Našla jsem u syna lysohlávky
Chtěla bych s něčím poradit. Před pěti lety jsem se rozvedla, manžel pak odjel dlouhodobě pracovat do Asie, takže jsem na výchovu syna zůstala sama. Myslím, že s Honzou, který letos oslavil šestnácté narozeniny, máme opravdu dobrý vztah. Hodně spolu mluvíme, jeho puberta probíhala a probíhá docela nepovšimnuta. Studuje na gymnáziu, známky má o něco lepší než průměr, zajímá se o počítače, o sport, pomáhá mi s domácností, v podstatě si na něj nemůžu nijak stěžovat.
Myslím, že spolu vycházíme i proto, že se vzájemně respektujeme. Nevyslýchám ho, neprohlížím mu poštu ani mobil, nešmejdím v jeho pokoji. Honza mi sám řekne nebo napíše, kam odchází a s kým, na době návratu se domluvíme. Doposud nám takový systém vyhovoval a nebyly s ním žádné problémy. Poslední dobou si Honza několikrát vyjel s kamarády za město do přírody. Byla jsem jedině ráda; má dost učení, jen ať se odreaguje na čerstvém vzduchu. Přijížděl nadšený, výlety se mu líbily, ukazoval mi spoustu fotek podzimního lesa. Bohužel se ale nepochlubil s cílem těch výletů.
Chodím do práce na směny, takže občas bývám doma v době, kdy už je Honza ve škole. Líbí se mi mít chvíli pro sebe. Uklidím, co je potřeba, někdy navařím, prostě pohoda, klídek, piánko. Honzův pokoj neuklízím, zvládne to sám. Jen mu tam ráno chodím otevřít okno a na chvíli vyvětrat. Předvčerejškem jsem tam šla taky, a když jsem se vracela od okna, ucítila jsem divný pach, který se u nás doma běžně nevyskytuje. Ne nadarmo Honza říká, že mám nos ohaře. Šla jsem po čichu a dovedlo mě to ke skříni, na které si Honza sušil jakési houby. Docela mě to překvapilo, protože u nás doma se houby nejedí. Ještě tak dvakrát do roka žampiony, ale houby sbírané v lese, to ne.
Vrtalo mi to hlavou, a tak jsem si sedla k internetu. Ty houby jsou na 99 % lysohlávky. Dokonce je právě teď jejich sezona, jak jsem zjistila. Jsem z toho vedle, vůbec nevím, jak se mám zachovat. Už dva dny na to myslím, zatím dělám jakoby nic. Honzovi jsem nic neřekla, on se taky tváří, že je všechno v pořádku. Jsem si jistá, že tohle je první várka, co se u nás suší. Ten pach se tu dřív neobjevil. Mám z toho strach. Četla jsem si o těch houbách a nelíbí se mi riziko nejistého dávkování, ani průvodní znaky jejich působení. Nechci, aby můj syn s drogami – ani přírodními – vůbec začínal.
Co mám dělat? Co byste na mém místě dělaly vy?
18.11.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 56 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Našla jsem u syna lysohlávky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
.... člověk, ze zoufalství, snadno, pomate se, muchomůrky bílé , budu sbírat v lese .... 
Se synem bych promluvila - bez emocí, ale durazně.Může se stát, že bude mit takové ty hloupé řeči - můj život, moje zdraví, jak to, že jsi mi šmejdila ve věcech atd ,ale opravdu myslím, že je nutné tenhle problém probrat!
Lysohlavky jsou docela nebezpečné , každý organismus reaguje jinak . Je to tak dva roky, co tu jeden hoch pod vlivem lysohlavek vyskočil z okna ( naštěstí jen nějaká zlomenina) Nevím, kolik jich snědl - ale pry jich bylo jen pár kousků.
.gif)
Nyotaimori: souvisí to tak , že si myslím, že kdybys toho 16ti letýho synáčka měla, určitě by byl i názor jiný.....ale je tvůj, já ti ho neberu, jen se kapku divím......
Bohužel Váš syn v 16 ti letech není zralý na to, aby mohl beztrestně ochutnávat lysohlávky.Nemá ještě zcela vyvinutou a odolnou psychiku, mohlo by to s ním velmi zatočit(až psychóza, počátek schizofrenie, je-li v rodině atd.)Není pravda, že naše houby jsou slabé.Stačí např. 10- 15 kousků.Sama jsem vyzkoušela, byl to nádherný zážitek(jsem už starší ročník, v leže na posteli to bylo jako úžasný film z budoucnosti).Kromě toho možná ty houby Váš syn ani nespolkne, jsou velmi hnusné, tu chuť
neodstraní ani čokoláda.Rozhodně, by bylo nejlepší, abyste byla u toho, kdyby je mermomocí chtěl vyzkoušet.Možná poprvé a naposled(jako já- podruhé už jsem ty hnusné houby nemohla ani s velkým sebezapřením spolknout...)
Viv :o): Alice.: 
vzpomněla jsem si na píseň mého mládí ....Muchomůrky bíílééééé
někde bych měla mít zahrabanou desku Garáže...
Viv :o): Alice.: 
Šťastná Baronka: Kamarád takhle upekl nějakou veselou buchtu...byla celá zelená, dal si štráfek a šel to rozchodit do města, povedla se mu. Mezitím přišla na návštěvu maminka s babičkou, odemkly si neboť měly klíče a v kuchyni se zaradovaly, že synek konečně začal pořádně hospodařit a dokonce i peče. A aby mu udělaly radost, buchtu taky ochutnaly... Skončilo to tak, že si máma musela vzít druhý den dovolenou, babička byla naštěstí v důchodu...a u synka raději od té doby nepijou ani čaj 
Šťastná Baronka: no mozna mladoch bude i susit "zelenou bylinku" a daj si i kolacky 
Šťastná Baronka: jj, ja vim... takova freee mamka, by mladoch asi koukal......
Viv :o): jj, já se chechtala při představě, že si pak ten čaj, normální houbovej čaj, daj spolu a budou mít pak "Grippen day"
Šťastná Baronka:
Ovsem neco na tom bude... teda ne na tom, ze doporucuje cajicek Ale pasaz o tom, ze syn se sveruje, neskryval to nejak vyznamne... spis si myslim, ze on to nepovazuje proste za nic spatneho a nebezpecneho... myslim, ze kdyz Iveta BEZ EMOCI a BEZ HRUZY V OCICH synovi rekne jak to nasla a ze ji to znepokojuje a opravdu maji ten vztah takhle v pohode, tak to muzou probrat (ale spis pro jeji klid nez pro jeho osvetu, myslim, ze on vi co na skrini ma), hlavne aby syn nemel pocit, ze ho Iveta nejak kara... aby nemel pak pocit, ze se musi stavet do opozice a branit se, protoze v ten moment by mela Iveta rozhovor prohranej... a kazdopadne souhlas s Nyotaimori ve 13:33
MJLan: tak to je velmi hustý příspěvek
Dobry den, chodim sem často a rozhodla jsem se vložit také malý příspěveček. Chtěla bych paní Ivetě říci, že by si z tohoto nálezu neměla dělat žádnou hlavu, pochybuji, že by syn snědl naráz 100 houbiček (což je dávka, která by ho už mohla ohrozit, zdejší české lysohlávky nejsou tak silné, jako např. mexické houby) Sama se sem tam k přírodním drogám také přichomejtnu, je to jen nárazově, ale myslím, že když je to příroda, nemůže to být tak škodlivé. Váš syn se vám se vším svěřuje, není proto důvod ke znepokojení, tohle malé tajemství sušící se na skříni nebylo před vámi ani nijak ukryto, tudíž nabývám dojmu, že tak trochu chtěl, abyste houbičky našla :o) třeba je ani nechce jíst, jen si je povařit a udělat si čajík, vřele doporučuji, uvolnění a dobrá nálada naprosto zaručena.a to bez vedlejších důsledků jako je kocovina či nepatřičné chování 
Kluk si chtěl asi udělat takovej ten normální houbovej čaj
.JPG){kind=avatar}
Nyotaimori: Dětem do věcí nekoukám, vlastně jim do života moc nemluvím, ale kdyby jim v pokoji něco páchlo, tak nevylučuji, že ten pokoj pročmuchám, pokud je tento pokoj součástí mého bytu - proč si mám nechat zaneřádit byt smradem nebo nedej bože nějakým hmyzem, který z toho páchnoucího může vylézt? A moc bych se divila, kdybych našla něco jiného než starou svačinu. 
orinka: Ach jo. Mně je celkem fuk, jestli někdo skončí na ulici nebo kdekoliv jinde.
Jinak:
1) Rekreační či dokonce pouze jednorázové (nikde není psáno, že by to nutně musel opakovat) experimentální užívání halucinogenů nevede přímou cestou k toxíkovi na ulici. Ba ani cestou zakroucenější. Tohle je čirá demagogie.
2) Jeho život, jeho volba, chce-li býti feťáckou troskou... Pokud by mu to máteř zkoušela nějak rasantněji zatrhnout, tím spíš by se mohl zapřít a sníst kdeco.
3) Opakuju po x-té, je to vůl, že to dovlekl domů. O takových pokusech nemají rodiče tušit ani vzdáleně, aby neměli neklidné spaní.
