Život v tzv. volném manželství, nebo rozvod?
.jpg)
Rozvádím se. Vím, že nejsem první ani poslední, ale dává mi to zabrat. S manželem jsme spolu byli dvacet čtyři let, vychovali dvě děti, žili normální běžný život. Zařídili byt, koupili auto, jezdili na dovolené a společně se věnovali zájmům. Vše bylo zaběhané, vyhovovalo nám to. Tedy alespoň jsem si to myslela. Manžel byl stále pozorný, milý, ochotný. Až na drobné, běžné třenice kvůli maličkostem jsme se nikdy nehádali. Takže vlastně IDEÁL. Až do jednoho dne.
Manžel byl v práci, děti na koleji a internátě a mně nečekaně skončila pracovní doba dřív. Šla jsem si tedy udělat radost do města. Procházela jsem nákupní zónou, pozorovala vystavené věci ve výlohách a přemýšlela, co hezkého si koupím. Najednou jsem zahlédla známou postavu. Manžel se vedl s holčinou a vrkal jako holoubek. Nevěřícně jsem zírala na tu dvojici. Vůbec jsem nemohla pochopit co vidím. Neudělala jsem žádnou scénu ani jsem se nerozbrečela. Pomalu jsem došla k domu a rovnala si myšlenky.
Doma jsem si udělala kafe a přemýšlela co dělat. Mám mlčet a dělat, že nic nevím? To nevydržím. Mám se zeptat? Co když to zapře? Pak už klaply dveře a ozval se ten důvěrně známý hlas: „Miláčku, jsem doma!“ Požádala jsem manžela, aby se posadil, a řekla mu, co jsem viděla. Nezapíral. Tvářil se úplně normálně. Prý to nic neznamená. Bere to jako zpestření manželství. On přeci také neřeší, s kým ještě spím. V tu chvíli jsem měla chuť ho zabít. Místo toho jsem oznámila, že podám žádost o rozvod. Můj manžel vůbec nechápal proč.
Žádost jsem podala a věci dostali nečekaný spád. Manžel se odstěhovat nehodlá, s rozvodem nesouhlasí a přítelkyně považuje za zcela běžné. Dokonce se odmítl vystěhovat z ložnice, takže od té doby spím u kamarádky, protože manžel očekává manželské povinnosti. Nechápe, proč už mu neperu, nevařím, nepřebírám poštu. Prý i dvojice, které se rozvádí, spolu dál spí a žijí tak nějak normálně. Já nevycházím z údivu a mám pocit, že toho chlapa vůbec neznám.
Máme za sebou první stání, které bylo fiaskem. Soudce se nejspíš shoduje s názorem manžela a mě podrobil podrobnému výslechu. Proč s manželem nechci dál sdílet dobré i zlé? Proč neplním své povinnosti, když manželství dosud trvá? Proč přistupuji k tak radikálnímu řešení? Měla jsem pocit, že jsem u soudu coby obžalovaná. Manžel oproti tomu prohlásil, že mě miluje, rozvádět se nechce, na svém životě také nic měnit nechce a že po celé manželství jsem byla dobrou ženou. No byla to fraška. Nakonec jsem prohlásila, že k dalšímu stání už budu mít právníka.
Bohužel nemám kam jít natrvalo. Rodiče už nemám, sourozenci bydlí daleko a děti svoje domácnosti nemají. Mimo to byt je můj. Zdědila jsem ho po otci. Deptá mě to, že přijdu domů a manžel dělá jako by nic. Jen s tím rozdílem, že se slečnami už si volá veřejně, a dokonce ta jedna pro něj přijela až k nám domů. Přitom mě se snaží stále objímat, dál mi říká miláčku, ptá se, co bude k večeři, jestli nepůjdeme o víkendu do kina atd. Podle něj bych se měla sebrat a neničit dlouholeté manželství kvůli maličkosti. Mě začínají pochodovat nervy a to jsem jinak mírná povaha a absolutní kliďas. Manžel je mi odporný, představa, že na mě sáhne, mi obrací žaludek.
Celou situaci jsem probrala s kamarádkou a kolegyní. Jedna by jednala jako já - rozvedla by se. Druhá prý to má doma také a vůbec to neřeší. Našla si milence a dál spí i s manželem. Mají volné manželství a oběma to vyhovuje. Tahle představa je pro mě děsná.
Jsem divná? Máte někdo s něčím podobným zkušenosti?
12.8.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 56 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Život v tzv. volném manželství, nebo rozvod?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Bellana: souhlasim s tebou... v takovem vztahu bych se trapila... jsem sobec, egocentrik a delim se nerada...
Je to na povaze, ale já bych to prostě nesnesla. Někdo řekne, že je to běžné, že to dělá skoro každý druhý. Já osobně bych takový život nemohla žít.Zdá se mi, že 80% populace si neváží vztahu, citu, lástky, štěstní, jen chtějí uravat sobecky ze života nejvíc. Nehledí na rodinu, děti, partnera. Prsotě bych se rozvedla a žila svůj život. Když chce pestrý život, tak ať ho má. Prostě bych mu ho dopřála.
.jpg)
Rozdělila bych pokoje, neumyla po něm ani hrneček a domluvila se s kamarádem, aby mě navštívil (v mém pokoji), až bude manžel doma. Pak bych vysvětlila manželovi, že hodlám mít stejná práva až do doby, než se odstěhuje a doufám, že to bude co nejdříve.
ještě by mě zajímalo co se bude dít pokud jedna ze slečen otěhotní. Jasně ona bere prášky 
a on si dává pozor, ale známe to ... Navíc pochybuji, že o nezajištěného pána na ubytovně bude rvačka.
Mě se líbíl vtip:
Když jsem byl ženaý 25 let, podíval jsem se pozorně na svou ženu a řekl jí: "Drahá, před 25 léty jsme měli laciný byteček, laciné auto, spali jsme na laciné pohovce a dívali jsme se na lacinou čenobílou televizi. Ale zato jsem každou noc spal s nádhernou pětadvacetiletou žhavou blondýnou. Teď máme dvaapůlmilionovou vilu, milionové auto, prostornou luxusní ložnici a plasmovou televizi, jenže každou noc musím spát vedle padesátileté ženské. Tak se mi zdá, že Ty teď do toho scenáře jaksi nepasuješ..." Moje manželka je velice rozumná ženská. Řekla mi, že ať si tedy najdu vášnivou pětadvacetiletou blondýnu a ona (moje žena) se už pak postará o to, abych znovu bydlel v laciném bytě, spal na laciné pohovce a díval se na lacinou černobílou televizi. Nejsou ty starší ženy fantastické? Ty opravdu vědí, jak vyřešit krizi středního věku...
zdenka231: budeš to nějak řešit? Jestli ano, držím palce, jestli ne, je to špatně, hlavně pro tebe.
Já jsem se také naivně domnívala ,že přes všechny spory ,které byly hlavně kvůli dětm, protože manžel si nedovedl připustit,že už jsou dospělé a nebudou poslouchat taínka na slovo.Jeho slova byla,"dokud jsi doma budeš poslouchat".Je naše manželství normální. asi před 2 lety začal najednou jezdit nhrát kuželky . Jezdikl každou sobotu odpoledme,ale před tím nachystal plno jídla, Pořád mi vrtalo hlavou kde si na kuželkách mohou jídlo ohřívat nebo dokonce dovařovat.Ale neptala jsem se. V říjnu jsme chystali u nás hody a dcera šla za starku U nás je to dost velká sláva a tak jsme týden před hody gruntovaly a dělaly pořádek před domem. Manžel byl smozřejně v sobotu odpoledne pryč. V neděli ráno chtěl po synovi ,aby šel řezat dřevo. A já jsem mu to zaázala,protože má dílnu v domě a dost se práší. Chtěla jsem aby bylo uklizeno. A bylo zle. Že když jsem pořád v opozici ,že si bude žít sám svůj život a já a´t si žiju svůj.Dnes už vím ,že to byla jen záminka, místo kuželek jezdil za milenkou A nejhorší na tom je, že ji dost dobře znám. Několik let k nám jezdívala se synem na návštěvu .Když jsem se to dozvěděla zaútočila jsem na něj aby mi řekl pravdu,,že už vím za kým jezdí, ale do dneška se mi nepřiznal,.Nikdy s nse mnou as dětmi nebyl na dovolené a když jsem ho prosila ,aby se mnou jel k moři ,tak nechtěl,že by se tam ukousal nudou. Teď jezdí po výletech a odjel i na dovolenou do Řecka,. Ale když jsem mu řekla ,aˇa se odstěhuje ,tak odpověděl,že si to tady všecko vybudoval a že nikam nepůjde ,že nemá důvod. Zdena
.jpg)
Stanik11:07: 
Stanik: kdyby se něco semlelo a já zůstala bez manžela taky si už domů nikoho nenastěhuju, děti mám, další nechci a psa i kočku zvládnu i sama. Já bych se na tu snídani nechala pozvat :-)), beru vínečko, kino, divadlo a dovolené :-)) žádné vyvařování, praní a starání se.
Vikina: se taky obětuju..... to je můj případ
Stanik: jo,jo takhle to mám od rozvodu, můj ex měl podobné myšlení jako ten pan manžel z článku. A musím říct, že jsem se nikdy líp něměla. Svoboda je k nezaplacení, nejsem ten typ, který trpí tou obecnou touhou najít si za každou cenu partnera. Nebo dokonce muset někoho neustále obsluhovat, z toho mám osypky.
Pampeliška: 
je to asi vsude stejny co.. byt jsem spokojena, tak rikam, ze jestli se nekdy rozvedu, uz si to domu nestehuju.. max tak 2x tydne vecer pozvat na snidani...a smitec... zadny prani, vareni, zehleni, pro nekoho jinyho, nez sama pro sebe
Pampeliška: všude okolo.. staci si ukazat prstem a mas , pokud chces.. ale jak znam karetu, rozhodne nemysli takovyho, co si ho nastehujes domua budes mu delat teple vecere... ale napovyrazeni se jich najde vzdykcy dost.
Nicmene... pani doporucuju k pristimu stani opravdu pravnika, co nejdriv vyporadat majetek... to ze manzilek tam ma trvale bydliste uz neni takovy problem... a doresit to.
Vikina: A nejhorsi na tom je, ze vetsina z techto panu se opravdu a uprimne divi, ze by snad tento model souziti mohl jejich manzelce nebo partnerce nevyhovovat 
viz. manzel pani Hany ...
.JPG){kind=avatar}
Viv :o): Můj kamarád si myslí, že to jeho žena neví, a že když se to dozví, tak to po čase akceptuje. Já s jeho chováním nesouhlasím, ale nemám právo soudit jejich vztah. Sama bych byla raději sama než s chronickým nevěrníkem. Prostě mám kočičí povahu
Kareta: mně se taky líběj mužský, a to všichni, kteří se mnou nebydlí
