Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Prokletý dům. Koupili byste ho?

Prokletý dům. Koupili byste ho?

Řešíme s mužem dilema ohledně koupě domu. Naskytla se nám totiž příležitost pořídit krásný dům se zahradou ve skvělé lokalitě za naprosto bezkonkurenční cenu. Dům prodává sestra manželova kolegy, je to tedy přímý prodej, ne přes realitku. Jenže to má háček.

Současná majitelka nám při prohlídce domu na rovinu sdělila, že zde něco není úplně v pořádku. Doslova to nazvala, že ten dům je jako prokletý. Ona si ho před třemi lety koupila společně s manželem, který ale před půl rokem zemřel po úraze. Opravoval střechu, spadl a následně svým zraněním podlehl. Bylo mu teprve pětačtyřicet let.

Nejdřív jsme si mysleli, že paní dům prodává, protože ji k němu pojí tyto smutné vzpomínky a dává tomu domu za vinu smrt svého muže. Ale pak jsme si od sousedky, staré paní, která zde žije od svého narození, vyslechli celou historii toho domu a docela nás z toho zamrazilo. Ačkoli nejsme nějak senzibilně zaměření a na všelijaké duchy a nevysvětlitelné záhady nevěříme, tentokrát jsme museli svůj racionální životní názor přehodnotit. Historie toho domu je v místě všeobecně známá a traduje se ústním podáním už sto let. Popíšu vám aspoň stručně, co všechno se v něm odehrálo, tak jak nám to ona stará dáma vyprávěla. Její rodiče se znali s úplně prvním majitelem toho domu, věděla tedy vše od úplného počátku. Její vyprávění jsme poslouchali doslova se zatajeným dechem.

Dům byl postaven na přelomu minulého a předminulého století, konkrétně v roce 1898 mladým mužem, který ho stavěl pro svou rodinu. S tou se tam pak nastěhoval, v té době měli dvě děti a v tom domě se jim pak narodily další tři. Při posledním porodu však maminka zemřela. Otec si po čase našel novou ženu, taky vdovu, která měla dvě své vlastní děti. Společně utvořily rodinu, bohužel ale ne zrovna příkladně fungující. Nová matka si k pěti vyvdaným dětem nevytvořila vztah a upřednostňovala hlavně své dvě a později i další dvě narozené děti. Těch pět, kterým jejich maminka zemřela, zažívalo hodně ústrků, hlavně nejstarší dcera, která maceše fungovala jako služka a holka pro všechno. Psychicky ten tlak pravděpodobně neunesla a v šestnácti letech spáchala sebevraždu, oběsila se ve stodole. Její o rok starší bratr věděl, kdo za tímto sestřiným zoufalým činem stojí a v afektu nad smrtí své sestry se při hádce s macechou neudržel a praštil ji do hlavy lopatou tak nešťastně, že byla na místě mrtvá. Samozřejmě skončil ve vězení.

Otec pak zůstal s ostatními dětmi sám, nejstarší postupně odešly z domova a později, když už měl u sebe jen dvě nejmladší, se opět oženil. Jeho nová žena s ním pak čekala dítě a při jeho narození zemřela i s miminkem, stejně jako jeho první manželka. Podle vyprávění se pak prý otec nějak pomátl, hodně pil, přestal pracovat a jen se poflakoval, nejmenší děti si nakonec vzaly k sobě ty starší. Když zůstal otec v domě sám, usoudil, že je to ten dům, který za všechno může a rozhodl se ho prodat.

Koupil ho od něj mladý řemeslník, kterému jako prvnímu z řady zájemců nevadilo, co se v domě odehrálo. Založil rodinu a provozoval zde svou živnost. Žili si spokojeně několik let, ale pak se stalo neštěstí. Jejich pětiletý syn spadl ve stodole z trámu a zabil se. Rok na to zemřela nejmladší teprve roční dcera na španělskou chřipku a do třetice zemřela jeho žena při porodu. Manžel si vybavil, co všechno o tom domě slyšel a zcela zlomený se rozhodl ho prodat. Kupce hledal dlouho, nikdo neměl zájem, s cenou musel jít hodně dolů. Nakonec si dům koupili starší manželé, kteří se chtěli na podzim života přestěhovat z města na venkov.

Dům si upravili a byli v něm spokojení. Asi po pěti letech, při jedné návštěvě dcery s vnoučaty, došlo k velkému neštěstí. Tříletá vnučka spadla do studny a než ji stačili vytáhnout, utonula v ní. Za další rok náhle zemřel majitel domu. Prý byl zdravý vitální, bylo mu něco málo přes šedesát a jednoho rána se prostě neprobudil. Jeho žena nechtěla v domě zůstávat sama, a tak se dům opět prodával.

Už to zkrátím. Každého dalšího majitele a obyvatele domu postihla nějaká tragédie nebo neštěstí. Úmrtí, úrazy, neštěstí. Posledními majiteli se stali manželé, respektive paní, která nám dům nabízí ke koupi. Když ho kupovali, prý na nějaké zkazky a hrůzostrašné historky nevěřili. Jenže po dvou a půl letech bydlení, kdy její muž zahynul při úraze, svůj pohled přehodnotila a chce tam odtud pryč. A na rovinu nám říká i důvod. Nechce nic zamlčovat, protože chce mít čisté svědomí a hlavně – stejně bychom se to dozvěděli. I proto nám zprostředkovala setkání se sousedkou – pamětnicí.

A my teď stojíme s mužem před velkým dilematem. Máme dům koupit, nebo ne? Jak jsem psala, je za cenu více než přijatelnou, v místě, které nám vyhovuje jak lokalitou k bydlení, tak ohledně dostupnosti do zaměstnání. Dům je sice starý, ale dobře udržovaný, svými nájemníky postupně rekonstruovaný, takže nějaké opravy a úpravy ho sice čekají, ale v podstatě je bez problémů obyvatelný tak, jak je. Dole je velká kuchyň, obývák a příslušenství, nahoře tři pokoje a na půdě ještě mansarda. U domu je dvorek a zahrada s ovocnými stromy.

Váháme. Hodně. Láká nás to, ale zároveň se bojíme. Jsme mladí, právě čekáme narození našeho prvního dítěte. Možná jsem i kvůli svému těhotenství poněkud senzibilnější, nevím. I když pravda je, že i muž si není úplně jistý. Říkáme si, je to dům, neživá věc, to všechno zlé, co se v něm stalo, byla jen souhra náhod a okolností. Ale kdo ví, že? Prostě ten červíček pochybností nám vrtá a způsobuje, že chvíli se přikláníme ke koupi a vzápětí ji zavrhujeme.

Co si myslíte vy? Koupili byste si dům s takovou historií?

Lucie


16.3.2016   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 56   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Prokletý dům. Koupili byste ho?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-56
sharon
sharon - 16.3.2016 16:08

catcat: ale přistěhují se další....jednou umřem všichni ....jsem tu 36 let a pohodááá...........smajlik - 68

 
catcat
catcat - 16.3.2016 15:13

sharon: Hele, já bydlím taky v paneláku, ale jak obyvatelstvo stárne, bylo už tam takových úmrtí, že to musí být začarovaný panelák smajlik - 68

 
illča
illča - 16.3.2016 14:48

Arna: smajlik - 68 když si vzpomenu,jaké nebezpečné kraviny vyvadeli u babičky....dnes si říkám, že tehdy se naší andeličci stražničci pořádně zapotili...lezení po trámech, hry u studny místní fabričky...vypouštěly se do ní jedy a voda ve studni hrala všeme barvami, jak duha....noční tajné výpravy do lesa ... smajlik - 26 dnes by se tím možná zaobírala socialka.smajlik - 68

 
sharon
sharon - 16.3.2016 14:23

já z toho mám v hlavě takový horor že jsem ráda že bydlím v panelovém domku....smajlik - 68

 
denda04
denda04 - 16.3.2016 12:25

mam-ča: 10.15souhlassmajlik - 47smajlik - 58

orinka: 9.12 ano taky jsem na to myslela a udělala to ,ale musí být opravdu v tom oboru 1 né jen jako to se taky stává ,že zaplatí a není to v pořádku stále tak na to pozor .

já bych si vše opravdu dobře rozmyslela hodně smajlik - 45smajlik - 45smajlik - 45

 
leila
leila - 16.3.2016 10:43

Všechny rady co se týká stavu domu jsou relevantní určitě to projděte s nějakým odborníkem ,ale mě napadla ještě jedna věc.Pokud se Vám ten dům tak líbí domluvte si s majitelkou možnost tam třeba týden bydlet ,aby jste zjistili jak se v tom domě cítíte takový ten vnitřní pocit jestli je vám tam opravdu dobře ,nebo se raději vrátíte tam kde jste teď.Přeji Vám ať se rozhodnete správně

 
mam-ča
mam-ča - 16.3.2016 10:15

Zaujala mě v článku věta : "Naskytla se nám totiž příležitost pořídit krásný dům se zahradou ve skvělé lokalitě za naprosto bezkonkurenční cenu."
Už to by mě varovalo, i kdyby tam žádná temná minulost nebyla.
Moje neblahá zkušenost je, že pokud je něco velmi výhodné, zavání to velkým průšvihem.
A je jedno, co říkají prodávající, dokonce kolegové či přátelé i "dobré sousedky - pamětnice".
Když budete chtít prodat ojeté auto těsně před rozpadem, tak ho taky naleštíte a navoníte, aby se na to našel kupec. smajlik - 58

 
Jarča*
Jarča* - 16.3.2016 10:06

Arna: jj, klepadla na koberce, to byly bunkry....smajlik - 68

 
Arna
Arna - 16.3.2016 9:54

Jarča*: Ve městě se taky dalo vyvádět kde co,třeba takové klepáky na koberce, nejdřív jsme měli dřevěný a ten se i houpal, pak ty kovové. Dnes by přijela nejlépe evropská komise a nařídila okamžité odstraněnísmajlik - 68
Dnes je nebezpečné vše-materiál,velikost, barva, obal,....

 
Jarča*
Jarča* - 16.3.2016 9:39

Arna: to víš, městské dítě. I když jsme taky lezli leckam. Ale naše mami na nás byla hodně úzkostlivá a já jsem v tomhle asi po nísmajlik - 68
Vím, co mi vyprávěla mami o dětství jejích rodičů, měli spoustu sourozenců a taky se všichni dospělosti nedočkali, asi to tenkrát bylo běžné, proto lidi měli tolik dětísmajlik - 26

 
Arna
Arna - 16.3.2016 9:32

Almega: Jarča*: Holky, co vy jste měly za dětství? smajlik - 76My u babičky jako děti lezly i po střeše a studna neměla pumpu, ale voda se tahala v kýblu, točilo se rumpálem či jak se tomu říká. Takovou studnu tam měli všichni, jen pár mělo pumpovací. A nakláněly jsme se abychom viděli až na hladinu a studna byla hluboká asi 14 metrů. Nepamatuji že by tam spadlo dítě, ale jeden soused, ale nevím proč.

 
mam-ča
mam-ča - 16.3.2016 9:17

Jarča*: Nezodpovědnost rodičů v minulém století ? Víš, co všechno rodiče početné rodiny měli na starost ?
Některé děti prostě byly a jsou hazardéři. Úrazy a nehody se stávají i dneska, kdy rodiče střeží děti na každém kroku.
Moje maminka vyrostla na samotě u rybníka. Překvapivě se nikdo z dětí neutopil. Děti měly od raného dětství dost povinností. Od hlídání mladších sourozenců, když rodiče pracovali na poli, po třeba pasení hus a dobytka. Nasekat prasatům kopřivy, obstarat králíky, slepice...

 
orinka
orinka - 16.3.2016 9:12

Pro klid duše bych pozvala senzibila. Pozvala bych tam vymítače duchů a do třetice bych pozvala duchovního, aby ten dům vysvětil. To by podle mě mohlo být dostatečné jištění pro klid duše. Jinak - čeho se člověk bojí, to se mu stane. Pokud na to stále myslí. Nehody bývají všude, jsou přece místa častých dopravních nehod a asi nikoho nenapadne, že by tam strašilo strašidlo.smajlik - 58

 
Jarča*
Jarča* - 16.3.2016 9:09

Almega: to mě taky napadlo, co má co malé dítě lézt po trámech nebo být nehlídané u studny. Spíš bych to přičítala nezodpovědnosti rodičů, než tomu domu.

 
Almega
Almega - 16.3.2016 8:56

Nějak mi ten příběh připomíná děj ze špatného románu z 1.republiky...Ale na druhou stranu,kdyby někdo zjišťoval,co se vše stalo v nějakém konkrétním paneláku,to by byla story...Jestliže věříte na zlo,tak si nechte barák odčarovat,nabízí se tyto služby dost běžně.No a hlavně zapomeňte na ty případy,spíš je to náhoda,nečinnost (nechápu,jak má někdo dobře nezakrytou studni !),nedávání pozor na děti ( co mají lézt po stodole-nyní asi již tato neexistuje ?),nemoci se nevyhýbají nikomu,děti dříve zkrátka umíraly i s matkami-(nedostatečná zdravotnická péče) a tak.Taky je někdy lepší nevědět,než se trápit děsivými příběhy.My se stěhujeme do baráku z r.1870,nevím o ničem,co by se tam stalo,jezdíme tam jako na chalupu již 36 let,a vždy se tam naopak cítím lépe,než doma v bytě.Takže je to na vás,jak se rozhodnete....

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-56
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77232.
    Archiv anket.