně zavolat policajty nebo mu rozmátit hubu, stejně je to takový malý zmrd (promiňte). Jenomže ona to nechce. Ona ho miluje. Můžeme do mluvit horem dolem, jak může milovat někoho, kdo se k ní chová takhle, že snad má svoji sebeúctu atd. - ale "já vím, ale když já ho miluju a nevím proč, já jsem na něm závislá a nedokážu se ho vzdát". A za hodinu mi zas volá a pláče do telefonu, co jí zas provedl. Někdy mám sto chutí jí říct - že co chtěla, to má, tak ať si nestěžuje, že teba by jí to přivedlo k rozumu, kdyby na ni byl někdo tvrdý, ale třeba taky ne
Teď přidám pohled z jiného úhlu :
Kamarádka není na dně, jen si libuje v roli trpitelky a využívá své útlocitné přátele, kteří jí chtějí pomoci. Je to tzv. "vysavač energie" a i kdyby od tohohle muže odešla, zase by si našla podobného.
Vyhrožování sebevraždou (zvlášť v čase minulém) je jenom citové vydírání. Tihle lidé se mají moc rádi na to, aby si opravdu sáhli na život. A když, tak jen demonstračně.
Nelze pomáhat někomu, kdo o to nestojí.
Nakonec se ty rady, dárečky na uchlácholení i pomoc obrátí proti Tobě. (Vlastní zkušenost).
Samozřejmě, potřebuje psychiatra, který by jí pozvolna i za pomoci léků převedl do reality a naučil normálně žít.
.JPG)
Ještě mě napadlo, pokud bydlíte v nějakém městě, mohli by tam být nějaká sdružení typu Al anon, nebo pro týrané ženy, pokud ji ten její muž mlátí a zašla bych tam nejdřív sama, můžou ti poradit, nebo i na netu se dají sehnat informace. Jak říká Linda, nemůžeš někomu pomoct proti jeho vůli, možná bych ji nechala a pomáhala bych jí jen s tím, o co si opravdu řekne, nebo v případě, že by si opravdu chtěla něco udělat...hlavně se netrap, nejsi za ni zodpovědná a jak říkáš, nemůžeš ji hlídat 24 hodin denně...
.jpg)
Křeček: přesně tak, psychiatr jí skutečně může pomoct ... antidepresiva často působí jako zázrak ... 
.jpg)
Nemuzes pomoci nekomu kdo nechce aby mu bylo pomozeno.
Kdyby opravdu o vasi pomoc stála, tak by aspon obcas udelala neco podle vasich rad. TReba ji pomáhá, ze si vyleje dusicku a postavi ji to trosku na nohy. Treba to neni tak spatné jak to popisuje. Tak jako tak nemuzes udelat nic co ona sama nechce. Kontaktovala bych nejakého odbornika a zeptala se jak más postupovat, jakou pomoc a jakym zpusobem ji muzes nabídnout, jak ji ukázat ze svou pomoc myslis doopravdy (to muze byt taky problém ,ze se kamaradka domnivá ze to jenom rikás, ale skutek utek a proto se podle rad neridi
), proste ho vyzpovidat.....ale vic udelat nemuzes dokud ona sama nebude chtit neco podniknout.
Jestli kamarádka trpí depresemi, je to nemoc, od které sebelépe míněné rady nepomůžou. Souhlasím s annií - s tím, že pokud by kamarádka někam k psychologovi (nebo v tomto případě spíš k psychiatrov?) jít odmítla, mohla bys k němu zajít sama, třebas by ti poradil, co dál.
Jsi hodná, že nemyslíš jen na sebe
.JPG)
Vážně ji nemůžeš odvézt na tu psychiatrii?
Tohle nikdo jiný než odborník nezvládne.
.JPG)
Na vás samotné je to velké sousto a nakonec by vás "stáhla" s sebou...
Chce to odbornou pomoc.
Kamarádce bych sehnala kontakt na dobrého psychologa, pokud by měla obavy z té schůzky, nabídla bych jí, že ji na první schůzku doprovodím.
Myslím, že se sama z toho všeho nevymotá.
Vánoce jsou navíc hodně velký psychický nápor... Snad to všichni ustojíte. 
