Milujeme ho, ale on tak strašně smrdí!
Asi před půl rokem jsme s manželem při procházce našli kocourka. Byl v hrozném stavu: nešťastný, hladový, vyhublý. Ujali jsme se ho, nechali ošetřit a očkovat a adoptovali jej. Doktor zjistil, že je mu asi rok. Nabízel nám kastraci, až se kocourek dostane z nejhoršího a zesílí. Prý by bylo vhodné tento zákrok provést, když s námi bude bydlet v panelákovém bytě.
Kocourka jsme pojmenovali Willis (podle filmu Statečné srdce), protože nám připadalo, že je to pro něj docela výstižné. I on se totiž ukázal jako velký bojovník. Nakonec mu ale stejně říkáme Vilda. Stal se z něj náš miláček, a ačkoli jsme nikdy předtím žádné zvíře nechovali, Vildu přímo zbožňujeme a on nás taky. Doktorovu připomínku o kastraci jsme přešli, rozhodli jsme se, že kocourka nenecháme takhle mrzačit.
Jenže teď už to vidíme jinak a přemýšlíme, zda ho přece jen raději nenecháme vykastrovat. Důvodem je příšerný zápach, který se natrvalo a neodbytně usadil v našem bytě, ba co hůř, line se až na společnou chodbu. Smrad je to opravdu strašný, takový ten čpavý, zalézající do všech pórů, a nelze ho ničím zlikvidovat. Hodně uklízím, peru, větrám, nejsem žádná špína, puch přesto začíná být k nesnesení. Už nás na něj dokonce upozornilo i několik návštěv – rodina a přátelé, nejbližší sousedé si rovněž začínají stěžovat.
Stojíme před těžkým rozhodnutím. Vilda je náš miláček, chceme, aby byl zdravý a prožil hezký život. Ale bojíme se, že bez kastrace to bude stále horší a všudypřítomný zápach nám způsobí hodně nepříjemností. Navíc plánujeme dítě.
Ráda bych znala názory a zkušenosti čtenářek, které mají také kocourky. Nechali jste je kastrovat, nebo ne? A jaký to mělo vliv na jejich chování a další život?
Darina
Milá Darino, čtenářky ti určitě rády poradí a sdělí své postřehy a zkušenosti. Já jsem ještě požádala o odborné vyjádření čtenářku Ťapinu, která je veterinářka. I její odborný názor ti určitě pomůže v rozhodování.
„Kastraci kocourů žijících v bytě mohu jen doporučit, a to jak z hlediska pohody kocoura, tak ´jeho´ rodiny. Lidé mají mnohdy obavy ze dvou věcí: jednak ze změny povahy kocoura, jednak ze zdravotních komplikací spojených s močovými cestami. Musíme si však uvědomit, že kocour, jak ho příroda stvořila, není zrovna typ domácího mazlíčka. Je to šelma s enormně vyvinutým pohlavním pudem, který mu velí vydávat se na dlouhé a nebezpečné toulky za ukojením a výrazně značkovat své teritorium. Ani jedna činnost není pro domácí soužití s kocourem zrovna příhodná. Dlužno také podotknout, že kocour, se kterým cloumá testosteron a je zavřený v bytě, nebude příliš spokojený. Kastrací se povaha kocoura do jisté míry změní; stane se z něj zvíře, jaké si lidé obvykle domů plánovali pořídit – klidné, přátelské, mazlivé. To ale neznamená, že bude pecka ležící na gauči. Chovatelé by mohli vyprávět, jak dokáže vykastrovaný kocour řádit s hračkou a třeba i zdatně chytat myši, když má příležitost.
O problematice nemocí močových cest kastrovaných kocourů se mezi laickou veřejností hodně mluví, ale veřejnost odborná v posledních letech postoj k této souvislosti poněkud přehodnotila. Přišlo se na to, že sklony k problémům s močovými cestami mají i kocouři nevykastrovaní, jenom se tak často nedožívají věku, v němž se tyto problémy poprvé objevují. Alarmující totiž je, že průměrná délka života nevykastrovaného kocoura je 3 roky. Pak většina z nich končí pod koly automobilů nebo uhyne na následky vzájemných rvaček.
Ať se přikloníme k názoru tomu nebo tomu, kastrace po dosažení tělesné dospělosti, která přichází kolem jednoho roku věku, nemá na případné potíže s močovými cestami vliv. V té době už jsou močové cesty pod vlivem testosteronu dotvořené a dál se nemění. Úskalí může naopak přinést dlouhé váhání. Kocour, který už nějakou dobu byl zvyklý doma značkovat, s tím bohužel po kastraci nemusí přestat. Pak už nehrají roli hormony, ale návyk. Nicméně moč kastrovaného kocoura alespoň nemá typický výrazný kocouří pach.“
Ťapina
3.4.2008 Rubrika: Náš domov | Komentářů 58 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Milujeme ho, ale on tak strašně smrdí!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Ťapina: naprostý souhlas. Už několik let máme v paneláku dvě kočky a sousedi to vůbec netušili, až když viděli, že neseme v přepravce zvíře, tak se ptali, co to je a hrozně se divili, že vůbec nevěděli, že máme kočky...
rano: jestli nemáš s kočkami zkušenosti, doporučila bych ne přímo koťátko, ale trošinku starší kočku. My neměli s kočkamï zkušenosti taky žádné a z útulku jsme si před čtyřmi lety přivezli asi roční kočičku. Bylo to ideální, už uměla v pořádku na záchůdek a bylo to naprosto bezproblémové... jen jestli máš balkon, je potřeba ho zasíťovat a dávat pozor na okna.. my bydlíme ve 12. patře, tak větráme jen vyklápěčkami, když chcem otevřít okna dokořán, musíme pokoj zavřít a vědět, kde máme kočky.. ideální je čerpat spoustu info z kočičích webů, nejlíp www.kocky-online.cz...tam se můžeš na všechno zeptat.. nebo i tady je kočičí auditko..
.gif)
zrovna ta na obrázku je krásná.
Dobrý den,tak sem si vás přečetla se zájmem.Taky si přeju kočičku nebo kocourka,vykastrovat nechám určitě.Ale poraďte zvykne si obyčejné koťátko na bytovku,nemusím mít čistokrevný,jsou dost drahé,no kočičku bych si moc přála.Kluka nebo holku
Jak naučit koťe na záchůdek,a jak na to když ho něco nechci nechat dělat.
A já jsem zas ráda, že se tady objevil i příspěvek od Jovany psaný tímhle tónem. Aby si autorka dotazu taky uvědomila, jaký náhled nejspíš mají její sousedi teď nejen na ni, ale na chovatele koček obecně. Protože o kastrované kočce v paneláku samozřejmě nikdo vůbec neví, že existuje. Vědí o těch, jejichž puch se line až na chodbu. Pak se můžeme divit, že plno lidí zastává názor, že chovat kočku v bytě může jenom asociální živel.
zase jsem klikla 2* pardon
Pegyša: abejita: abejita: 
Pegyša: abejita: abejita:
Jovana: 
tady nikdy nikdo nikoho neurážel,ani nepsal sprostě.Když po nich vysejpáš kočkolit,tak to nesmrdí.My ji nemáme,ale švagrová a taky kočka u ní doma nesmrdí
Jovana: tady nikdy nikdo nikoho neurážel,ani nepsal sprostě.Když po nich vysejpáš kočkolit,tak to nesmrdí.My ji nemáme,ale švagrová a taky kočka u ní doma nesmrdí
Ahojky myslim, ze mam zkusenosti s kastrovanymi kocourkami, vzhledem k tomu, ze mam 2 kastrovane kocoury v byte a moji znami maji celkem kocourku 6 - vsichni kastrovani...tak nejprve odpovim na tvou otazku, jestli kastrace mela na zivot kocouru nejaky vliv...absolutne zadny! mozna jsou vic mazlivi, ale otazka je, jestli je to tou kastraci. Proste mam kocoury nekolik let, nesetkala jsem se s jakymkoliv problemem, naprosto zadnym, snad jen, ze jsme se zbavili toho priserneho cpavkoviteho zapachu. Musim s Vami souhlasit, ze je to nesnesitelne a opravdu Vas obdivuji, ze to jeste snasite. Kastraci nam doporucilo i nekolik na sobe nezavislych veterinaru, ja vam rozumim, byla jsem stejne jako Vy toho nazoru, ze bych nerada kocourky nejak mrzacila atd. Ale to je nesmysl, kastrace u kocourku je velice ale opravdu velice jednoducha operace, nemuze se mu naprosto nic stat a navic trva chvilinku...i podle toho muzete usoudit ze nejde o nijak komplikovanou a nebezpecnou operaci, absolutne ne...Opravdu neznam nikoho, kdo by kocourky nechal bez kastrace, snad jen ty z chovatelskych stanic. Mozna se jeste podivejte na nejake internetove stranky, verim, ze vse bude PRO kastraci, preji Vam hodne stesti 
Jovana: kočičku sice nemám,ale ty asi nevíš co to je mít rád zvířatajak vidíš ,má autorka zájem o rady a nikoliv nadávky někoho ,jako jsi ty
Jako to si snad děláte prdel....když už si ztěžují i sousedé, jako nic proti, ale tomuhle já říkám fakt vypatlanost, a do toho si ještě pořizovat dítě, sociálku na vás a pak že ...."nejsem žádná špína"... no myslím že smrad mluví sám o sobě
Máme mourka a mourinku, oba nalezence. Kocourovi je 6 let a je kastrovaný, kočičku, teď tříletou, jsme nechali kastrovat na Velikonoce, protože se od začátku roku mrouskala už 3x, nežrala, vyhubla a v noci budila nejen nás, ale i naši malou holčičku (představte si jednadvacetiměsíční batole, které v noci otráveně hlásí: Kočička zvobí, pváče. Nechtovo, Tevinkooo!
Podle mě je to s trápením naopak - pokud kočka nebo kocour žijí v paneláku bez možnosti jít ven a najít si partnera, tak trápením je nechat je nevykastrované. A co se změny povahy týká - s kočkami žiji léta (nejsou to mí první kočičí spolubydlící) a zatím jsem pozorovala jen pozitivní změny: zklidnění a větší mazlivost.
Poznámka ke kastrovaným kočkám s možností výběhu venku: I kastrované kočky jsou lovci Že jsou kastrované kočky líné a myši je nezajímají, je prachsprostá pomluva.
Kočkám a kočkomilům zdar! 
Hawa: To jsem v životě neslyšela, že by se řezal i pytlík, to podle mně ani nejde Ale on se scvrkne, když se tam nechá, takže pak je vidět, že tam nic nemá.
.gif)
taky máme kocourky a hrozný uličníky.Oba jsou vykastrovaní.Značkování jsem zažila teď na balkoně a je to fakt hroznej smard.
Ale kocourkové to snáší dobře a jejich povaha se nemění.Jen ho dej vykastrovat,přestane mít zájem o kočule,nebude mít toulavý nohy.Sousedce vyskočil kocour z okna,když slyšel venku kočky mrouskat.My máme i kočičku vykastrovanou.
