Manžel ji mlátí a ona si to nechá líbit
Bydlím v paneláku na jednom velkém sídlišti v Praze. Jsem na mateřské se dvěma malými dětmi, na stejném patře jako my žije rodina, kde je paní rovněž doma jako já. Přistěhovali jsme se sem před rokem, nikoho jsem tu neznala a čekala narození druhého dítěte. Brzy jsme se se sousedkou skamarádily, chodily společně s dětmi na procházky a posléze se začaly i navštěvovat. Byla jsem ráda, že mám nějakou spřízněnou duši.
Nějakou dobu fungovalo všechno téměř idylicky, ale postupem času se to začalo nějak zvrtávat. Mirka se mi po nějaké době začala svěřovat a já se dozvěděla, že to nemá se svým manželem vůbec jednoduché. Sama jsem si všimla už dřív, že je z něj často cítit alkohol, ale nikdy mě nenapadlo, že je to zároveň agresor a násilník.
Postupně z Mirky vypadlo, že ji manžel občas bije, nejčastěji, když se trochu napije. Někdy jí dá „jen“ jednu facku, jindy ji doslova zmlátí. I přes svou opilost si však dává pozor, aby jí nezpůsobil nějaké stopy, které by byly vidět. Mirka mi ukázala modřiny na zádech a na nohou. Udělalo se mi úplně špatně a snažila se ji přimět k tomu, aby začala svou situaci řešit. K tomu se ale Mirka nemá. Tvrdí, že jsem jediný člověk, kterému se svěřila, že to nevědí ani její rodiče. Prý by jí nikdo nevěřil. A kam by pak šla a jak by se s dětmi uživila?
Od chvíle, kdy se mi Mirka svěřila, ztratila zároveň i veškeré zábrany, a ačkoli se za to stydím, musím říct, že její přátelství se pro mne začíná stávat obtížným. Každý den mi chodí vylévat srdéčko a stěžovat si, často žádá o hlídání dětí, neustále si vypůjčuje nějaké potraviny, které údajně zapomněla koupit, ale nikdy je nevrátí. Možná to zní hloupě, ale my musíme pečlivě hospodařit, abychom vyšli (platíme hypotéku), a na sponzorování její domácnosti nemám.
Jsou to sice jen drobnosti, ale když se to nasčítá, je to ve výsledku docela dost. Několikrát v týdnu si přijde pro hrnek cukru, olej, vajíčka, máslo, dětskou krupičku, různé koření, mouku, balíček těstovin, rýži, ale i pro prášek na praní. Jsem slabá, nedokážu jí říct, že nemám, navíc je mi jasné, že by věděla, že lžu. Když ji upomenu o navrácení, slíbí, ale nikdy nic zpátky nepřinese.
Je mi jí líto, vím, že není v lehké situaci. Manžel jí peníze odměřuje, takže v podstatě nemá s čím hospodařit, a když nevyjde, dostane od něj nabančíno. Několikrát se už stalo, že u nás zvonila i s dětmi pozdě večer, aby se před ním schovali, když ho zase chytil jeho opilecký agresivní útok.
S mým mužem na ni apelujeme, aby začala svou situaci řešit, že takhle to nejde do nekonečna a ubližuje tím nejen svým dětem, ale i sama sobě. Můj manžel dokonce nabídl, že si zkusí s tím jejím promluvit, ale toho se zděsila tak, že jsme tuto možnost okamžitě zavrhli.
Nevím, co mám dělat. Je to podle mě klasická týraná žena, která má především strach a cítí se v pasti. Moc ráda bych jí nějak pomohla, ale všechny mé pokusy selhaly. Čísla na různé linky bezpečí a kontakty na organizace, které pomáhají týraným ženám, zahodila. Myslím, že má strach.
A já – zcela sobecky – ho začínám mít taky. Bojím se o svou rodinu, o svůj vztah s manželem. Jemu se naše utrápená sousedka už začíná pořádně zajídat, čemuž se nedivím. Kolikrát se stane, že přijde z práce a ona tady sedí celá v slzách a pláče. A s ní i její děti a ty naše na to nechápavě koukají, až se rozbrečí taky.
Nechci se zachovat jako nějaká bestie, je to moje kamarádka a je v nouzi. Vůbec nevím, co bych pro ni mohla udělat. Když ji od sebe odeženu, strašně ji tím raním, už tak je to hotový uzlíček nervů.
Vím, že tady na magazínu má hodně čtenářek zajímavé a podnětné nápady, jak řešit různé situace. Možná budete mít nějaký i pro mne. Předem vám moc děkuji.
11.11.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 55 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel ji mlátí a ona si to nechá líbit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
normálně bych to nahlásila na policii
ostatně myslím si, že je třestné to nehlásit
nebo se to týká jen týrání dětí?
no já budu za zlou ... klidně mě potom můžete ponadávat ...
hele Reny, tohle co se u vás děje není normální, ohrožuje to Tvoji rodinu, děti, manželství. Jsi zřejmně dobračisko a jsi v tom přímo angažovaná, ale zkus si vytvořit trošku odstup. Znáš ji rok .... a evidentně jí to takhle vyhovuje ... nelze pomoci někomu kdo o to nestojí ... je to kruté, ale pravda. Především se snaž chránit sama sebe a svoji rodinu. Pokud je ona u vás denně, bezplatně hlídáš děti a žívíš je, poskytuješ jí azyl tak ji paradoxně nepomáháš. Ona milá sousedka klidně za čas může odskotačit k lepším zítřkův s Tvým mužem a ve vašem bytě ... Kdybych byla na Tvém místě tak návštěvy 1x za týden, půjčené věci bych před ní začala psát do sešitu, večerní útěky řešila okamžitým přivoláním policie, manžela důsledně hlídala .... Kdyby to chtěla řešit tak bych jí maximálně pomohla (doprovodila ji k lékaři, na policii, pomohla jí najít azylový dům), ale takhle ne. Tohle časem zničí nejen Tebe, ale klidně všechny co máš ráda.
modroočka: 
přesně
ráda čtu tvoje příspěvky, mají vždy hlavu a patu
přesně
na kamarádství musí být dva...ale tohle je už sprosté využívání a přehazování svých starostí na jiné
navíc tedy takhle dlužit? to už je neomluvitelné
ještě by šlo se obrátit na sociálku, v jakém prostředí žijí děti...
Taky jsem měla kamarádku,kterou partner týral.Pomohla jsem,kde jsem mohla.Volala mi třeba o půlnoci.Manžel mi říkal,že mě využívá.Nakonec jsem mu dala za pravdu.On a její partner dokázali za 4 roky utratit peníze za prodaný byt a chalupu cca 3 miliony.Od nás pak chtěla půjčit 12 tisíc.Když jsem nevyhověla dostala jsem jmen.A jak jsem hrozná a špatná.Ale každé kamarádství má své meze.Nakonec to schytáš za to,že nemáš takovou smůlu a žádné starosti.
Taky bych asi začala tím, že bych někam zavolala sama, jak se mám zachovat. Protože jestli to takhle bude pokračovat dál, nebude mít problém jen sousedka, ale za chvíli i ty...
Pokud to nebude chtít kamarádka řešit, tak stejně nikdo nic nezmůže, ještě by bití zapřela. Musí to být strašné pro jejich děti, znám něco poodbného z mého dětství. Navrhla bych jí obrátit se třeba na občanskou poradnu, tak jí zdarma poradí kam se přesně obrátit. Na žádost o půjčení věcí reagovat slovy, že ještě nevrátila ty minulá vajíčka. Pokud by tam byl bugr, tak na ně zavolat policii. Jí bych řekla, ať se zamyslí, jak to vlastně žije a ať si zkusí představit, jaké to je asi pro ty děti.
je to asi dva dny, co ve zprávách ukazovali, že jednu ženu opakovaně fyzicky napadl její druh, zmlátil ji už po Xté, no ona mu opět odpustila a před kamerou ho vzala zpět 
některým lidem prostě není pomoci a jsou nepoučitelní 
Z vlastních zkušenosí vím, že pokud oběť nechce, nic s tím neuděláš. Kamarádka se nechala týrat čtyři roky (prodal ji koně, zlomil ji čelist a tvrdil, že ji ten hajzl schodil... ) pořád ho jenom omlouvala. Vzepřít se dokázala až když pochopila, že spolu s ní to odnáší i její dcera z předchozího manželství. Dnes je šťastně vdaná a malý miminko a tvrdí, že je jak v jiříkově vidění.
Taky bych se poradila na těch linkách. Nesedí tam žádní idioti a rádi ti poradí...
Ano, měla bych podnětný nápad - najít si jinou kamarádku. 
A až tahle zas bude večer zvonit u dveří a chtít se schovávat před manželem, který dělá brajgl, tak zavolat 158 nebo 156. Zcela sobecky. To totiž není situace k řešení pro amatéry, a navíc se to nevyplácí.
Z toho, co píšeš, je vidět, že máš dobré srdce. ... ALE... Tvoje kamarádka je v podstatě vyděrač. Seznámila Tě se svou domácí situací, kterou tutlá i před rodiči, hledá odpovědi, proč NIC nemůže řešit a ještě si z Tebe udělala sponzora.
Pokud jí chceš doopravdy pomoci, neboj se jí říci: "Zatáhla jsi mě do Tvých problémů, já nechci prodlužovat trápení Tvoje a Tvých dětí. Půjčovat Ti už nic nebudu, i tak nevracíš, nemáš z čeho. Ráda si s Tebou popovídám, můžeme i nadále chodit na procházky s dětmi, ale více nechci o Tvých potížích slyšet. Jediné, co jsem ochotna pro Tebe udělat, zavolat policajty v případě nutnosti."
I když je to velmi tvrdé, donutíš ji, aby začala řešit svoji situaci, hledat cestičky, jak z toho začarovaného kruhu ven. Víš, ten její manžel se dnes napije tu a tam, semo tama rodinu vyfacká, finančně omezuje... jenže časem může přijít o práci, zmrzačit dítě či ženu, zadlužit rodinu, možná mají nějaký majetek, splácejí půjčky a tím by se ta kamarádka mohla dostat do ještě horší situace než je teď... a to si teprve potom budeš vyčítat, že jsi nic neudělala.
Pamatuj, někdy je tvrdost a rozhodnost tím nejlepším pomocníkem. Teď můžeš být zatracena, ale časem Ti kamarádka poděkuje. O tom jsem přesvědčena. ... 
Co kdybys zkusila na ty linky zavolat ty. S tímhle musejí mít zkušenosti, přece jen víc než tady.
Jaký je on typ? Pokud dělá kravál a jeho manželka utíká v noci k vám, tak už je snad jedno, jestli s ním manžel promluví nebo ne, on ví, že o tom víte. Pokud je to takový typ co si dovoluje jen na slabší, tak by neškodilo ho proplesknout. A nebo zavolat policii.
Ale pokud nebude ona chtít něco udělat, tak je to asi marné. Tím že jí něco dáváš jí moc nepomůžeš, spíš naopak.
Tadyj e těžko radit a pomoci už vůbec ne, když ona nechce nic podniknout proti manželovi.Čím více budeš empatická, tím více tě bude svými problémy zahlcovat. Asi bych jí řekla na rovinu, že pokud nechce proti manželovi něco dělat, tak ať si nechodí stěžovat. Když by přišla půjčovat opět potraviny, tak bych řekla, že nemám. Snad by to pochopila..
Ona taková ta kamarádství sousedek, kdy si vidí jedna druhé do talíře, nikdy nedělají dobrotu. Nikdy jsem to nepěstovala.
