Vnitřnosti jsou zdravé lahůdky, ale musíte pro ně k řezníkovi
Když se řekne „dršťky“, každý Čech si nejspíš vybaví jediné jídlo, které se z těchto zvířecích žaludků dá uvařit – dršťkovou polévku. A ne každý má na ni ty nejlepší vzpomínky. Ať už vinou školních jídelen, nebo přesolených polotovarů. Přitom jde o delikatesu, která má v kuchyni široké využití. Stačí osvícený majitel restaurace nebo kuchař, který se někdy zajel podívat za hranice k našim západním a jižním sousedům. Nebo jen pochopil, že dobré jídlo vyžaduje čerstvé suroviny a ne prapodivné sušené směsi a dochucovadla, z nichž je hostovi jen nevolno.
Naši předkové vařili ze surovin, které poskytovala okolní příroda. Slované nejvíce konzumovali obilniny, zeleninu, ovoce, lesní a polní zvěř, různé druhy domácího dobytka. Zejména hovězí dobytek se choval spíše pro mléko, porážel se jen v případě výjimečné události. V každém případě měli zdravý a pestrý jídelníček.
Ve staročeské kuchyni se maso hlavně vařilo, pečené maso vyžadovalo velkou spotřebu dřeva. Naši předci se snažili využít maso co nejúčelněji, takže jedli téměř vše, co zvíře skýtalo. Vnitřnosti byly velmi oblíbené, a to především proto, že se z nich najedla celá mnohdy velmi početná rodina. Nejčastěji se konzumovaly tyto vnitřnosti: játra, jazyk, ledviny, mozek, srdce, žaludek nebo střeva.
Dršťky – oblíbená pochoutka ve středověku
Dršťky – nasekané části hovězího, telecího, ale i vepřového žaludku – byly velmi oblíbenou pochutinou ve středověku, a to především ve Francii, Itálii, Španělsku a Portugalsku. Pro Portugalce tvoří hovězí nebo vepřové dršťky přímo součást národní kultury. Hlavně obyvatelům Porta, kteří si je oblíbili, se dodnes říká „tripeiros“ – pojídači dršťěk. Porťugalští vojáci jim údajně přišli na chuť v 15. století v marocké Ceutě. Díky zámořským objevům nejrůznějších druhů koření jejich přípravu dovedli k dokonalosti.
Pro Francii jsou vnitřnosti charakteristické, podobně jako třeba croissant. Již devět set let zde také existují - „les tripiers“ , což jsou odborníci, sdružení ve svém cechu, kteří se specializují pouze na vnitřnosti. Obvykle je i sami po vzoru rodinné tradice prodávají a svým klientům na tržištích radí, jak s nimi naložit.
V poslední době je i ve Francii znát mírný pokles konzumace těchto lahůdek, a to především mezi mladší generací. Pojídači držtěk, jazyků a ledvinek jsou totiž skutečnými gurmány, kteří musejí ke svým chutím dozrát. Také jsou si vědomi zdravotních benefitů této delikatesy. „Bílé“ vnitřnosti, vyžadující dlouhé vaření, jako žaludek, nožičky, ovar, jsou bohaté na bílkoviny a vitaminy skupiny B. „Červené“ vnitřnosti – srdce, jazyk, játra – mají zase vysoký obsah železa, vitaminů B, A, C a nízký obsah tuku.
Pro kvalitní maso k řezníkovi
V České republice se naštěstí díky trhům stále zvyšuje zájem o čerstvé domácí potraviny. Alespoň dlouhé fronty na farmářských trzích tomu napovídají. Po vlně obliby supermarketů „přecpaných“ zbožím ze začátku 90. let se vrací přirozený zájem zákazníka nakupovat v klidu u „svého“ řezníka a „svého“ pekaře, o nichž vědí, že nabízejí zboží, jež se k nám netrmácelo stovky kilometrů.
Pokud občas zavítáme k řezníkovi, dozvíme se například, že řízek je nejlepší z krkovičky a ne ze suché vepřové kýty, což nám balíčkované maso určitě samo o sobě neprozradí. A pokud jednou na trhu najdeme řezníka, který nám s milou tváří poradí, že z drštěk nemusíme dělat jen dršťkovou polévku, ale třeba je můžete podusit s bylinkami, cidrem a jablky, pak máme naději, že tato tradiční potravina zcela nevymizí z našeho jídelníčku.
Co je přeci lepšího než dobrá domácí dršťková polévka s tradičním českým kořením – kmínem, česnekem a majoránkou a zalitá domácím silným vývarem?
13.1.2011 Rubrika: Zdraví a krása | Komentářů 57 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Vnitřnosti jsou zdravé lahůdky, ale musíte pro ně k řezníkovi
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Tetley: Jenže z toho jazyka sundáš takovou hodně tuhou slupku, ještě tlustší než je skořápka vajíčka.
jé a to já mám ráda, chlupatý ručníčky v polívce . víc se toho nás dělá málokdy, ty vnitřnosti dneska stojej víc než normální maso a to bývávali vždycky levnější
a ten příměr s vajíčky je teda dost blbej, takový klišé že jo. vajíčka totiž mají obal a skořápku nikdo nejí ať se válí kde chce, ale jazyk je v tý hubě jaksi naostro
Sofffie: a vajíčka jíš ?
takovou drškofku jakou vaří můj manža , tak takovou neumí ani Pohlreich, ledvinky jako omáčku dělám málokdy , ale smažená kuřecí jatýrka máme docela často a taky na cibulce..........ostatní jako jsou jelita, jitrnice, tlačenka, miluju , ale domácí- jako holka jsem si toho na vesnici užila a vzpomínky jsou úžasný........
tornado-lou: ta mi nějak čoveče nevadí.
Sofffie: a co takova kyta?
Mně se bohužel ekluje z vyjmenovaného skoro všechno, zcela výjimečně si dám kuřecí játra s rýží... Já si to vždycky představím v živoucím reálu a zvedne se mi kufr.
tornado-lou: ČOVEČE JAZYK jsem nikdy nemohla,pořád jsem cítila že koušu do toho svého
some = sobě
pisu dneska jak tatar
Kočkomilka: jezis jazyk
ja se jinak bez masa fakt obejdu, ale tohle je lahudka.
my tu mame dosela fajn rezinictvi, jenze ma 3 schody a dvoje dvere ktery se otviraji proti some, takze se tam s kocarem tezko manevruje, ale u tak namlsana, ze to asi zkusim...
šmarjá,bych si dala plíčky a džkovou
tornado-lou - 13.1.2011 9:37 ty jsi můj člověk. Tomu se žádná zelenina nevyrovná
tornado-lou: a pak když se tahají škvarky,jen co chytnou barvu....jééééé
Na dršťovku si chodíme do bufetu vedle soukromé masny.Výborná,jen na mě trošku mastnější.Ledvinky vařím od počátku manželství,jen se mi hnusilo na ně sahat,čistil je manžel.Játra děláme restovaná s volským okem.Jazyk vaříme,jíme s křenem a chlebem.Srdíčka naklákám do halali a dělám je jako svíčkovou s knedlíkem.Taky tak 2x do roka děláme tlačenku. Dělám i "plíčka" na smetaně,místo plíček jazyk,srdce,ledvinky.Jenže to jím jen já,děti to mají zhnusené ze školy.Doma u našich byly vnitřnosti jedině z králíka, vepřové byly jen u řezníka a pod pultem.A naši nebyli ti správní zákazníci.Takže játra pro mě byla delikatesa.Tchýně totiž sehnala všechno.
ja vnitrnosti jim, ale nema je moc rada jako samostatny jidlo. nejradsi je mam primo na zabijacce, kdyz se vytahnou z kotle a sni se horky se soli a krenem + chleb na utreńi mastne pusy. a pak malicka stamprlicka. jeeeee ja ja mao jinak moc nejim, tak tohle je nebe.