Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Kvůli chlapovi jsem málem vypustila duši

Kvůli chlapovi jsem málem vypustila duši

Vždycky, když se blíží konec školního roku a prázdniny jsou doslova na spadnutí, vrátím se v myšlenkách o mnoho let zpátky a zavzpomínám si na dobu, kdy jsem ještě bývala dívka školou povinná. Kromě těch příjemnějších letních kratochvílí, skvělých zážitků a zábavy si také vzpomenu na své největší ženské fiasko. Potupu, kterou jsem si způsobila zcela sama svou bezbřehou naivitou a nezkušeností.

Bylo mi nějakých 13 – 14 let a dlela jsem na jistém pionýrském táboře. A jak už to tak v tomto věku bývá, hormony cvičily s mým tělem opravdu důkladně. A kdyby jen s tělem… I mé duševno bylo mohutně rozhozeno, neb jsem na onom táboře poznala svou velkou a nehynoucí lásku. Alespoň tak jsem to tehdy cítila. Jmenoval se Pavel a byl vskutku nepřekonatelný. Měl pouze jeden jediný nedostatek. Stále nebyl schopen se zkoncentrovat natolik, aby zaznamenal mou osobu. Procházel kolem mě jako kolem lánu obilí a ani náznakem nedal najevo, že bych ho jakkoli upoutala.

V mém srdéčku ale hořela láska plamenem tak převelikým, že jsem se rozhodla učinit cokoli, aby měl šanci mě poznat a zjistit, že jsem ta jediná, se kterou by mohl žít až do konce svých dnů. Problém byl pouze v tom, jak se k němu přiblížit, aby to nevypadalo, že nedejbože dolejzám. To jediné bych totiž opravdu nepřežila. Alespoň to jsem si tehdy myslela. Již brzy jsem měla zjistit, že bude můj život doslova viset na vlásku – a to díky ďábelskému plánu, který jsem zosnovala.

Když bylo vyhlášeno táborové sportovní odpoledne a my jsme si měli vybrat disciplíny, v nichž budeme závodit, otálela jsem se svým zapsáním, dokud jsem nezjistila, ve kterém sportu hodlá zabodovat můj vyvolený borec. Ve chvíli, kdy jsem zaznamenala jeho jméno u vytrvalostního běhu, jsem si zpečetila svůj osud. Zúčastnit se takového závodu bylo v mém případě hotové šílenství. Já jsem ovšem nebyla schopná dohlédnout dál než na startovní čáru, na které jsem mínila stát těsně vedle NĚJ.

Nevím, co jsem si představovala. Snad že spolu lehce poklušeme těch několik kilásků a během té doby ho svou inteligencí a milou bezprostředností přesvědčím, že jsem skutečně jedinečná a báječná. V cíli jsem nás pak viděla jako nerozlučnou dvojici, navždy spojenou poutem nejcennějším – trvalou, vzájemnou a nikdy nekončící láskou.

Nic z toho se nevyplnilo. Pravda, podařilo se mi na startovní čáře chvilku pobýt v jeho těsné blízkosti, ale to bylo vše. Jakmile zazněl výstřel, můj drahý vyrazil jako šíp a během pár vteřin jsem z něj viděla již jen záda a kmitající tenisky v prachu polní cesty. Zoufale jsem zamáčkla slzu, odhodila připravená konverzační témata, kterými jsem ho plánovala oslnit, a soustředila se jen na jedno: zachovat si čest uřícenáa důstojnost a závod doběhnout.

To se brzy ukázalo jako velmi tvrdý oříšek. Po prvních třech stech metrech jsem již začínala mít mžitky před očima, postupně mě opouštěli ostatní závodníci a já jsem zůstala na trati zcela sama. Sváděla jsem boj sama se sebou. V boku mě píchalo a nohy jsem od země odlepovala jen s největším úsilím. „Přece to nevzdám!“ Když jsem v dálce zahlédla transparent Cíl, byla jsem již na trati jediná. Všichni už měli závod za sebou a čekalo se jen na mě.

A pak přišla potupa největší. Zpocená, rudá, uřícená a naprosto vysílená jsem se dokodrcala do cíle. Ještě než jsem upadla do bezvědomí, zahlédla jsem svého milovaného, kterak se uvolněně baví s tou největší táborovou nánou. Mě ani nezaznamenal. Jako bych vůbec neexistovala. Tak hluboké zklamání a ponížení, které jsem tehdy pociťovala, jsem do té doby nikdy nezažila. Měla jsem dojem, že kromě plic, které hrozily, že se rozskočí na cimprcampr, a třesoucích se nohou, se mi i srdce rozlomí na dvě půlky. Pochopila jsem, že má vroucí láska zůstane navždy neopětována.

Myslím, že některé věci dokáží pochopit jenom ženy. A tak se ptám vás, milé dámy. Také jste někdy pro svou lásku udělaly něco, čím jste doslova překonaly samy sebe? A byly jste úspěšnější než já tehdy? Nebo se vám podařilo se úplně znemožnit, tak jako mně v mých třinácti letech?

Meryl


18.6.2007   Rubrika:   |   Komentářů 56   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Kvůli chlapovi jsem málem vypustila duši

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-56
dadka
dadka - 18.6.2007 9:15

Já jsem jako puberťačka milovala hezkého kluka vedle z baráku. On chodil o prázdninách na brigádu, věděla jsem ,že ráno chodí v 5 hodin z domu. Tak jsem ráno /!!!/ v noční košili vylezla na židli, do okna k nám bylo zvenku vidět a jako jsem vyměňovala žárovku, stojíc na špičkách, zvednuté ruce, tudíž štíhlounká jako proutek v tenké přiléhavé košilce až na zem a doufala jsem, že si mě všimne.

 
Křeček
Křeček - 18.6.2007 8:49

Já se nadělala blbostí kvůli chlapům smajlik - 68

 
Meryl
Meryl - 18.6.2007 8:49

smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34koukám, že v tom opravdu nejsem sama. smajlik - 16smajlik - 47

 
Sheeni
Sheeni - 18.6.2007 8:40

Jo a jednou jsem kvůli fotbalistovi spadla do řeky i s dalekohledem, jak jsem se snažila strašně nenápadně ho pozorovat na tréninku...a jelikož jsem v té době byla kus robysmajlik - 68smajlik - 16 tak to tak strašně cáklo, že se na mě podívali úplně všichni, co byli na hřišti..a bylo to dost hustý!!!!smajlik - 34

 
Channah
Channah - 18.6.2007 8:23

hahááá, to mi něco připomíná...smajlik - 34smajlik - 34 já taky dělala psí kusy, dokonce i později, než v těch 14smajlik - 72 alepamatuju si, když jsem se ještě na základce zamilovala do bráchova spolužáka, kterého si brácha vodil domů, tak jsem se zavírala (!) v pokojíku a hrozně nahlas pouštěla na magneťáku zamilované písněsmajlik - 68 No rozumíte tomu, že on tohle naprosto jasné vyznání nepochopil a nepadl mi k nohám???smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34

 
mam-ča
mam-ča - 18.6.2007 8:02

smajlik - 16 Já jsem taky kvůli svým "vyvoleným" dělala různé vylomeniny, které by mě při zdravém rozumu nikdy nenapadly. Ale dodnes to vnímám jako pozitivum. Díky rozmanitým koníčkům mých ctitelů, se mi otevřely nové obzory. Znám např. většinu lesní zvěře a poznám ptáky za letu podle siluet (myslivec), nesmazatelné stopy na mě zanechali i dva muzikanti, jeden závodník, fotograf, sportovní gymnasta i farář. smajlik - 64
Přespolní běžec mě naštěstí nepotkal...smajlik - 68

 
elephant
elephant - 18.6.2007 8:01

smajlik - 47
ano, pro svou lásku jsem se překonala, naučila jsem se vařit smajlik - 34
a v nějakých 13 jsem se ztrapnila lyžáku, kdy jsem byla pí. učitelkou donucena sjet na běžkách takovej pěknej strmej kopec, asi třikrát jsem skončila na zadku a to vše dole sledoval můj vysněný, který chvíli předtím ten samý kopec sjel plavnými obloučky smajlik - 68

 
Sheeni
Sheeni - 18.6.2007 7:56

Bylo mi sladkych 14a na vodackem tabore se zamilovala tak,jak to snad jde jen v tom věku.Abych upoutala jeho pozornost (když už jsem se dostala na jeho raft) jsem na jednom splavu vystoupila za jízdy..smajlik - 3 Bez velkého přemýšlení jsem jako by nááááhodou vypadla z raftu. A málem jsem se tehdy utopila,jelikož mě ta voda pod splavem nějak zachytila a já se točila a točila, nevěděla,kde je nahoře, kde dole.. A jak to dopadlo?? Samozřejmě jsem to přežila (jinak bych to nepsalasmajlik - 16smajlik - 16) a navic jsem ziskala srdce toho nejhezčího kluka s andělsky blonďatýma kudrnama...

 
Pentlička
Pentlička - 18.6.2007 7:53

Já jsem tedy byla velmi opožděná ve vývoji. Ve 13 jsem ještě četla Rychlé šípy a snila o tom, že budeme mít s holkama klub. V té době jsem se také dozvěděla o francouzkém polibku a zařekla jsem se, že takovou nechutnost NIKDY.
Zamilovala jsem se až v 19 a naštěstí jsem žádné vylomeniny kvůli svému miláčkovi dělat nemusela.

 
kat
kat - 18.6.2007 7:16

Meryl,to je krásný příběhsmajlik - 60 tak jakoby zahřál u srdce, že jsme my ženské fakt stejnésmajlik - 16smajlik - 61

 
hancze
hancze - 18.6.2007 6:58

smajlik - 47smajlik - 47
ad otazka, ano udelala...odstehovala jsem se 15 tisic kilaku od rodiny, bleskove dohnala anglictinu za jejiz kvalitu v te dobe by se stydel i prvnak a prekonala fobii z konverzace v cizim jazyce, sem tam sjedu nejakou reku ackoliv jsem srab prirodni ...smajlik - 68 ... sem tam se ale jeste furt musim presvedcovat ze to za to stoji smajlik - 72smajlik - 68smajlik - 68

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-56
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77184.
    Archiv anket.