Vím, že nesmím, ale miluji manžela své kamarádky
Jsem nešťastná, zmítají mnou city, které nedokážu ovládat. Zatím se mi sice daří vše držet tzv. na uzdě, ale stojí mě to hodně úsilí.
Je mi 34 let, jsem vdaná, máme dvě děti. Naše manželství je v podstatě pěkné, nic mi nechybí. Muž je hodný, pozorný, skvělý otec. Už několik let se přátelíme s rodinou mé kamarádky ze střední školy. Vždycky jsme byly nerozlučná dvojka a náš přátelský vztah trvá dodnes. Také naši manželé se skamarádili, a tak se často navštěvujeme, jezdíme na výlety, někdy i na dovolenou.
Celá léta všechno fungovalo naprosto harmonicky. Zlom nastal až poslední rok, alespoň pro mne. Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem si uvědomila, že se mi manžel mé kamarádky líbí. Nejen fyzicky, jako muž, ale i po duševní stránce. Zjistila jsem, že když jsem v jeho blízkosti, mám mrazení po celém těle a moc bych si přála být s ním sama. Povídat si, dívat se na sebe, napadají mě i hříšnější myšlenky. Stále na něj myslím. Když se s manželem miluji, představuji si, že jsem s NÍM.
Nikdo nic netuší. Ani můj muž, ani kamarádka, ani on. Své city držím čistě v platonické rovině, nechci bourat naše přátelství a ničit rodiny. Přesto se zoufale trápím, chtěla bych ho dostat z hlavy ven, ale nejde to. Je tam pořád – večer, než usnu, ráno, když s probudím. Těším se na víkend, kdy se máme společně s rodinami setkat.
Připadám si jako puberťačka. Už mě napadlo, že bychom naše rodinné kontakty zkusili omezit, jenomže nevím, pod jakou záminkou. Všichni jsme spolu rádi, vždycky si užijeme spoustu legrace a zábavy.
Někomu se to možná zdá směšné, ale já se skutečně trápím. Když vidím, jak například objímá svou ženu, neuvěřitelně mě to bolí. Rozum moc dobře ví, jak se chovat, a také se tak chovám. Jen ty city, které ve mně bouří, nedokážu ovládnout.
Stalo se někomu z vás, že jste byli beznadějně a úplně nevhodně zamilovaní a úplně vás to vyhodilo z rovnováhy? Co mám dělat, abych byla zase normální?
23.4.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 57 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vím, že nesmím, ale miluji manžela své kamarádky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.LenkaT.: heh.. treba proto, ze je , jak to rika hancze "ofenzivni"
hancze: nic ve zlem
chytrájakrádio: asi se jim to nikdy nestalo
LenkaT.: protože Andrea píše, že se trápí, že nechce rozbíjet rodiny a chce se z toho nějak "vyspat", ale neví jak. Kdyby napsala: spim s manželem kamarádky, už kuju pikle, jak je rozvedu, tak by byla reakce sanbibi (možná) ok. Takhle to ale vyznělo pitomě. Kecy typu drž hubu a krok, přemejšíš rozkrokem si podle mě fakt nezasloužila
Milá Andreo, udělala bys největší pitomost ve svém životě. Takové myšlenky si musíš zakázat. Jinak zničíš svoji rodinu i rodinu své KAMARÁDKY. To se nedělá!!! Bylo by to opravdu drahé dobrodružství.
tady nic jiného, než omezení kontaktů nepomůže, byt pod vymyšlenou záminkou
pořád lepší přijít o kamarádku, než event. rozbít dvě rodiny, nebo se zesměšnit
v podstatě radíte všechny to samé, jen sanbibi to napsala trochu drsnějc, ale stejně radí, začít myslet a rozchodit to, tak proč do ní střílíte?
sanbibi: no ty vogo, to jsou "drsňácký" slova... nejsi náhodou paroubek?
Andreo, jsi statečná holka, že to v sobě takhle dusíš. Vůbec ti tu situaci nezávidim.Takováhle "láska" je asi spíš za trest, co? No, co poradit. Souhlasím s holkama, co psali níže, že si máš najít nějakej svůj koníček atd. Prostě zaměstnat svůj mozek něčím jiným a pudy hárající feny (třeba) za čas samy odlezou
Zaffira:
a co teda rozhodne.. nikomu nic nerikat a poprat se s tim sama... jedno velmi prechodne pominuti smyslu za rozvraceni dvou stastnych manzelstvi nestoji.... a mam pocit, ze timhle platonickym obdobim , kdy se ti najednou na chvili zda super nekdo, kdo je blizky pritel ma asi kazdej.. vcetne me... ale ver mi, rozchodit se to da...ale jak rikam, hlavne mlcet, zamestnat se necim jinym a na co hlavne bacha.. nehledat chyby na zivotnim partnerovi.. a srovnavat.. to je cesta do pekel!
a nejsi doma s něčím nespokojená? kdy tě manžel vzal naposledy na rande?
Pozvi ho někam, vyjeďte si na romantickou dovolenou, podnikněte cokoliv netradičního.
Jinak to jsou hormony, a to přejde, hlavně na to nemysli, a nemysli si, že s ním by to bylo úžasný. Nebylo, byla bys ještě zklamaná, že je vlastně úplně normální, a horší jak manžel
doporucuju studenou sprchu 2x denne velmi to pomaha... a taky zamestnat se necim jinym.. blbosti cloveka napadaji, kdyz ma houby co na praci...
Zkus na něm najít něco, i co se ti třeba jen trošku nelíbí a pak o tom přemýšlej. Mě takhle vždycky chuť na chlapa přejde. Jen třeba to, že je konzervativní zabedněnej pravičák
Přesně jak se píše,zničila by jsi 2 manželství.Vím o čem mluvím,prožila jsem to a ti druzí se rozešli,my zůstali spolu,ale už to nefunguje a možná by to vyčetly i děti,radím zůstat stát NOHAMA PEVNĚ NA ZEMI.Už jsem v manželství 37 let,ale posledních těch 18 let,nestojí za nic,byly jen výčitky.Teda dost z mé strany.Už jsme nevěřila.
kareta:
to prejde, spis jde o to to vydrzet... kdybys potrebovala to s nekym probrat, jdi za odbornikem (poradny napr.), hlavne se nesveruj nikomu z rodiny, popr. nekomu kdo vas zna oba...