Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Sběrači a sběratelky. Známky, recepty, pohledy...Máte nějakou svou sbírku čehokoli?

Sběrači a sběratelky. Známky, recepty, pohledy...Máte nějakou svou sbírku čehokoli?

Sběratelství je vášeň, které někdy v životě podlehl snad každý. Syslit a shromažďovat určité předměty začínáme už jako děti, přičemž někomu tato záliba vydrží až do dospělosti, kdy je kvůli ní schopen takřka zruinovat rodinný rozpočet.

Kdo to nezažil, asi jen těžko pochopí, jak slastné je kochat se a přehrabovat ve svých pracně získaných a celá léta pečlivě ochraňovaných pokladech. Přitom je úplně jedno, zda jde o ušlechtilou sbírku známek či o slušnou zásobu krabiček od sirek nebo pivních tácků. Sběratelovo oko nekontrolovatelně vlhne, a když se v jeho dohledu objeví kousek, který může jeho sbírku obohatit, neváhá pro jeho získání obětovat cokoli.

Ve svých asi osmi letech jsem se též rozhodla, že se stanu sběratelkou. Všechny kamarádky něco sbíraly a já jsem si mezi nimi připadala poněkud zaostale. Rozhodla jsem se tedy, že se ze mě stane vášnivá filatelistka.

Alba se známkami se mi vždycky líbila, i když jejich skutečnou hodnotu či naopak nehodnotu jsem ještě nebyla schopná správně docenit. Tehdy jsem si myslela, že správný filatelista se jednoduše snaží, aby získal co nejvíc známek.

Cíleně jsem se tedy vrhla do honby za kvantitou. Problém s absencí alba jsem vyřešila rychle a rázně. Ukradla jsem staršímu bratrovi velký sešit, kde měl popsané jen první dvě stránky. Ty jsem hbitě vyškubla a album bylo na světě. Připadalo mi chytré a praktické do něj získané známky hezky nalepovat, aby pěkně držely a nemohly se poztrácet. Statečně jsem proto snášela i hromy a blesky, které se na mou hlavu snesly od bráchy za zcizený sešit. Jak mi spílal, když musel ty dvě vytržené stránky přepisovat, radši ani nechtějte slyšet.

A pak přišlo to hlavní. Postarat se o obsah samotného alba.

Jako první přišly na řadu všechny dopisy a pohledy, které jsem doma objevila. Myslím, že maminka asi nebyla moc ráda, když zjistila, že jsem z jejího nočního stolku odlepila známky ze všech milostných dopisů, které jí tatínek psal ještě za svobodna. Ne že by oplakávala ztrátu těch známek, ale představa, jak její osmiletá dcerka hltá obsah oněch vyznání, jí určitě příjemná nebyla. Sice mi přímo nevynadala, ovšem její vyčítavý pohled mě dlouho strašil i ve spaní.

Tento moment mou sběratelskou vášní poměrně dost otřásl; začala jsem zpytovat svědomí. Výčitky mi však dlouho nevydržely. Pohled na rozrůstající se album mne naplňoval pýchou a stále dokola jsem počítala, kolik úlovků už mám. Své album jsem opatrovala jako oko v hlavě a obcházela sousedy s prosbou o přenechání obálek a pohledů se známkami.

Rozhodující úder a konec mé filatelistické vášni pak zasadil tatínek. Po nějakém čase zjistil, že mu v knížečce ROH chybí všechny členské známky za posledních deset let a ve velkém technickém průkazu zase kolky, jež potvrzovaly provedení pravidelné technické kontroly. Místo nich se na inkriminovaných místech skvěly zubaté a otrhané díry...

A tak skončila má počínající a nadějná filatelistická vášeň. Bratr se mnou nemluvil, maminka významně mlčela a tatínek se zcela nefalšovaně zlobil. To už na mě bylo moc a ani má nádherná a pracně získaná sbírka mi nemohla vynahradit ten pokořující pocit, že jsem se navždy stala černou ovcí rodiny.

Zatímco chudák tatínek pečlivě a přeopatrně odlepoval z mého alba důkazy o technické kontrole našeho auta, já jsem vyštrachala starou krabici od bot a ozdobným písmem ji nadepsala: Sbírka pohlednic. Začala jsem do ní skládat všechny pohledy, které jsem nashromáždila v období filatelistickém. A najednou mi přišlo docela líto, že jsou vlastně znehodnocené, když žádný z nich nemá známku.

Dnes už raději nesbírám nic. Filatelistické trauma mi bohatě stačilo. A co vy? Sbíráte něco? A co jste sbírali jako děti?

Meryl


21.11.2012   Rubrika: Kulturní pozvánka   |   Komentářů 56   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Sběrači a sběratelky. Známky, recepty, pohledy...Máte nějakou svou sbírku čehokoli?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-57
Renda68
Renda68 - 21.11.2012 10:09

Sonne: taky mám pár starých formiček a chráním je jako oko v hlavě, ale sbírat jsem je ještě nezačala. Vlastně - nikdy není pozděsmajlik - 75. Ale na čem ujíždím jsou recepty na vánoční cukroví. Mám spoustu odzkoušených a každý rok svádím boj sama se sebou a mojí švagrovou /pečeme už léta páně spolusmajlik - 68/ o počet druhů. Jasně se domluvíme na 12 - za každý měsíc v roce jeden a pak jsme rády když nepřekročíme třicítku. Zrovna zítra jsme domluvený na kafe a "vybírání"smajlik - 68smajlik - 68

 
Sonne
Sonne - 21.11.2012 9:59

HelenaPa: Sovy jsem začala sbírat taky, akorát mi nikdy nikdo do sbírky nepřispěl, tak zůstalo pořád jen u té jedné (ale krásné). smajlik - 59smajlik - 68

 
loupák
loupák - 21.11.2012 9:26

Meryl: smajlik - 34smajlik - 34kolky a známky ROHsmajlik - 34ty si byla zvířátkosmajlik - 34

 
Monik
Monik - 21.11.2012 9:16

HelenaPa: sbirku tulenu? A kde jste je meli?

 
Monik
Monik - 21.11.2012 9:14

smajlik - 68smajlik - 68 To je hezky clanek smajlik - 61

 
Sonne
Sonne - 21.11.2012 7:56

Tak já se přidávám ke sběratelství. smajlik - 34 Sbírám fonty/písma do PC (cca 1500), jsem úplný maniak a pak staré vykrajovací i plnicí formičky (cca 200). Jako holka jsem sbírala kde co... Moje mamča sbírá zvonečky, taky moc pěkný... smajlik - 47

 
Jarča*
Jarča* - 21.11.2012 7:36

caira: jj, na to jsem zapomněla - já sbírám dřevěné turistické známky a dcera turistické vizitky - ty jsou praktičtější, protože jsou skladnějšísmajlik - 16. A taky nám začínají přibývat turistické magnetky...
Ty kroniky musí být pěknésmajlik - 47

 
caira
caira - 21.11.2012 7:26

Jako malá holka jsem měla slušnou sbírku známek. Část jsem zdědila po dědečkovi, část po otci a albumy mne zásobil děda z druhé strany, který mnel pro moji vášeň pochopenísmajlik - 100.
Albumy mám doteď uložené ve knihovně na chalupě a čekám, zda kluci budou chtt jednou pokračovat.
Od narození kluků jsem sběratelkou vzpomínek :-). Fotím a fotím a píšu a píšu, a teď už píší a fotí i děti. Máme rodinné kroniky, teď už snad pátou (formát A4 po 100stranách) a to je nej sbírka, co doma máme - prostě klenot :-)

a já jen tak bokem sbírám turistické vizitky :-)

 
Linda
Linda - 21.11.2012 7:24

V detstvi to byly obaly od zvykacek - bracha na vysoke kupoval v kantyne super ovocne zvykacky a jejich obaly jsem menila ve skole za obaly z nemecka a svycarska (nektere spoluzacky mely zajimave kontakty).
Pak jeden cas mela mama pritele a ten pracoval v Pragosu (jmenovalo se to tak???) a vozil fantasticke syry na ochutnavku a tak jsem zacala sbirat vinety ze syru.
A cele detstvi jsem nevyhodila zadny pohled co nam prisel, nevim jestli se to da nazvat sbiranim, ale libila se mi ta mista kde jsem nikdy nebyla. Sama jsem coby dite byla posedla cestovanim a ochotna kdykoliv vyrazit kamkoliv.
Kdyz se bracha ozenil podedila jsem po nem sbirku krabicek od cigaret a krapet ji rozsirila (inu skolni dochazka na prumyslovku mi k tomu pomohla).... a to bylo asi tak to posledni co jsem sbirala.

 
sqwela
sqwela - 21.11.2012 7:20

já jsem jako pubertální dítko začala sbírat pivní tácky, někdy mi je moji kamarádi posílali a vozívali ze svých výletů a taky jsme jezdívali na "cyklo tábory" do Rakouska, na Slovensko, po všech koutech naší republiky, tak jsem měla slušné úlovky..pak jsem sbírala zapalovače, ale s těmi jsem takový úspěch neměla a nyní sbírám mlýnky (třeba na kávu, koření apod.) a už jsem měla pár kousků i na jedné menší výstavě :-)

 
HelenaPa
HelenaPa - 21.11.2012 7:13

Jako dítě jsem sbírala známky, ubrousky, pohlednice. Postupně, ne zároveň. Pak mě touha hromadit přešla. Dokud jsme si s tehdejším přítelem a pak manželem nepořídili sbírku tuleňů. Po rozvodu zůstali u něho, tak teď zase nesbírám nic. Ale ráda všem známým, o kterých vím, že něco sbírají (sáčky od čaje, kočky, sovy,...) přispívám do jejich sbírek.

 
Jarča*
Jarča* - 21.11.2012 6:46

Že bude sbírat známky se teď rozhodla moje 13 letá dcera. Pořídila si album a už jsme dokonce byly i na filatelistické burze. Nějaké známky si tam i vybrala, ale samozřejmě jen z těch nejlevnějších - vůbec tomu nerozumíme, hlavně, že jsou na nich hezké obrázkysmajlik - 68
Já jako dítě jsem sbírala nálepky ze sýrů. Ani nevím, jak jsem na to přišla, ale byla to sbírka opravdu pěkná - měla jsem polepeno několik sešitů. Ani nevím, kam to přišlo.
A největší sběratel v naší rodině byl tatínek. Sbíral všechno, co se týkalo železnice, hlavně jízdenky, těch měl tisíce, a některé opravdu vzácné. Byl v kontaktu se sběrateli po celém světě. Škoda, že po jeho smrti dala mami celou sbírku pryč, i když uznávám, že to bylo prostorově docela náročné.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-57