Už dvacet let slavím pětatřicáté narozeniny
Někoho potěší, když ostatní obdivují jeho úspěch v práci, početnou a spokojenou rodinu či smysl pro humor. Pro jiné však má největší cenu ujištění, že vůbec, ale vůbec nevypadají na svůj skutečný věk.
Nedávno běžela v televizi reportáž o senzibilech, kteří dokáží ohýbat příbory silou vůle. Jedna z nich pak na kameru vysvětlovala, jak to dělá: prý jde jen o to, jak moc člověk věří tomu, co říká a co chce, aby se stalo. Ohýbačka vidliček přidala další příklad: „Podívejte se třeba na mě,“ řekla, „vypadám na pětašedesát? No samozřejmě že nevypadám, protože tak nechci vypadat“.
Musím uznat, že paní vypadala opravdu dobře. Jako vitální a spokojená padesátnice. Jenže mě napadlo: A co je sakra špatného na tom, když někdo vypadá na tolik, kolik mu je?!
Asi je přirozené, že lidé chtějí vypadat dobře – udržují se v kondici a chodí hezky upravení. Současný komerčně laděný svět však klade na vzhled lidí takové nároky, že by se snad dalo říct: být starý je NEODPUSTITELNÉ.
Touze po věčném mládí podléhají hlavně ženy. Hystericky skupují všechny anti-aging a anti-wrinkle výrobky, ty zapálenější podstupují nákladné plastické operace. Kdejaká modelka se v rozhovoru svěří: teď zatím ne, ale až mi bude třeba čtyřicet, asi si taky nechám do čela napíchat botox, aby mi nebyly vidět vrásky.
Jako by snad bylo něco nepřirozeného na tom, že když zvědavě nakrčíme čelo, objeví se řada
„nespokojených“ vrásek. Jako by snad bylo společensky přijatelnější mimiku zcela umrtvit a tvářit se, že moje vrásky v podstatě nikdy neexistovaly.
Přitom je mezi námi spousta žen, které dokáží stárnout přirozeně. Neskrývají, že už jim nějaký ten pátek je, a přesto vypadají krásně. Naproti tomu pro jiné ženy je málem otázkou života a smrti, jestli vypadají „ještě na 49“, nebo „už na 50“. Ani si neuvědomují, že kvůli snaze nezestárnout působí na své okolí spíše směšně.
Kosmetické firmy se předhánějí v produkci výrobků, které mají stárnoucí pleť přesvědčit, aby nebláznila a hodila rychle zpátečku. Jenže – nikdo nemládne. A spoustě lidí pak kvůli posedlosti mladým vzhledem úplně unikne, že existuje řada způsobů, jak si život i v poněkud pokročilejším věku užít.
Do které skupiny patříte vy? Bojíte se stárnutí? Snažíte se je zpomalit? Anebo jste s postupujícím věkem vyrovnaná, víte, že svůj věk stejně nemůžete obalamutit, a snažíte se o sebe dbát v souladu s tím, kolik let vám je?
20.8.2007 Rubrika: | Komentářů 58 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Už dvacet let slavím pětatřicáté narozeniny
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No , že si tě plete s manželovou dcerou znamená buď , že potřebuje nové brýle anebo už neví co by plácal. Já bych to jako pochvalu nebrala. Že bys byla nová Anička Maurerová
Já raději budu atraktivní padesátka než tuctová třicítka
Ve věku to není
.gif)
Včera manželův spolupracovník jak mě viděl,tak se ho zeptal jestli jsem jeho dcera a to prosím jsem o 3 roky mladší než on,je mi prosím 48 už - jasně,že to nesu těžko,ale nějak mi to nepřijde.
Ťapina: Mám pořád dlouhé vlasy. Vždycky si říkám, jestli už bych to neměla ostříhat, ale pak to zavrhnu. Nosím je tedy spořádaně upravené v kreaci, nikoliv rozpuštěné, ale .... No, uvidíme ....
Nyo: No, mně je těch 45 asi tak, co Tvým rodičům. Problém stárnutí je jinde, jak jsem zjistila. Mám kolem sebe spoustu "mudřen", které mají dojem, že - vzhledem k věku - ví všechno líp. Jedna mi ondyno učinila přednášku, že ONA si pamatuje osmašedesátý, devětaosmdesátý NA ROZDÍL ODE MNE. Joj, asii vypadám tak mladě. Obecně - pracuju se spoustou lidí, co fakt můžou být mé děti - s jsou moc fajn a chodíme spolu na kafe a na panáka. A pak taky pracuju se staršíma a to i o dost (nejsem klasické "zaměstnání") - a ti, co mám ráda, se vyznačují jedním rysem - nepoučují a nekádrují. No, takže doufám že taky nebudu poučovat a kádrovat a za to mne mí o dvacet let mladší kolegové budou dál posílat zajímavé odkazy nebo mne učit nové počítačové vychytávky, které ještě neznám. Princip je v tom, že stáří nemá patent na rozum a o mudrce fakt nikdo nestojí. Takže celkem vzato je jim fuk, že díky chemii teda šedivá ještě nejsem, ale vím, kolik mi je. Vrásek moc nemám - bohudíky za proklínanou mastnou pleť - a věk netajím. Proč. Když budu hnusná, bude úúúplně fuk, kolik mi je.
.jpg)
já jsem zase část dětství prožila v tom, že ženy nad 50 chodí doma v teplákách a šatové zástěře, na hlavě květák a 
šátek!!!!
Ťapina: na tohle maj teorii moji dva kolegové. Jmenuje se to Teorie ježka a bobra . Je to o tom, že když spolu dva chodí, žena se snaží být sexy, přitažlivá atp. A samozřejmě pečuje o svoje vlasy a holí se na intimních místech. Když ale porodí dítě, má hned úplně jinej smysl života a pak se klidně nechá ostříhat na ježka a narůst si bobra. něco na tom je 
Odeslala jsem to moc brzy, chtěla jsem ještě napsat, že přitom ta paní na poslední fotce má nádherné vlasy a je úplně jedno, že jsou šedivé.
.gif)
Meander: chytrájakrádio:
Meander: Velkou část dětství jsem žila v přesvědčení, že ženská si musí ostříhat vlasy, když otěhotní, a pak už do smrti nosit květák. Většina těch, které jsem tehdy vídala, to dělaly
Meander: nejhorší jsou takový ty uniformní střihy, ve kterých chodí ženy 50+. je to takový to vzadu vystříhaný téměř na ježka a nahoře brokolice
Za největší hrůzu považuju, když si starší ženská ostříhá vlasy nakrátko, protože "dlouhé se pro starší ženskou nehodí". Pak vypadá natuty jako chlap. A většinou dost ošklivý chlap.
babkatapka: a jsi bezva 
roky mě nestresují, a s tím že mám vrásky a různé deformace postavy, si hlavu nelámu. Jsem jaká jsem!
.jpg)
Vsechno je to otazka miry vkusu a primerenosti.
Ale porad je mi milejsi pohled na sportovni stihlou 50-xxx tnici nez na utahanou osobu ktera leta&kila retusuje extragavantim oblecenim a kilem chemie.........
A muzu rici ze letos jsem ve welness hotelu videl takovy sedesatnice, ze by se lecktere dvacitce protocily panenky.
Ovsem ty damy ktere vecer distingovane popijely na terase pres den tvrde drely na kolech, ve fitku a telocvicne. A nerekl bych ze stari skryvaly. Spis nebyly stare na dusi a o to jde 
