Vím, že nesmím, ale miluji manžela své kamarádky
.jpg)
Jsem nešťastná, zmítají mnou city, které nedokážu ovládat. Zatím se mi sice daří vše držet tzv. na uzdě, ale stojí mě to hodně úsilí.
Je mi 34 let, jsem vdaná, máme dvě děti. Naše manželství je v podstatě pěkné, nic mi nechybí. Muž je hodný, pozorný, skvělý otec. Už několik let se přátelíme s rodinou mé kamarádky ze střední školy. Vždycky jsme byly nerozlučná dvojka a náš přátelský vztah trvá dodnes. Také naši manželé se skamarádili, a tak se často navštěvujeme, jezdíme na výlety, někdy i na dovolenou.
Celá léta všechno fungovalo naprosto harmonicky. Zlom nastal až poslední rok, alespoň pro mne. Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem si uvědomila, že se mi manžel mé kamarádky líbí. Nejen fyzicky, jako muž, ale i po duševní stránce. Zjistila jsem, že když jsem v jeho blízkosti, mám mrazení po celém těle a moc bych si přála být s ním sama. Povídat si, dívat se na sebe, napadají mě i hříšnější myšlenky. Stále na něj myslím. Když se s manželem miluji, představuji si, že jsem s NÍM.
Nikdo nic netuší. Ani můj muž, ani kamarádka, ani on. Své city držím čistě v platonické rovině, nechci bourat naše přátelství a ničit rodiny. Přesto se zoufale trápím, chtěla bych ho dostat z hlavy ven, ale nejde to. Je tam pořád – večer, než usnu, ráno, když s probudím. Těším se na víkend, kdy se máme společně s rodinami setkat.
Připadám si jako puberťačka. Už mě napadlo, že bychom naše rodinné kontakty zkusili omezit, jenomže nevím, pod jakou záminkou. Všichni jsme spolu rádi, vždycky si užijeme spoustu legrace a zábavy.
Někomu se to možná zdá směšné, ale já se skutečně trápím. Když vidím, jak například objímá svou ženu, neuvěřitelně mě to bolí. Rozum moc dobře ví, jak se chovat, a také se tak chovám. Jen ty city, které ve mně bouří, nedokážu ovládnout.
Stalo se někomu z vás, že jste byli beznadějně a úplně nevhodně zamilovaní a úplně vás to vyhodilo z rovnováhy? Co mám dělat, abych byla zase normální?
23.4.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 57 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vím, že nesmím, ale miluji manžela své kamarádky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
lippia: kiki: Sodoma byl dost dobrej jenže se pokoušel plavat v Dunaji ...
Johanka74: kamaradsky swingers je cesta do pekel ať už full/full nebo s jedním či dvěma nevědomími na střídačce ...
Četla jsi Dahla ?
kareta: 
to mi připomíná jeden oblíbený vtip 
" už jsi spal s mojí ženou? " " ne!" " to bys měl, je totiž lepší než ta tvoje !"
kiki: Viktora Sodomu miluje moje babička...do dnes, za chvíli příjde, budu ji pozdravovat
svůj názor tady prezentovat vůbec nebudu, ale jestli ho chceš slyšet, písni mi do vzkazů 
Já to zažila taky,milovala jsem platonicky jednoho známého,je astrolog,snila jsem o něm 24 hod denně a to byl svobodný!Jenže bych to nikdy nevypustila do éteru.Trvalo to fakt asi ty dva roky a pak to odválo jako by nic.Ale bylo to krásné....jako kdysi,když jsem milovala Viktora Sodomu(pro mladší ročníky to byl zpěvák).To přejde,uvidíš,pokud něco nevymastíš
.gif)
Tak tak, to přejde..Ale divím se, že nikoho nenapadlo, že by si mohli zkusit ve čtyřce takovou malou swingers 
Třeba je v posteli úplně nemožnej a rychle by jí to přešlo
No nic, jen vtipkuju..
Jarka7: 
"Nikdo nic netuší. Ani můj muž, ani kamarádka, ani on. Své city držím čistě v platonické rovině, nechci bourat naše přátelství a ničit rodiny." Ve světle toho, co to říká Ota (a na tom skutečně něco je, ženský mají v tomhle hodně citlivý radary) bych to ovšem nebrala tak doslovně...
A jak říkají skoro všichni, autorce přeju, ať to brzy vyprchá, protože dosud se k tomu nadělení staví, jak nejlíp umí, a jinej lék než čas tu bohužel nefunguje...
Ještě mě napadlo, že by ses mohla "překonat" a ukecat manžela k nějakýmu víkendu ve dvou, případně jen vy a děti, kde byste si trošku zahráli na doby namlouvání, to by mohlo pomoct.
kareta: ty jsi proste cislo
náhodou, kdyby se mi kamarádka svěřila, že chce zkusit mého manžela, lichotilo by mi to a možná bych jí ho i půjčila. Jenže on by jí nedal
Ota: taky si myslím, že to nebude tak nenápadné- signály bývají evidentní..
Pokud to cítíš je skutečně tak silné jak zde líčíš, tak prostě nevěřím že si toho nikdo a dokonce ani tvoje kámoška nevšiml .
Ještě bych pochopil, že si toho nevšimli chlapi ale prostě nevěřím že by si toho nevšimla tvoje kámoška.
No hlavně se nepouštěj do žádných větších akcí .......
Andreo, nějak mně v celé kauze chybí informace, zda vysněný muž o tvém citu ví a zda jej -byť platonicky- prožívá jako ty. Není to jen tvé zbožné přání? Dokážu pochopit tebe i situaci. Opravdu je v sázce mnoho lidí, kterým vezmeš hlavně jistotu. Myslím, že by to chtělo názor odborníka a hlavně tvůj věk 34 let napovídá, že už v tvém manželství poněkud vyprchalo to pravé zamilování. Ale tak ten život prostě chodí. Zažila jsem to v naší rodině. A výsledek po dvou letech, po rozbití manželství, nic moc. Zakázané ovoce ztratilo punc zakázaného a celý vztah skončil velkým zklamáním a rozčarovaností. Za mých let se říkalo, máš vše a tak se nudíš. Zamilovanost se chápe jako rauš, který trvá tak 1-2 roky a postižený(á) na rozum nehledí. Snaž se navázat s rodinou další vztahy kamarádů, jak píše Orinka. Držím všem palce a přeji hodně rozumu.
ale takových zajímavých mužů by se našlo, jéje. Jen nemáš možnost je poznat. Kdybys měla s každým okamžitě odcházet od své rodiny, asi by ti to přišlo dovné. Nech to být a buď ráda, že se zatím nic nestalo. To přejde, ale chce to rozšířit kontakty a najít si jiné koníčky, než společné s tou dvojicí.
.gif)
Stanik: no jo no, asi jsem na utocici obcany ponekud precitlivela 
Klaudie: a ze zesmesneni by nejspis prislo... rodinu by rozbila svoji.. a omzeni kontaktu, pokud ma ten chlap aspon trochu rozumu by prislo tak ci tak
