Manžel ji mlátí a ona si to nechá líbit
Bydlím v paneláku na jednom velkém sídlišti v Praze. Jsem na mateřské se dvěma malými dětmi, na stejném patře jako my žije rodina, kde je paní rovněž doma jako já. Přistěhovali jsme se sem před rokem, nikoho jsem tu neznala a čekala narození druhého dítěte. Brzy jsme se se sousedkou skamarádily, chodily společně s dětmi na procházky a posléze se začaly i navštěvovat. Byla jsem ráda, že mám nějakou spřízněnou duši.
Nějakou dobu fungovalo všechno téměř idylicky, ale postupem času se to začalo nějak zvrtávat. Mirka se mi po nějaké době začala svěřovat a já se dozvěděla, že to nemá se svým manželem vůbec jednoduché. Sama jsem si všimla už dřív, že je z něj často cítit alkohol, ale nikdy mě nenapadlo, že je to zároveň agresor a násilník.
Postupně z Mirky vypadlo, že ji manžel občas bije, nejčastěji, když se trochu napije. Někdy jí dá „jen“ jednu facku, jindy ji doslova zmlátí. I přes svou opilost si však dává pozor, aby jí nezpůsobil nějaké stopy, které by byly vidět. Mirka mi ukázala modřiny na zádech a na nohou. Udělalo se mi úplně špatně a snažila se ji přimět k tomu, aby začala svou situaci řešit. K tomu se ale Mirka nemá. Tvrdí, že jsem jediný člověk, kterému se svěřila, že to nevědí ani její rodiče. Prý by jí nikdo nevěřil. A kam by pak šla a jak by se s dětmi uživila?
Od chvíle, kdy se mi Mirka svěřila, ztratila zároveň i veškeré zábrany, a ačkoli se za to stydím, musím říct, že její přátelství se pro mne začíná stávat obtížným. Každý den mi chodí vylévat srdéčko a stěžovat si, často žádá o hlídání dětí, neustále si vypůjčuje nějaké potraviny, které údajně zapomněla koupit, ale nikdy je nevrátí. Možná to zní hloupě, ale my musíme pečlivě hospodařit, abychom vyšli (platíme hypotéku), a na sponzorování její domácnosti nemám.
Jsou to sice jen drobnosti, ale když se to nasčítá, je to ve výsledku docela dost. Několikrát v týdnu si přijde pro hrnek cukru, olej, vajíčka, máslo, dětskou krupičku, různé koření, mouku, balíček těstovin, rýži, ale i pro prášek na praní. Jsem slabá, nedokážu jí říct, že nemám, navíc je mi jasné, že by věděla, že lžu. Když ji upomenu o navrácení, slíbí, ale nikdy nic zpátky nepřinese.
Je mi jí líto, vím, že není v lehké situaci. Manžel jí peníze odměřuje, takže v podstatě nemá s čím hospodařit, a když nevyjde, dostane od něj nabančíno. Několikrát se už stalo, že u nás zvonila i s dětmi pozdě večer, aby se před ním schovali, když ho zase chytil jeho opilecký agresivní útok.
S mým mužem na ni apelujeme, aby začala svou situaci řešit, že takhle to nejde do nekonečna a ubližuje tím nejen svým dětem, ale i sama sobě. Můj manžel dokonce nabídl, že si zkusí s tím jejím promluvit, ale toho se zděsila tak, že jsme tuto možnost okamžitě zavrhli.
Nevím, co mám dělat. Je to podle mě klasická týraná žena, která má především strach a cítí se v pasti. Moc ráda bych jí nějak pomohla, ale všechny mé pokusy selhaly. Čísla na různé linky bezpečí a kontakty na organizace, které pomáhají týraným ženám, zahodila. Myslím, že má strach.
A já – zcela sobecky – ho začínám mít taky. Bojím se o svou rodinu, o svůj vztah s manželem. Jemu se naše utrápená sousedka už začíná pořádně zajídat, čemuž se nedivím. Kolikrát se stane, že přijde z práce a ona tady sedí celá v slzách a pláče. A s ní i její děti a ty naše na to nechápavě koukají, až se rozbrečí taky.
Nechci se zachovat jako nějaká bestie, je to moje kamarádka a je v nouzi. Vůbec nevím, co bych pro ni mohla udělat. Když ji od sebe odeženu, strašně ji tím raním, už tak je to hotový uzlíček nervů.
Vím, že tady na magazínu má hodně čtenářek zajímavé a podnětné nápady, jak řešit různé situace. Možná budete mít nějaký i pro mne. Předem vám moc děkuji.
11.11.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 55 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel ji mlátí a ona si to nechá líbit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No, nevim s tou socialkou. Aby to nakonec sousedka i jeji manzel nepopreli a nebyla za tu spatnou Renata.
Ale v tomhle pripade mi pripada i Renata jako obet, jenom ne manzela alkoholika, ale sousedky, ktera si libuje ve svem srabu (to je to hledani vymluv, proc to nejde), odmita ho resit a svoje problemy prehazuje na druhe. Ono je to totiz pohodlnejsi, nez zapracovat trochu sama na sobe a svem zivote. Nejvic by ji asi vyhovovalo, kdyby to Renata vyresila vsechno za ni. A navic jeste kdyz jsou v tom male deti. Tech
je mi fakt lito. To si neuvedomuje jaky jim timhle dava zaklad do zivota? A Renato, co Tvoje deti? Na ty nemyslis? Kdyz to vse vidi, taky to na jejich psychiku asi dobre nepusobi. Myslela bych v tomhle pripade asi v prvni rade na svoji rodinu a byla bych drsna. Kddyby ty si mela problem, pochybuju, ze by ti ho tahle konkretni sousedka tak ochotne resila jako Ty ji.
A jak tu už zaznělo, přikláním se k tomu při příštím nočním bordelu volat policii. Bez milosti.
Podej prst a schramstne celou ruku.....
Dávno by přestala být mou kamarádkou. Stejně tě jenom zneužívá. A kromě toho mi přijde, že dotyčná musí mít IQ tykve, když takhle žije a nehodlá to nijak řešit (ta sousedka, ne Renata). S takovými nemám slitování. Kdyby se ke mně přišla v noci schovávat i s dětmi, to by byl mazec, to bych s klidem rozhodně nepřešla.
Takže Renato, pokud si chceš zachovat zdravý rozum a taky manžela (kterému se nedivím, že je naštvaný), přestaň se s ní kamarádit. Chtěla jsi jí pomoct, nestála o to, tak ať si pomůže sama, to je totiž to, co ona musí udělat. Takhle to spěje akorát k tomu, že se díky ní dostaneš do problémů taky, a za to žádná pseudokamarádka nestojí. Tvá rodina je přednější.
...a samozřejmě výživné na děti
No, konečně někdo (sonije) napsal, že na to už máme zákonnou ochranu. Chlapi agresoři jsou většinou "slaboši", kteří se vytahujou jen na slabší. A dokud nebude mít v palici, že už o něm vědí, může být jen hůř. Jestli si je schopen dávat pozor, aby to na jeho ženě nebylo moc vidět, tak právě toho se bojí, že to budou všichni vědět, a to je třeba.
Jinak se mi moc nelíbí napadání té dotyčné ženy, asi se s tím tady píšící nesetkaly. Ona je oběť, ona se bojí a má čeho, ona je v bezvýchodné situaci. Tak jestli je Renata kamarádka, tak musí vše zařídit ona - asi ve skrytu duše v to dotyčná doufá.
Pokud se týrané ženě podaří zbavit agresora, může na tom být finančně líp, nevím jestli pracuje. Bude mít přídavky na děti a svoji mzdu nebo sociální podporu.
Tím, že zapojí policii, jakmile se k ní přijde sousedka schovat, rozjede se to také u sociálky.
Souhlasím s orinkou,tohle je nejrozumější řešení.
.jpg)
taky bych asi volala policii až u nich bude "bordel"
orinka: přesně jak jsem to četla, jsem chtěla takhle odpovědět. Jakmile bude brajgl, zavolat policii, ta ho vykáže na 10 dní z bytu a za tu dobu má čas kontaktovat některou z organizací, která těmto ženám pomáhá. Třeba Rosa. jestliže ani teď nemá z čeho hospodařit, tak to lepší nebude. Sociálka jí přispěje na leccos, jen se musí ptát.
To už překročilo slušné meze, nedá se nic dělat: jak bude vedle zase cirkus, volej policii.
Renato, asi si to neuvědomuješ, ale v podstatě jsi už i ty oběť... Chtěla jsi kamarádce pomoct, ale zvrtlo se to. Udělala si z tebe vrbu, ochranitele a supermarket zdarma. Tobě je blbý jí něco říct, protože se bojíš, že jí to ublíží. Ano, ublíží, ale ten, kdo jí skutečně ublíží, nejsi přece TY. Ona má problém se svým manželem a ten musí začít řešit. Dokud si to neuvědomí a nezačne pro to něco dělat, ty nic nezmůžeš. Pro ní je hrozně pohodlný žít ve světě ála "já jsem chudák, nic nezmůžu, nemám to jak vyřešit a ty jsi se na mě taky vykašlala, jsi fakt skvělá kamarádka...." Nenech se od ní vydírat. Pomoct kamarádům ano, ale tohle je fakt zneužívání. Musíš si jí prostě dostat trochu dál od těla.
.jpeg)
Máte pravdu,že jediná pomoc je,že to sama Renata nahlásí minimálně na sociálku.
Jj, každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Já osobně tyhle sousedské kamaráčovty nemám ráda, nikdy z toho nic dobrého nekouká. Neříkám, nemluvit,ale žádné návštěvy doma, pokecat se dá na procházce v restauraci atd. Ale domov je moje výsostné území a tam má přístup opravdu jen omezené množství lidí.
Nejvíc se přikláním k příspěvku Modroočky.
Nebude to lehké, ale takhle jí opravdu nejvíce pomůžeš. A sobě i rodině taky.
Tvoje "kamarádka" bude tvojí kamarádkou jenom do té doby, pokud z toho bude mít užitek, stačí párkrát "nepůjčit" na věčnou oplátku prášek na praní a uvidíš jak se situace otočí. Hned budeš ta nejhorší. Ostatně žádné zachraňování od tebe ani nechce, potřebuje tě jen využívat. Pak si doma postěžuje manželovi a ten jednu ubalí i tobě!
.jpg)
JE důvod, samozřejmě 
Pokud přišla k tobě párkrát i s dětmi v noci.... schovat se, není důbod kontaktovat sociálku a tento příběh jim oznámit.
Oni to řešit musí, když v tom žijí děti.
I kdyby ona to popřela, není to jen tak, když už se jednou sociálka o někoho zajímat.
